Výdaje státu se zvýšily zejména kvůli důchodům, obrana a zdravotnictví hrají menší roli

Facebookový příspěvek se pomocí grafu snaží ukázat, že za rostoucí výdaje státu nemohou důchody. Více totiž vzrostly výdaje armády či zdravotnictví. Příspěvek ale pracuje pouze s nárůstem v procentech. Výdaje v jiných oblastech sice procentně rostly rychleji, ale v miliardách korun je navýšení výdajů na důchody zdaleka nejvyšší.

Meta fact-check 1. prosince 2023

Zmiňovaný graf, který dříve zveřejnil server Seznam Zprávy, facebookový příspěvek sdílí s komentářem: „Když se snažíš všechno svést na důchodce.“ Autor jej tak zjevně používá jako důkaz, že je růst výdajů na důchody neoprávněně označován za hlavní důvod vysokých výdajů státního rozpočtu. Podle daného grafu je větší nárůst viditelný u armády, zdravotnictví a splátek úroků státního dluhu.

Problémem příspěvku je především zavádějící interpretace použitých dat. Daný graf totiž nárůst ukazuje v procentech a neříká nic o tom, o kolik miliard korun se výdaje v popisované kategorii skutečně zvedly. Důležité je uvést, že například nárůst 200miliardové položky o 100 % bude mít na státní rozpočet výrazně jiný dopad, než když o stejné procento naroste menší, 70miliardová položka.

Graf sem, graf tam

Graf zobrazuje procentuální růst výdajů ve vybraných oblastech mezi lety 2019 a 2024. Data vycházejí z analýzy (.pdf) Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který se letos v listopadu pokusil zmapovat, co stojí za vysokými rozpočtovými schodky a narůstajícím státním dluhem. Pro srovnání vybral návrh státního rozpočtu na rok 2024 a rozpočet z roku 2019. Tedy z roku, ve kterém státní hospodaření ještě neovlivnila pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a energetická krize.

Zdroj: Seznam Zprávy

 

Graf obsahuje data pro sedm kategorií, které podle studie mohou za 89 % nárůstu výdajové stránky rozpočtu. Těmito oblastmi jsou důchody, armáda, zdravotnictví (přesněji platby zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce – děti, seniory atd.), regionální školství, sociální dávky, splátky úroků a fond dopravy.

Podle této grafiky nejvíce narostly splátky úroků, a to o 138 %, za což může růst státního dluhu a úrokových sazeb. Další položky, které se zvedly více než dvojnásobně, jsou armáda a platby za státní pojištěnce. Výdaje na důchody potom narostly o „pouhých“ 50 %.

Seznam Zprávy ale ve svém článku spolu s tímto grafem zveřejnily i přehled nárůstu výdajů v miliardách korun. V tomto srovnání lze největší růst mezi roky 2019 a 2024 pozorovat naopak právě u důchodů, kde se výdaje zvýšily o 234 miliard. To je přitom zhruba třikrát až čtyřikrát větší suma, než činí navýšení v kategorii armáda (+ 84 mld.), zdravotnictví (+ 79 mld.) a splátky úroků (+ 55 mld.).

Podle těchto dat je tedy procentuální nárůst penzijních výdajů nižší než v případě jiných kategorií rozpočtu. Facebookový příspěvek ale opomíjí zmínit, že ve vyjádření v miliardách korun jsou právě tyto výdaje na první příčce žebříčku daleko před ostatními, a mají tak výrazně větší dopad na státní rozpočet než výdaje z jiných oblastí. Problém zvyšujících se výdajů státu je tedy do velké míry skutečně způsobený důchody.

Rozpočet a důchody

O tom, že se výdaje státu na důchody v posledních letech výrazně zvýšily, a důchodový systém je tak pro stát ekonomicky neudržitelný, mluvili zástupci vládní pětikoalice například v květnu 2023. Právě tato vyjádření používali jako jeden z argumentů, proč vláda musí přistoupit ke konsolidaci veřejných financí a k úpravám dosavadního důchodového systému – například k navýšení věku odchodu do důchodu nebo ke zpomalování valorizace penzí.

Zároveň ale vláda neříká, že za nárůst výdajů státu může jen vyplácení penzí. V tiskové zprávě na začátku listopadu Ministerstvo financí například zmiňuje, že v tomto případě hrají roli výdaje na opatření při řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výdaje na sociální dávky či obsluhu státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol.

Doplňme, že podle serveru iRozhlas.cz výdaje na penze letos tvoří zhruba 30 % všech státních výdajů. To ukazuje i zpráva o plnění státního rozpočtu za říjen 2023 (.xlsx). Rozpočet na letošní rok konkrétně počítá s celkovými výdaji 2,24 bilionu Kč. Na penze má směřovat 672 miliard korun (.pdf, str. 125 z 358).

Výdaje na obranu, na zdravotní pojištění ani na splátky úroků – které IDEA zmiňuje jako další velké výdajové položky – se mají v roce 2023 držet pod hranicí 160 miliard Kč (.pdf, str. 125, 154, 191 z 358). S tím počítá i návrh rozpočtu na rok 2024, který Poslanecká sněmovna schválila 29. listopadu. Částka rozpočtovaná na penze přitom v návrhu dosahuje rekordních 706 mld. Kč (.pdf, str. 125 z 358), což odpovídá 32 % celkových plánovaných výdajů státu.

Závěr

Příspěvek ukazuje pouze procentuální nárůst výdajů v jednotlivých oblastech rozpočtu mezi roky 2019 a 2024. Podle tohoto srovnání to může vypadat, že výdaje na důchody nerostly zdaleka tolik jako například výdaje na armádu či na státní platby zdravotního pojištění.

Příspěvek ale opomíjí, že při nominálním vyjádření nárůstu v miliardách korun je situace opačná. Výdaje na penze se totiž v rozpočtu 2024 oproti roku 2019 zvýšily o 234 miliard, což je nejvíce ze všech kategorií, které graf vyčísloval.

V rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook jsme proto příspěvek označili jako obsah s chybějícím kontextem.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů