Jiří Srba

V roce 1993 byl zahájen tzv. Útlumový program, jehož cílem bylo ukončení nerentabilní těžby, revitalizace krajiny do původního stavu a zahlazení následků těžby. Konec programu je očekáván nejdříve v roce 2040 (.pdf, str. 1-2). V Ostravě ale byla těžba černého uhlí definitivně ukončena již 30. června 1994.

Co se týče zmíněné 15% míry nezaměstnanosti, časové řady Českého statistického úřadu (ČSÚ) tento údaj nepotvrzují, respektive pro 90. léta nejsou informace o nezaměstnanosti v obcích dostupné. ČSÚ zveřejňuje tato data až od roku 2005. Podle informací uvedených v odborném článku (.pdf), za kterým stojí akademici Univerzity Karlovy, ale mezi lety 1999 a 2005 dosáhla nezaměstnanost v Ostravě až 17,3 %. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Srby jako pravdivý. Co se týče míry nezaměstnanosti v Ostravě, databáze Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí pro Ostravu k srpnu 2018 hodnotu 5,8 %.

Ke konci června se v Polsku letos otrávilo syntetickými drogami 1942 lidí. Nejvíce otrávených bylo ve Slezském a Lodžském vojvodství, která leží blízko českých hranic a Ostravy (viz obrázek).

Syntetické drogy se často vyrábějí z legálně dovážených látek. V Polsku, kde je trh s těmito drogami podstatně větší, byla však látka, ze které se syntetická marihuana vyráběla, nedávno zakázána. Podle Jindřicha Vobořila, bývalého národního protidrogového koordinátora, proto existuje předpoklad, že se tyto látky budou šířit i do České republiky.

Oficiální zdroje však orientaci na Polsko zatím nezmiňují. Dne 12. září 2018 řekl (čas 33:00) ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, že nedokáže říct, přes jaký stát se k nám tyto drogy dostaly. Ví pouze, že jsou původem z Indie nebo Číny. O Polsku se nemluví ani v tiskových zprávách Policie ČR.

Zmínku o Polsku najdeme pouze v souvislosti s obecnou problematikou syntetických drog, a to ve výroční zprávě (.pdf, str. 44) Národní protidrogové centrály za rok 2017: „Dalším typickým rysem této trestné činnosti jsou osoby pachatelů i uživatelů, kteří se zpravidla rekrutují ze zemí, kde NSD (nové syntetické drogy, pozn. Demagog.cz) představují mnohem větší drogový problém, než na území ČR (např. Ruská federace, Polsko nebo Maďarsko). S tím souvisí i výskyt NSD na území ČR, kdy se zpravidla objevují v lokalitách s velkou koncentrací těchto národností jako je např. Praha nebo Moravskoslezský kraj."

Zdroj: Česká televize

V červenci 2011 byl úspěšně dokončen projekt "Zateplení dětského pavilonu Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové organizace." Od dubna 2011 byla vyměněna okna a byla zateplena budova dětského pavilonu.

V listopadu roku 2012 se otevřel nově zrekonstruvaný pavilon, kam se přestěhovalo plicní oddělení nemocnice.

V červnu 2013 se po celkové rekonstrukci slavnostně otevřela dvě nová oddělení – Nefrologické a hemodialyzační centrum a Oddělení centrální sterilizace.

Dále od března roku 2015 probíhaly (.pdf, s. 1) v areálu Městské ostravské nemocnice stavební práce v rámci projektu "Energetické úspory MNO I." Rekonstrukcí prošlo deset budov a jednalo se o výměnu oken a zateplení budov a střech.

V období 2014–2015 byla také dokončena řada opatření přinášející energetické úspory a naplňující akční plán pro udržitelnou energii. Jedním z projektů byl právě soubor opatření "Energetické úspory Městské nemocnice Ostrava" – zateplení konstrukce 8 budov v areálu městské nemocnice (již výše zmíněný projekt). U projektů byly provedeny energetické audity, tvořící podklad pro vykázané úspory energie i snížení produkce CO2. Dle dostupných informací:

"Potenciál celkové energetické úspory, dosažený v rámci výše uvedených souborů opatření tvoří 27 tis. GJ/rok, což odpovídá přibližně snížení produkce CO2 minimálně o 2,1 tis. t/rok."

Stát vrátil nemocnici městu v roce 2009. Ostrava tak dostala možnost do městské nemocnice znovu investovat. ČSSD se od té doby podílela na koalicích z let 2010 a 2014 (v roce 2015 ČSSD z koalice odešla do opozice). 

Požadavek neprivatizace Městské nemocnice zazněl ze strany člena vyjednávacího týmu Miroslava Nováka za ČSSD při jednání o koaliční smlouvě a programovém prohlášení s ODS z roku 2010: „Já mohu v tuto chvíli zmínit, že prioritou koaliční dohody jsou záležitosti jako zlepšení stavu ovzduší v Ostravě, ponechání městské nemocnice ve stoprocentním vlastnictví města Ostravy (…)“. V tuto chvíli není koaliční smlouva z roku 2010 na oficiálních stránkách k dohledání.

Městská nemocnice v rukou města byla předmětem i programového prohlášení koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL z března 2015. V bodě 10 se dočteme: „Budeme rozvíjet Městskou nemocnici Ostrava (MNO) jako příspěvkovou organizaci ve vlastnictví města se záměrem dále zlepšovat dostupnost, rozsah a kvalitu zajištění zdravotních služeb a úroveň poskytované péče při současném zvyšování finanční soběstačnosti nemocnice.“ Programové prohlášení nejspíš kopíruje 26 programových tezí koaliční dohody z října 2014.

Dle zpráv Českého hydrometeorologického ústavu za červenec a srpen letošního roku nejsou rozptylové podmínky v aglomeraci Ostrava příznivé. K překročení maximálního povoleného počtu překročení denního imisního limitu došlo v červenci i v srpnu v oblasti Ostrava - Kunčičky. K překročení hodnoty hodinového imisního limitu oxidu siřičitého, a to v červenci i v srpnu celkem dvakrát, došlo na lokalitě Ostrava - Fifejdy a na lokalitě Ostrava - Přívoz během srpna dokonce ve čtyřech případech. Aktuální informace o ovzduší jsou k dipozici zde.

Co se benzenu týče, od roku 2014 až do současnosti (pdf, str.9), nebyly jeho limity v ovzduší překročeny na žádném z měřených lokalit (celkem 37). Finální hodnoty za rok 2017 (pdf, str.2), budou známy v průběhu letošního podzimu. Jedním ze subjektů, které se mají podílet na emisi benzenu (informace pochází od bývalého náměstka primátora Madeje, který k tomuto vedl pracovní skupinu), je ostravská BorsodChem v Mariánských horách, která z benzenu vyrábí mj. anilin. Podle jejich výroční zprávy však loni zaměstnávali 366 zaměstnanců.

Dalším ze subjektů mající vliv na ovzduší jsou OKK Koksovny a.s., specializující se převážně na výrobu koksu. V současné době je v provozu pouze Koksovna Svoboda v ostravské čtvrti Přívoz. I zde probíhají snahy dopad na životní prostředí a život občanů minimalizovat - v roce 2014 byla dokončena výstavba odháněče benzolu a v roce 2016, prostřednictvím dotace z Evropské unie, bylo uvedeno do provozu modernizované Odprášení uhelné služby. Ovšem i zde, dle posledního dohledatelného údaje o počtu zaměstnanců z roku 1996, je jejich počet mnohem vyšší (2117) než zmiňovaných 200 lidí. Lze samozřejmě předpokládat, že je v současnosti počet vzhledem ke snížené výrobě nižší, ale stále se nejedná o na lidské zdroje malý podnik.

Na území statutárního města Ostravy a v jejím okolí, evidujeme na 40 chemicky aktivních firem. Každá z nich má jistě podíl na zvýšeném znečištění ovzduší v dané lokalitě, nicméně korelace počtu zaměstnanců menších firem na množství benzenu ve vzduchu je neověřitelná.

Asistentů přepravy je 38, do konce roku jich bude 59. Osvědčilo se to, potvrdil generální ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys.

Asistenty vždy doprovázejí strážníci. Skupinu tak tvoří tři asistenti a dva strážníci. Je to čistě preventivní opatření, jak říká Richard Váňa z ostravské městské policie. „Aby si občané na asistenty zvykli a nereagovali na ně agresivně, je tam ten tlumící prvek v podobě našeho strážníka s autoritou úřední osoby."

Kromě dohlížení na platnost jízdních dokladů pomáhají také imobilním cestujícím a dohlížejí rovněž na udržování pořádku ve vozech. „Je daleko účinnější nepřizpůsobivé osoby do vozidla nevpustit, než pak následně složitě řešit důsledky jejich chování,“ uvedl radní Semerák. Rozdíl mezi asistenty přepravy a revizory je jednak v tom, že asistenti nemohou udělovat pokuty. Mají ale právo žádat, aby cestující předložil platnou jízdenku, a případně ho, pokud ji nemá, vykázat jej z vozu. Dále také v podstatě práce, kdy revizor kontroluje doklady uvnitř vozidel, asistent dopravy komunikuje s lidmi již před nástupem a dohlíží na dodržování pravidel přepravy. V přepravních podmínkách dopravce figuruje pouze pojem "pověřená osoba dopravce", takže přesné kompetence nelze určit.

V červenci 2017 byla nástupní hrubá mzda 21 500 korun. Aktuální data ovšem nejsou k dispozici. Nástupní platy revizorů budou pravděpodobně srovnatelné. Městská policie plat oficiálně nezveřejňuje, ale podle neoficiálních informací se nástupní plat pohybuje mezi 15 - 20 tisíci korunami.

Dle tiskové zprávy ÚZSVM (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) z roku 2009 byla navrácena nemovitost nemocnice městu Ostrava a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město.

Městská nemocnice v Ostravě předtím byla zařízením, které bylo přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví. V důvodové části návrhu zákona (.doc, str. 4), který pojednává o převedení nemocnice na město je uvedeno, že stát prostřednictvím ministerstev naznačil možnost prodat nemocnici jiným subjektům, proto:

"...se navrhuje, aby Městská nemocnice Ostrava, která v současné době existuje v právní formě státní příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví, se stala příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, konkrétně statutárního města Ostravy, na jehož území se nachází objekty, s nimiž hospodaří. Zákon umožní statutárnímu městu Ostravě, aby ve své samostatné působnosti lépe organizovalo zdravotní péči na svém území, neboť jsme přesvědčeni, že tento subjekt v úzké spolupráci s vedením nemocnice, je nejlépe připraven dbát o kvalitu péče i hospodářskou stabilitu nemocnice jako takové."

n


Pět let, o kterých Srba mluví, budou patrně léta 2010-2015. V roce 2010 po volbách obsadila ČSSD radnici včetně funkce primátora a převážné části funkcí v Radě. Doplňme, že v jejím čele stál primátor Petr Kajnar za ČSSD, dále náměstkové Madej a Štěpánek (oba ODS), náměstkové Srba, Petřík, Boháč, náměstkyně Piperková, členové rady Planka, Rojíček a Sucharda (všichni jmenovaní ČSSD) a členka rady Kučerová (ODS). Náměstek Petřík za ČSSD byl náměstkem pro finance, náměstkyně Piperková pak pro kulturu a zdravotnictví, investice tedy byly v jejich gesci. Po komunálních volbách v roce 2014 v Ostravě vytvořili koalici vítězné hnutí ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL, avšak přibližně rok od voleb koalice skončila a ANO 2011 se dohodlo s hnutím Ostravak, které ČSSD v koalici nahradilo.

V roce 2011 byly provedeny investice do porodních sálů a rekonstrukce dětských oddělení (viz reportáž.) Nová hemodialýza a některé jiné zařízení v Městské nemocnici Ostrava (MNO) byly slavnostně představeny 5. 6. 2013, rekonstrukce zasáhla (.pdf, str. 1) i zmíněné plicní oddělení. Podle náměstkyně primátora Piperkové šlo v případě hemodialýzy o investici přes 100 mil. Kč. Pokud jde ovšem o celkovou částku investic v letech 2010-2015, zprávy o hospodaření nabízí město Ostrava pouze od roku 2013, celková částka tak pro nás není zjistitelná.

Co se týče změn na chirurgickém oddělení, ty jsou radnicí plánovány dlouhodobě, a to i poté, co v roce 2015 došlo v koalici k nahrazení ČSSD hnutím Ostravak. Na zasedání zastupitelstva dne 14. 12. 2016 bylo schváleno (.pdf, str. 36) usnesení schvalující (.pdf, str. 16-17) přípravu realizace investiční akce nazvané "Zajištění vypracování projektových dokumentací na rekonstrukci celého chirurgického oddělení a oddělení ARO v monobloku E2 – E4." Výhled podle zastupitelů sahá až do roku 2030. "Staré" vedení radnice však hovořilo už o nejbližších letech, nicméně směrodatné usnesení padlo až po ukončení jejich působení. Šlo tak v jejich pojetí o spíše neformální výhled.

Jiří Srba působil v letech 2010-2012 jako náměstek primátora města Ostravy na odboru investicí. A jak zmiňuje sama část (.pdf, str. 6) soutěžních podmínek: "Město Ostrava již mnoho desítek let usiluje o výstavbu koncertní haly...". Je tedy možné, že ve své funkci na některé z verzi soutěžních podmínek ke koncertní hale spolupracoval.

Z dostupných informací se nám však nepodařilo zjistit, do jaké míry a jestli vůbec navazovaly podmínky ze srpna 2018 na materiály vypracované předchozím vedením.