Minulý týden očima Demagog.cz

Publikováno 21. května 2017

Týden podle Demagoga: Ekonomika versus lidská práva v česko-čínských vztazích, Ivan Pilný a jeho plány s rozpočtem rezortu končící ministryně Valachové a výsledky maturitních testů.

Minulý týden byl opět přinejmenším politicky pestrý a zajímavý. Demagog.cz vybral pár momentů, které se točí kolem ekonomiky, školství a samozřejmě politiky.


Prezident Zeman se 17. května vrátil z návštěvy Číny, v níž opět podporoval ekonomickou spolupráci a svojí účastí podpořil projekt nové Hedvábné stezky. Nevěděl však, že krátce před jeho cestou podepsal český velvyslanec protestní dopis jedenácti západních diplomatů ohledně špatného zacházení s čínskými aktivisty adresovaný čínskému ministru veřejného pořádku. Otázky podpory politiky lidských práv a snahy o ekonomickou spolupráci se tak znovu střetly. Ministr zahraničí Zaorálek řekl, že Hrad o tomto dopisu měl být informován, ale že v podstatě nejde o nový postoj, protože česká strana v rámci dialogu s Čínou lidská práva zmiňuje pravidelně. Faktem je, že minimálně od roku 2014 dochází podle Ministerstva zahraničí ke snaze o rozšíření vzájemných vztahů a jedním z prvních kroků byla právě státní návštěva ministra zahraničí Zaorálka v Číně v květnu 2014. Ještě výrazněji se tento odklon projevil při návštěvě prezidenta Zemana v Číně v říjnu 2014, který v čínské televizi pronesl památnou řeč o tom, že se do Číny přijel učit, „jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád.“


Poměrně výrazný odvrat od politiky dodržování lidských práv k více pragmatickému vnímaní diplomacie vyvrcholil loňskou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Nezapomenutelným zážitkem (i pro nás nezúčastněné) se stalo společné sázení jinanu dvoulaločného.



Zajímavá je v tomto případě pozice ministerstva zahraničí, které trochu schizofrenně stojí za touto politikou také, na druhé straně se ale nechce zcela vzdát tématiky lidských práv, jak ukazuje právě rozbroj ohledně výše zmíněného dopisu.


Okolo ekonomiky se dění točilo i nadále, a to v souvislosti s výměnou na ministerstvu financí. Andreje Babiše vymění Ivan Pilný (ANO), který úvodem prohlásil, že chce být lakomým ministrem a pokračovat v nízkém státním dluhu, i když z ostatních rezortů se na něj ministři už kvůli přípravě státního rozpočtu chystají. Pilný zatím připouští, že bude potřeba najít více peněz pro učitele, takže budoucí ministr školství, nahrazující odcházející ministryni Valachovou, bude mít výchozí situaci ulehčenou. V rozhovoru pro Deník otevřel téma nízkých platů akademických pracovníků na pedagogických fakultách, kde si obecně učitelé přijdou na nižší mzdy než na ostatních fakultách.

Opravdu, průměrná výplata na veřejných vysokých školách v roce 2015 byla 41 871 korun, kdežto na pedagogických fakultách průměr dosáhl pouze na 33 019 korun hrubého. Pedagogické fakulty jsou znevýhodněné zejména kvůli omezené možnosti získávání grantů a vědeckých projektů, za něž získávají výdělky akademičtí pracovníci jiných fakult.



Přikládáme tabulku s údaji o platech vysokoškolských pedagogů na pedagogických fakultách. Dodejme, že příjem absolventů vysokých škol obecně činil v loňském roce necelých 40 000 korun (.pdf, str. 19) (takže na něj na PedF UK nedosáhne ani profesor).


Průměrné mzdy na jednotlivých pedagogických fakultách v letech 2014 - 2016


ZČU

cca 24 000 korun

UHK

cca 26 000 korun

UK

cca 30 000 korun

  • asistent 18 500 korun

  • odborný asistent 22 500 korun

  • docent 27 000 korun

  • profesor 32 000 korun

UJEP

cca 30 000 korun

JČU

cca 31 000 korun

MU

cca 36 000 korun

  • odborný asistent cca 22 000 korun

OSU

cca 36 000 korun

UPOL

cca 38 000 korun

zdroje: Deník, Česká televize, MUNI


Ani při navýšení financí ze strany státu, respektive ze strany ministerstva školství ale nemusí ke zvýšení platů dojít, protože rozdělování peněz mezi fakulty nemůže ministerstvo ovlivnit. Vysoké školy o tomto rozdělování vzhledem ke své autonomii rozhodují samy. Další změny můžeme očekávat s novým kariérním řádem ministerstva školství – jedna z vlajkových lodí končící ministryně Valachové momentálně čeká na projednání v Senátu.


 A u školy ještě chvíli zůstaňme. Minulý týden totiž přinesl i výsledky didaktických maturitních testů. Zatímco na výsledky slohových prací z češtiny se stále čeká (práce totiž byly posílány na opravení do jiných škol kvůli zajištění objektivity), víme, že didaktické testy z češtiny splnilo 90 % studentů. Můžeme tedy klidně spát s vědomím, že většina českých maturantů rozumí česky psanému textu, dokáže odhalit chyby ve větě a propluje záludnostmi pojmů literární teorie. Na test z českého jazyka se můžete podívat zde a ověřit si tak třeba, že víte, co je to normalizace (blahopřejeme všem, kdo správně odhalili, že pojem není spojen s nacisty,) nebo zda poznáte definici uměleckého směru poetismu.  


Testy z matematiky naopak složilo 78 % žáků, přičemž však šlo jen o ty, kteří se pro maturitu z matematiky rozhodli dobrovolně (alternativou byla zkouška z cizího jazyka). Maturita z matematiky bude na většině maturitních oborů povinná až od roku 2021.



Zdá se, že na společné maturitní zkoušky si už většina lidí zvykla a otázka ohledně (ne)smyslnosti společného testování ve formě, jakou provozuje CERMAT, je tak diskutována spíš v souvislosti s jednotnou přijímací zkouškou na střední školy, která se konala před měsícem. Jak píše například Tomáš Feřtek, podoba těchto jednotných testů nakonec určuje, co budou školy se studenty biflovat, což se ne vždy musí shodovat s tím, co žáci a studenti prakticky využijí.



Dnešní text připravili Jiří Uhlíř, Lenka Chudomelová, Kristýna Vojáčková, Petr Dvořák a Miroslav Hanus.


Líbí se vám naše práce? Podpořte nás s pojďte hlídat politiky s námi!