Příspěvek na facebooku tvrdí, že některé šarže vakcín proti covidu-19 způsobují větší množství zdravotních potíží, a dokonce úmrtí. Dále čtenáře vyzývá, aby si ověřili číslo šarže vakcíny, kterou byli očkováni, a odkazuje na web, kde si mohou zkontrolovat svou „šanci na přežití“.
Šarže vakcín, o kterých se příspěvek zmiňuje, představují množství očkovací látky vyrobené v jednom výrobním cyklu za stejných podmínek. Všechny vakcíny pocházející z jedné šarže by tak měly mít stejné účinky. Pro jednoduchou identifikaci má každá šarže svoje označení, díky kterému lze v případě nežádoucích příhod spojit vakcínu s konkrétní šarží. Data o úmrtích a jednotlivých šaržích u očkování proti covidu-19, na která facebookový příspěvek odkazuje, pochází z amerického Systému hlášení nežádoucích příhod vakcín (VAERS).
Data o šaržích z amerického systému VAERS
Informace zaznamenané v systému VAERS, na které odkazuje příspěvek, může nahlásit kdokoliv, a proto mohou být zkreslené, neúplné, nepřesné, nahodilé nebo neověřitelné. Očkujícím lékařům je navíc doporučeno, aby do systému hlásili jakýkoli klinicky významný zdravotní problém po očkování, i kdyby si nebyli jisti, že ho způsobilo očkování. Jak je uvedeno na webu VAERS, na základě těchto záznamů není možné určit, jestli konkrétní zdravotní komplikace byla způsobena vakcínou.
Databáze VAERS neobsahuje údaje o tom, kolik dávek z jedné šarže bylo celkově naočkováno. Není tak možné určit, jaký je podíl hlášených úmrtí u jednotlivých šarží. VAERS zaznamenává pouze podíl úmrtí na všech nežádoucích příhodách nahlášených po očkování jednotlivými šaržemi vakcín proti covidu-19. Ten se pohybuje od nuly do 1,09 % (k 27. červnu 2025). Podíl hlášených úmrtí na všech hlášených nežádoucích příhodách u jednotlivých šarží se tak pohybuje v rozmezí jednoho procenta, žádná šarže není spojena s výrazně vyšším podílem nahlášených úmrtí.
Web OpenVAERS.com kombinuje statistiky o nežádoucích příhodách z VAERS s daty o počtu dodaných dávek vakcín podle jednotlivých šarží. Byť jsou tato data nedokonalá, poskytují určitý přehled o tom, jak často jsou hlášena úmrtí v závislosti na počtu dávek jednotlivých šarží vakcíny proti covidu-19. Následující graf zachycuje jednotlivé šarže v závislosti na počtu dávek (dodaných, ne nutně naočkovaných) a počtu nahlášených úmrtí v systému VAERS. Pouze tři šarže z více než 500 zaznamenaly více než 0,2 nahlášených úmrtí na 1 000 dávek, šarže s největším počtem dávek mají podíl hlášených úmrtí ještě nižší. Znovu dodejme, že ani vyšší podíl úmrtí u tří zmíněných šarží neznamená, že 1 z 5000 naočkovaných lidí po podání vakcíny zemřel, došlo pouze k nahlášení úmrtí po očkování, nehledě na skutečnou příčinu smrti.
Současný stav popsal již v roce 2022 americký virolog Ben Neuman. Ten pro AFP uvedl, že je pravděpodobné, že téměř všechna úmrtí budou časem spojena s jinými příčinami, než je očkování. VAERS systém si může u některých závažných nežádoucích příhod vyžádat další informace a záznam doplnit, veřejná databáze však stále obsahuje záznamy o úmrtích bez ohledu na to, zda bylo později potvrzeno, že nesouvisela s očkováním.
Nepravdivé informace o tom, že některé šarže očkovací látky proti covidu-19 jsou nebezpečnější než ostatní, se šířily již v roce 2021. Tehdy britský konspirační web The Exposé tvrdil, že sto procent úmrtí spojených s očkováním proti covidu-19 způsobilo pouze pět procent všech šarží. Vycházel přitom z předběžných dat VAERS, která navíc dezinterpretoval, podobně jako námi ověřovaný příspěvek na facebooku.
Data Spolkového institutu pro vakcíny a biomedicínu
Vztahem mezi konkrétními šaržemi a nahlášenými nežádoucími příhodami u vakcíny Comirnaty (Pfizer-BioNTech) se zabýval i německý Spolkový institut pro vakcíny a biomedicínu (PEI). V rámci pozorovací studie vyžadoval po účastnících číslo šarže vakcíny, kterou byli očkováni, a informace o nežádoucích příhodách po očkování. Výsledky výzkumu, který pracoval s více než 3 miliony hlášených nežádoucích příhod, shrnuje následující graf, kde osa x zaznamenává počet vakcinací v rámci jedné šarže a osa y znázorňuje počet nežádoucích příhod v rámci jedné šarže. Graf zachycuje lineární vztah: počet nežádoucích příhod v rámci jedné šarže se zvyšuje přímo úměrně počtu očkování v rámci jedné šarže. S žádnou šarží vakcíny tedy není spojen zásadně zvýšený počet výskytů nežádoucích příhod.
Souvislost mezi konkrétním číslem šarže a hlášenými úmrtími neprokázala ani britská Regulační agentura pro léčivé přípravky a zdravotnickou péči (MHRA). Na žádost o informace, které se týkají statistik o šaržích s největším počtem nahlášených nežádoucích příhod, uvedla (.pdf), že v souvislosti s jednotlivými šaržemi neeviduje žádná bezpečnostní rizika. Stejnou odpověď na podobnou žádost poskytl i český Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Na základě dat SÚKLu o hlášených nežádoucích příhodách u jednotlivých šarží vakcín proti covidu-19 vzniklo také krátké sdělení (.pdf) publikované v recenzovaném odborném časopise European Journal of Clinical Investigation. Autoři replikovali starší dánský výzkum a došli na základě českých dat k podobnému závěru, že s některými šaržemi vakcín (zejména těmi, které byly podávány na začátku celoplošné očkovací kampaně na přelomu let 2020 a 2021) je spojen vyšší podíl hlášených nežádoucích příhod než s jinými. Pouze u jedné šarže z 240 (.pdf, str. 2–3) bylo zaznamenáno více než 10 hlášených nežádoucích příhod na 1 000 dávek vakcíny, u dalších čtyř to bylo přes 4 %. Naprostá většina šarží se nicméně pohybuje pod hranicí jedné hlášené nežádoucí příhody na 1 000 dávek. Ovšem stejně jako v případě dat ze systému VAERS jde o příhody, u nichž může, ale nemusí být prokázaná souvislost s očkováním.
Závěr
Příspěvek tvrdí, že některé šarže vakcín proti covidu-19 způsobují více úmrtí než jiné. Odkazuje se na americkou databázi hlášených nežádoucích příhod VAERS. Tato databáze obsahuje nahlášené nežádoucí příhody, u nichž není prokázané, že by skutečně byly způsobeny očkováním. Ani z těchto dat nicméně nevyplývá, že by určité šarže vakcín proti covidu-19 byly spojeny s vyšší mírou hlášených úmrtí.
Souvislost mezi konkrétním číslem šarže a hlášenými nežádoucími příhodami zkoumal i německý Spolkový institut pro vakcíny a biomedicínu, ani z této analýzy ale nevyplývá, že by v důsledku očkování určitými šaržemi bylo hlášeno větší množství nežádoucích příhod. Dle analýzy českých dat o hlášených nežádoucích příhodách bylo u některých šarží zaznamenáno více hlášených nežádoucích příhod, zejména v prvních měsících plošného očkování v roce 2021. Podle vyjádření SÚKLu ale tato data nenaznačují zvýšené riziko související s konkrétní šarží.
Příspěvek jsme proto v rámci spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý.
DOPLNĚNÍ: Do textu jsme 16. července 2025 doplnili zmínku o výzkumu publikovaném v časopise European Journal of Clinical Investigation.