Video překrucuje rozhodnutí polského ústavního soudu, ten o Green Dealu vůbec nerozhodoval

illustration
Foto: SERGEI GAPON / AFP
Video na facebooku uvádí, že podle rozhodnutí polského Ústavního soudu jsou „Green Deal a systémy obchodu s emisními povolenkami ETS a ETS2“ v rozporu s polskou ústavou a nemohou se proto v Polsku zavádět. Ve skutečnosti však soud pouze rozhodl, že revize systému obchodování s emisními povolenkami byla přijata pouhou kvalifikovanou většinou, což je podle soudu v rozporu s polskou ústavou. Podstatu systému ETS ale soud vůbec neřešil, ani Green Deal v rozhodnutí vůbec nezmiňuje.

Meta fact-check 27. června 2025

Zdroj: FacebookInstagram

Autorka facebookového videa kromě popisu rozhodnutí polského ústavního soudu také uvádí, že česká mainstreamová média „plna indoktrinace zelené ideologie a klimatické hysterie, plnící zadání klimaticko-průmyslového komplexu“ o rozhodnutí mlčí. Také zmiňuje, že by Česká republika měla Polsko v odmítnutí unijních zelených politik následovat. Příspěvek se stejným tvrzením o rozhodnutí polského soudu zveřejnila na facebooku také senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, podle níž by Česko mělo odmítnout Green Deal i systémy obchodu s emisními povolenkami.

Rozhodnutí polského ústavního soudu

V červnu 2025 vydal polský Ústavní soud rozhodnutí, ve kterém se zabýval návrhem skupiny polských poslanců na přezkum souladu unijní směrnice z roku 2003 (.pdf) se zákony Polské republiky. Tato směrnice zavedla v Evropské unii systém obchodování s emisními povolenkami, v roce 2023 pak došlo k novelizaci směrnice a revizi celého systému navzdory tomu, že Polsko hlasovalo proti. Právě touto revizí se polský ústavní soud ve svém rozhodnutí zabýval.

Emisní povolenky v EU

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je vytvořený Evropskou unií a klade si za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. Společnosti tak na pokrytí svých emisí musí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry. Samotný systém byl unií spuštěn už v roce 2005.

Soud dospěl k závěru, že při revizi tohoto systému Evropská unie překročila své pravomoci, které jí svěřily členské státy. Z toho důvodu podle soudu nejsou části systému obchodování s povolenkami v souladu s polským právem. Konkrétně se podle soudu jedná o porušení čl. 192 Smlouvy o fungování EU, podle kterého musí být opatření významně ovlivňující energetický mix členských států schvalovaná jednomyslně v Radě EU (.pdf, str. 133–134). Přesto byla revize systému ETS (ETS 2) v roce 2023 přijata kvalifikovanou většinou, přičemž Polsko hlasovalo proti.

Soud konstatoval, že EU tímto krokem překročila pravomoci, které jí svěřily členské státy, protože přijala opatření s výrazným dopadem na energetický sektor Polska bez jeho souhlasu. Ústavní soud dále zdůraznil nadřazenost polské ústavy nad unijními regulacemi. Odkázal se při tom na článek pět Smlouvy o Evropské unii, podle něhož může Unie jednat pouze v mezích pravomocí, které jí byly svěřeny. 

Polský ústavní soud tedy ve svém rozhodnutí uvedl, že revize systému ETS (ETS 2) byla přijata způsobem, ke kterému Evropská unie nemá pravomoc svěřenou členskými státy. Právě z toho důvodu bylo její přijetí v rozporu s polskou ústavou, samotný obsah směrnice o systému emisních povolenek soud nezkoumal. Ve shrnutí rozhodnutí na webu polského ústavního soudu nikde není ani zmínka o Green Dealu nebo jiných unijních environmentálních nařízeních. Soud také konstatoval, že se jeho rozhodnutí netýká polského zákona o obchodování s emisními povolenkami a že je na vládě a parlamentu, aby přijali další opatření reagující na rozhodnutí ústavního soudu.

Green Deal, neboli Zelenou dohodu pro Evropu, představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce do roku 2030 snížit produkci všech skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého, alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990 (.pdf, str. 4). Do roku 2050 chce EU dosáhnout klimatické neutrality.

Shrnutí

Autorka facebookového videa tvrdí, že podle polského ústavního soudu jsou Green Deal a systém emisních povolenek ETS a ETS 2 v rozporu s polskou ústavou, a proto se nemohou v Polsku aplikovat. Video nicméně rozhodnutí soudu popisuje nesprávně. Green Deal ani podstata systému obchodování s emisními povolenkami vůbec nebyly předmětem rozhodování ústavního soudu. Soud pouze konstatoval, že přijetí revize unijního systému emisních povolenek v roce 2023 mělo proběhnout jednomyslným hlasováním v Radě EU. Vzhledem k tomu, že revize byla přijata pouze kvalifikovanou většinou, došlo podle soudu k porušení ústavy. Video jsme z těchto důvodů označili v rámci naší spolupráce s Facebookem jako nepravdivé.

Nela Lisková, odsouzená aktivistka

Autorkou videa je bývalá politička a aktivistka Nela Lisková. Roku 2014 kandidovala v komunálních volbách v Ostravě za Paroubkovu stranu LEV 21. V roce 2015 už jako členka SPD přislíbila podporu proruským separatistům na Ukrajině, SPD se od ní ale distancovala. O rok později založila Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a prohlásila se honorární konzulkou, tento spolek později zrušil soud. Kromě toho se Nela Lisková angažovala v Národní domobraně, která sdružovala řadu regionálních domobraneckých skupin a podle Ministerstva vnitra měla vazby na pravicové extremisty a militantně zaměřené jednotlivce (.pdf, str. 12–13 ze 38).

Nela Lisková už několikrát stála kvůli svým výrokům před soudem. V roce 2019 šířila nepravdivé informace o Olze Richterové, soud pak pravomocně rozhodl, že Lisková neoprávněně zasáhla do jejích osobnostních práv a musí zaplatit finanční odškodnění a omluvit se. V roce 2024 byla pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu za nenávistné příspěvky na sociálních sítích, včetně výzev k deukrajinizaci a denacifikaci ČR.