Vládní plán, který vláda neschválila

V úterý 14. dubna 2020 proběhla schůze vlády a na následné tiskové konferenci ministr Havlíček představil harmonogram postupného uvolňování omezení spojených s epidemií COVID-19. Právě ministr Havlíček následně na Twitteru zveřejnil tabulku s přehledem plánovaných kroků a dodal, že „jsme dnes schválili konkrétní harmonogram uvolňování podnikatelských a dalších aktivit”.

Komentář 20. dubna 2020

Přestože opozice již delší dobu požadovala po vládě zveřejnění plánu dalšího postupu v boji s onemocněním COVID-19, na program jednání vlády takový bod zařazen nebyl. Vláda však i v jediné části programu „Různé” stihla schválit šest usnesení, nicméně žádné usnesení týkající se plánu rozvolňování protiepidemických opatření neschválila. Že by vláda o tomto harmonogramu jednala pak, není patrné ani ze záznamu z jednání (.doc). Pojďme se tedy zaměřit na to, jak vláda přijímá usnesení, jaké mají taková usnesení důsledky a jaké má důsledky vládou představený (ale neschválený) harmonogram.

Vláda se při své činnosti řídí Jednacím řádem vlády a při jednání obvykle vydává usnesení, kterými může buď zavázat některé členy vlády a představitele státních správních úřadů (usnesení má tedy interní povahu), nebo usnesením vlády schválit nařízení a uložit širšímu okruhu adresátů nějakou povinnost nebo oprávnění (nařízení vlády). Většina opatření souvisejících s koronavirovou epidemií byla provedena právě formou usnesení. Usnesení vlády má předepsanou formu (čl. IV odst. 2) a obsahuje zpravidla schvalovací a ukládací část, případně další nebo jen některou z těchto částí. Schvalovací část spočívá v tom, že vláda schvaluje určitý návrh, v ukládací části vláda ukládá nejčastěji některému členu vlády určitý úkol.

Schvalovací a ukládací část můžeme dobře ilustrovat na opatřeních, která stanovila čas vymezený pro nákupy seniorů. Vláda usnesením 19. března schválila změnu času vyhrazeného pro nákupy seniorů (schvalovací část) a zároveň uložila ministru zdravotnictví, aby vydal příslušné mimořádné opatření (ukládací část). Vláda zpravidla sama schvaluje již připravené návrhy obecnější povahy a členům vlády ukládá přípravu určitých opatření, případně provedení nějakého úkolu podzákonným předpisem ministerstva.

Vláda v průběhu koronavirové epidemie na schůzích dosud přijímala usnesení v souladu s Jednacím řádem vlády a bylo tak jasné, co dané usnesení znamená, jak bude provedeno a jaké bude mít důsledky. Příkladem může být usnesení ze 14. března, kterým vláda zakázala maloobchodní prodej a provoz stravovacích zařízení (s mnoha výjimkami). Nový harmonogram uvolňování opatření nemá předepsanou formu, která by obsahovala schvalovací či ukládací část, a tak není jasné, jakým způsobem bude proveden. Ministr Havlíček ve svém Tweetu k harmonogramu poznamenal, že „detaily a podmínky budou v prováděcím dokumentu”, neupřesnil ale, zda se bude jednat o usnesení vlády, nebo detaily a podmínky připraví jednotlivá ministerstva.

Chybějící forma také znamená, že pokud by vláda chtěla postupovat jinak, například se od harmonogramu odchýlit a opatření zrušit dříve, později, vůbec nebo v jiném pořadí, nebude nutné harmonogram měnit usnesením vlády, respektive o tom na vládě vůbec jednat.

Ve srovnání s dřívějšími usneseními je tedy harmonogram, představený na tiskové konferenci bez toho, aby jej vláda (formálně a v souladu s Jednacím řádem vlády) schválila, spíše prezentací vládního záměru než závazným plánem postupu.

Za Demagog.cz připravil Jan Fridrichovský

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů