Tyto facebookové příspěvky zpravidla obsahují fotku ukrajinského prezidenta Zelenského a titulek „Volodymyr Zelenskyj žádá o uvalení sankcí na Česko“. Některé z nich navíc odkazují na článek webu fasteer.cz, zatímco jiné na článek webu netzpravy.cz. Text obou článků je ale totožný a pravděpodobně vznikl v červnu 2025, kdy vyšel první z těchto článků.
Obcházení sankcí českými firmami
V souvislosti s aktuálně šířenými příspěvky jsme hledali veřejná vystoupení Volodymyra Zelenského z počátku roku 2026, mj. na webu ukrajinské prezidentské kanceláře, na jeho účtech na sociálních sítích X a Facebook, v mediální databázi Newton i v českých médiích. Žádné vyjádření, ve kterém by ukrajinský prezident žádal o uvalení sankcí na Českou republiku, jsme ale nenalezli. Podobné tvrzení se však na facebooku objevilo již v červnu 2025.
Zelenskyj vyzval k uvalení sankcí na osm českých firem, ne na Česko
Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy dochází k obcházení sankcí proti Rusku ve většině evropských zemí. Firmy exportují zboží například do Turecka, Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu, odkud se následně dostane do Ruska. Na to poukazuje i významný nárůst exportů do těchto zemí po začátku války na Ukrajině. V minulosti takovým způsobem některé britské a německé firmy obcházely sankce vývozem technologií s možným vojenským využitím do střední Asie.
Tehdy totiž ukrajinský prezident Zelenskyj na tiskové konferenci uvedl, že firmy z některých zemí obcházejí sankce proti Rusku a dodávají do Ruska obráběcí stroje na výrobu zbraní. Konkrétně se podle ukrajinského prezidenta jednalo o patnáct tchajwanských, třináct německých, osm českých, šest jihokorejských, tři japonské a tři indické společnosti. Zelenskyj následně vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Zelenskyj tedy mluvil o uvalení sankcí na jednotlivé firmy, nepožadoval uvalení na Česko, jak uvádí sdílený příspěvek.
Česká vláda v roce 2025 potvrdila, že od ukrajinských partnerů neformálně získala seznamy firem podezřelých z obcházení sankcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu i Ministerstvo zahraničních věcí tyto údaje prověřovaly, ale jména konkrétních subjektů z bezpečnostních důvodů nezveřejnily. Podle informací Deníku N je na seznamu například společnost Pilous, produkující pásové pily na železo, společnost TOS Varnsdorf, vyrábějící obráběcí stroje, ale i společnost Proma, která už několik let nefunguje.
Evropská unie průběžně aktualizuje svůj sankční seznam. Na něm se v květnu 2025 objevila i turecká firma dovážející do Ruska výše zmíněné české zboží. V Česku se policie porušováním protiruských sankcí zabývá dlouhodobě. V souvislosti s výše zmíněnými osmi firmami jsme však ve veřejně dostupných zdrojích nenalezli žádné nové podrobnosti.
Titulek budí rozruch, článek už tak dramatický není
Titulky článků na webech fasteer.cz a netzpravy.cz, které se objevují i v ověřovaných facebookových příspěvcích, interpretují Zelenského vyjádření z června 2025 zavádějícím způsobem, samotný text těchto článků situaci nepopisuje tak dramaticky. Hned v úvodu články uvádějí, že „Zelenskyj (...) ostře kritizoval některé západní společnosti“ a že „je nezbytné urychleně (...) uvalit přísné sankce na zodpovědné firmy“. Články dále popisují, o které země a typy společností se jedná. Na rozdíl od jejich titulků tak texty článků prezentují Zelenského slova korektně.
Kromě samotného článku rozděleného na několik stránfek pak weby obsahují i velké množství reklam. Aby si čtenář mohl například zobrazit fotogalerii nebo přejít na druhou stranu článku, musí nejdříve zhlédnout několikavteřinovou reklamu.
Jaký kontext příspěvku chybí?
Podle facebookového příspěvku měl ukrajinský prezident vyzvat k uvalení sankcí proti Česku. Ve skutečnosti však Zelenskyj vyzval k uvalení sankcí pouze na samotné firmy, které do Ruska dovážejí zařízení na výrobu zbraní. Mezi těmito firmami má být i osm českých firem. Příspěvky, které tvrdí, že Zelenskyj vyzval k sankcím proti Česku, jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili pro chybějící kontext.