Vládní plán, který vláda neschválila

V úterý 14. dubna 2020 proběhla schůze vlády a na následné tiskové konferenci ministr Havlíček představil harmonogram postupného uvolňování omezení spojených s epidemií COVID-19. Právě ministr Havlíček následně na Twitteru zveřejnil tabulku s přehledem plánovaných kroků a dodal, že „jsme dnes schválili konkrétní harmonogram uvolňování podnikatelských a dalších aktivit”.

Přestože opozice již delší dobu požadovala po vládě zveřejnění plánu dalšího postupu v boji s onemocněním COVID-19, na program jednání vlády takový bod zařazen nebyl. Vláda však i v jediné části programu „Různé” stihla schválit šest usnesení, nicméně žádné usnesení týkající se plánu rozvolňování protiepidemických opatření neschválila. Že by vláda o tomto harmonogramu jednala pak, není patrné ani ze záznamu z jednání (.doc). Pojďme se tedy zaměřit na to, jak vláda přijímá usnesení, jaké mají taková usnesení důsledky a jaké má důsledky vládou představený (ale neschválený) harmonogram.

Vláda se při své činnosti řídí Jednacím řádem vlády a při jednání obvykle vydává usnesení, kterými může buď zavázat některé členy vlády a představitele státních správních úřadů (usnesení má tedy interní povahu), nebo usnesením vlády schválit nařízení a uložit širšímu okruhu adresátů nějakou povinnost nebo oprávnění (nařízení vlády). Většina opatření souvisejících s koronavirovou epidemií byla provedena právě formou usnesení. Usnesení vlády má předepsanou formu (čl. IV odst. 2) a obsahuje zpravidla schvalovací a ukládací část, případně další nebo jen některou z těchto částí. Schvalovací část spočívá v tom, že vláda schvaluje určitý návrh, v ukládací části vláda ukládá nejčastěji některému členu vlády určitý úkol.

Schvalovací a ukládací část můžeme dobře ilustrovat na opatřeních, která stanovila čas vymezený pro nákupy seniorů. Vláda usnesením 19. března schválila změnu času vyhrazeného pro nákupy seniorů (schvalovací část) a zároveň uložila ministru zdravotnictví, aby vydal příslušné mimořádné opatření (ukládací část). Vláda zpravidla sama schvaluje již připravené návrhy obecnější povahy a členům vlády ukládá přípravu určitých opatření, případně provedení nějakého úkolu podzákonným předpisem ministerstva.

Vláda v průběhu koronavirové epidemie na schůzích dosud přijímala usnesení v souladu s Jednacím řádem vlády a bylo tak jasné, co dané usnesení znamená, jak bude provedeno a jaké bude mít důsledky. Příkladem může být usnesení ze 14. března, kterým vláda zakázala maloobchodní prodej a provoz stravovacích zařízení (s mnoha výjimkami). Nový harmonogram uvolňování opatření nemá předepsanou formu, která by obsahovala schvalovací či ukládací část, a tak není jasné, jakým způsobem bude proveden. Ministr Havlíček ve svém Tweetu k harmonogramu poznamenal, že „detaily a podmínky budou v prováděcím dokumentu”, neupřesnil ale, zda se bude jednat o usnesení vlády, nebo detaily a podmínky připraví jednotlivá ministerstva.

Chybějící forma také znamená, že pokud by vláda chtěla postupovat jinak, například se od harmonogramu odchýlit a opatření zrušit dříve, později, vůbec nebo v jiném pořadí, nebude nutné harmonogram měnit usnesením vlády, respektive o tom na vládě vůbec jednat.

Ve srovnání s dřívějšími usneseními je tedy harmonogram, představený na tiskové konferenci bez toho, aby jej vláda (formálně a v souladu s Jednacím řádem vlády) schválila, spíše prezentací vládního záměru než závazným plánem postupu.

Za Demagog.cz připravil Jan Fridrichovský