
Příspěvek obsahuje fotografii chlapce zabaleného do šedé deky. Podle textu příspěvku je to „14letý chlapec vězněný ukrajinskými vojáky ve sklepě v Kyjevě“. Stejný snímek se už od 2. listopadu 2026 v řadě jazyků šíří s tvrzením, že ukrajinská armáda u Kyjeva provozovala tajnou věznici.
V následujících odstavcích se zaměříme na to, kdo je chlapec na fotografii, odkud fotografie pochází a co je známo o samotném domě nedaleko Kyjeva, kde údajně mělo docházet k mučení.
Chlapec byl mezi protestujícími
Fotografie zachycuje chlapce, kterého večer 2. listopadu 2026 zabaleného v dece vyváděli z domu v obci Petropavlivska Borščahivka na západním okraji Kyjeva. Stejnou situaci zachytilo i video ukrajinské agentury UNIAN. U domu se ten den shromáždili lidé poté, co se na sociálních sítích rozšířily zprávy, že jsou v něm nezákonně drženi lidé. Část davu se pak pokusila dostat dovnitř a vylomit bránu.
Chlapec tak patřil k protestujícím, a nikoli k údajně vězněným lidem v domě. Reportér deníku Kyiv Independent Francis Farrell, který byl na místě, chlapce natočil, jak na dům hází cihly, které mu podávali lidé z davu. Chlapec podle jeho reportáže, ale i videí sdílených na telegramu nejprve vylezl na strom u brány, natáčel dvůr a nadával vojákům. Pak z plotu spadl na pozemek. Už v noci na 3. listopadu, tedy ještě před zveřejněním ověřovaného příspěvku, napsal ukrajinský investigativní server Slidstvo.Info, že chlapec přelezl plot po stromě až po začátku potyček. Uvnitř domu tak původně držen nebyl.
Po pádu z plotu ale chlapec skončil uvnitř objektu. Ještě týž den večer na místo přijel šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a začal s chlapcem mluvit. Na dalším videu zveřejněném agenturou UNIAN mu chlapec říká, že přišel s kamarády a že mu je 14 let. Budanov pak telefonicky požádal jeho sestru, aby si ho vyzvedla, a chlapce z domu vyvedl. Právě tuto situaci pak zachycuje sdílená fotografie.
Co řekl sám chlapec?
Sám chlapec pak 3. listopadu večer zveřejnil na tiktoku tři videa, ve kterých celou událost popisuje. Podle svých slov bydlí asi 200 metrů od domu a kolem 18. hodiny mu kamarádi napsali, co se u domu děje, a tak se tam šel podívat (video, čas 0:34–0:58). Popisuje, že vylezl na strom a na plot a že ho lidé z pozemku polévali hasicím přístrojem (video, čas 0:48–1:14).
Několik lidí ho podle jeho slov shodilo z plotu lopatou a odtáhlo do domu. Tam ho prý bilo asi deset lidí v černých uniformách a kuklách bez jakéhokoli označení. Kdo to byl, neví (video, čas 0:12–1:08). Ve druhém patře ho údajně vyslýchali (video, čas 1:17–1:35) a rozřezali mu oblečení (video, čas 0:08–0:38). Potom měl přijít Budanov, chlapce vyvedli a sanitka ho odvezla do Kyjevské oblastní nemocnice (video, čas 1:39–2:00).
Chlapec zároveň odmítl tvrzení, že ho někdo posadil do dodávky a kroutil mu ruce, a označil je za ruskou propagandu. „Sám jsem přišel na mítink, z plotu mě sundali lopatou,“ uvedl. Bít ho podle svých slov začali až potom (video, čas 2:22–2:39). O sklepě ve videích nemluví.
Chlapcovo tvrzení o bití se nám nepodařilo nezávisle ověřit. Na místě Budanovovi jeden z přítomných řekl, že chlapce zbili, a Budanov slíbil, že okolnosti osobně prověří. Veřejně dostupné zdroje ale zatím neuvádějí, s jakým výsledkem.
Co víme o domě?
K věci se vyjádřil 1. sbor Národní gardy Azov. Podle prohlášení Azovu sloužil dům jako dočasné stanoviště vojenské jednotky 3121, která spadá právě pod tento sbor. Azov se v roce 2014 zapojil do bojů jako dobrovolnický prapor a později byl začleněn do Národní gardy. V dubnu 2025 na jeho základě garda vytvořila sbor.
V domě podle prohlášení pobývali mobilizovaní muži a vojáci zadržení po svévolném opuštění jednotky, kteří čekali na přidělení k útvarům. Velitel Národní gardy Oleksandr Pivněnko vysvětlil, že kvůli rostoucímu počtu vojáků nemá velká část z nich stálá stanoviště, a proto jednotka využívá dočasné prostory v domě u Kyjeva.
Policie Kyjevské oblasti už 2. listopadu v podvečer označila zprávy o nezákonném věznění lidí a o úmrtí za nepravdivé. Večer se před domem shromáždilo zhruba 200 lidí. Část z nich házela vejce, láhve a světlice, rozbíjela policejní auta a poškodila část cihlové zdi. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a vystřelily do vzduchu.
Do domu mezitím pustili příbuzné vojáků a novináře. Muži pobývající uvnitř novinářům řekli, že proti nim nikdo násilí nepoužil, někteří na sobě ale měli viditelné stopy bití. Čtyři vojáci zadržení po svévolném opuštění jednotky byli zranění a následně byli odvezeni do nemocnice. Azov slíbil, že pokud se prokáže nezákonné násilí, viníci budou potrestáni.
Odkud se vzaly zprávy o sklepě?
Zprávy o zhruba 40 lidech, které měli ozbrojení muži věznit ve sklepě domu, se 2. listopadu objevily na telegramových kanálech. Podle policejního důstojníka je rozšířila žena, která si měla dům nejméně tři dny předem obhlížet a byla v kontaktu s telegramovými kanály, jež zprávy pak hromadně šířily. Žena se vydávala za majitelku soukromé záchranné služby, ta ale už od roku 2023 nefunguje. Server Slidstvo.Info ženu identifikoval jako Valentynu Molodu, majitelku kliniky plastické chirurgie. Moloda byla 3. listopadu zadržena. Její motivy se podle Budanova teprve zjišťují.
Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) identifikovala asi 100 lidí, kteří se podle ní na potyčkách podíleli. Zahájila také tři trestní řízení, mimo jiné kvůli maření činnosti ozbrojených sil a masovým nepokojům.
Přestože chlapec už večer 2. listopadu na videu agentury UNIAN říkal, že k domu přišel s kamarády, jeho fotografie se dál šířila jako důkaz dlouho trvajícího mučení dítěte. Převzali ji i zahraniční politici. Snímky chlapce sdílela například spolupředsedkyně německé AfD Alice Weidel. Polský poslanec Konrad Berkowicz psal o 14letém mučeném v tajné věznici. K příběhu se přidala i ruská vlivová operace Matrjoška. Ta podle expertů vydává falešná videa za reportáže známých médií a šíří je přes síť botů. Tentokrát ve videích s logy Euronews nebo TVP World tvrdila, že Azov v tajné věznici držel desítky vojáků a také 14letého chlapce, na němž byly patrné stopy po bití a mučení.
Co se v domě dělo před protestem, tak zatím nelze dostatečně doložit podle veřejných informací. Státní úřad pro vyšetřování (DBR) zahájil trestní řízení kvůli možnému překročení pravomoci vojenskou úřední osobou. Vyšetřovatelé DBR údajně prověří podmínky, v jakých vojáci v domě pobývali, i zprávy o možném nátlaku na ně. Úřad zároveň upozornil, že část tvrzení o události nemá potvrzenou. Ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že již požádal o vysvětlení, na jakém právním základě vojáci v soukromém domě pobývali.
Na porušování práv při mobilizaci ukrajinský ombudsman upozorňuje dlouhodobě. Jen za rok 2025 evidoval 6 127 stížností, mimo jiné na nezákonné zadržování (.pdf, str. 13). Ne všechna tvrzení se při prověřování potvrdila. Rostoucí počet stížností ale podle ombudsmana ukazuje na systémovou krizi (str. 88).
Proč je příspěvek nepravdivý?
- Facebookový příspěvek tvrdí, že fotografie zachycuje 14letého chlapce, kterého ukrajinští vojáci věznili ve sklepě v Kyjevě.
- Chlapec ale v domě vězněn nebyl. Naopak byl mezi lidmi, kteří se před domem na okraji Kyjeva 2. listopadu 2026 shromáždili kvůli zprávám o zhruba 40 lidech, údajně vězněných ozbrojenými muži ve sklepě domu.
- 14letý chlapec podle záběrů a svědectví novinářů z plotu házel cihly a na pozemek domu následně spadl.
- Sám chlapec poté uvedl, že k domu přišel dobrovolně. Také řekl, že ho uvnitř následně zbili neznámí lidé v kuklách.
- Co se v domě dělo před protestem, zatím není jednoznačně známo. Ukrajinská Národní garda podle svého prohlášení v domě údajně ubytovávala mobilizované muže a vojáky zadržené po svévolném opuštění jednotky. Podmínky, v jakých v domě pobývali vojáci, vyšetřuje ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování.
- V rámci naší spolupráce se společností Meta jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý a informovali jsme také dotčené uživatele.
