Demagog.cz

Jiří Nouza

Jiří Nouza (SPP)

  • 2
  • 4
  • 1
  • 0

Výroky

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Máme na kandidátní listině víc jak 11 starostů, víc jak 5 nebo 6 místostarostů a řadu dalších radních.

Kandidátní listina Starostů pro Prahu obsahuje 8 starostů, 3 bývalé místostarosty a 3 radní.

skrýt celé odůvodnění

Z celého počtu 65 lidí na kandidátní listině Starostové pro Prahu najdeme sice 11 starostů, ale z toho tento post v současné době vykonává pouze 8 z nich. Dále jsou zde jen 3 bývalí místostarostové a 3 radní, přičemž čtvrtá na kandidátce, Ivana Cabrnochová, zasedá v radě městské části Praha 10 a nemá post radní v listině vepsaný.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

U stavby metra D jsme se za poslední 4 roky neposunuli ani o centimetr. Situace je taková, jaká byla před 4 lety.

Projekt nové trasy metra D byl schválen RHMP v roce 2013. Stavět se mělo začít již v roce 2017. V souvislosti s problémy při výkupu pozemků během posledních čtyř let se zahájení stavby projektu stále odkládá.

skrýt celé odůvodnění

Záměr výstavby metra D byl Radou hlavního města Prahy schválen v říjnu 2013. Nad výstavbou nové trasy metra, která by obsloužila Krč, Libuš a Písnici, se přitom v Praze uvažuje již od roku 1988.

Stavba byla v roce 2015 výhledově ohodnocena na 45 miliard korun bez DPH, stavět se mělo začít už v roce 2017. Vyhlídky tehdy pražskému zastupitelstvu představil generální ředitel firmy Metroprojekt David Krása: „V tuto chvíli se vykupují pozemky, na příští rok je naplánováno vypsání tendru na stavbu metra.“

Nicméně právě při výkupu pozemků se vyskytly problémy, otevření nové linky metra se tak posunulo o několik let. Plánovaného otevření v roce 2023 se měla dočkat aspoň druhá etapa výstavby mezi stanicemi Pankrác a Nové Dvory, slovy Petra Dolínka (ČSSD): “Při zahájení přípravy této etapy v březnu 2017 je dosažitelný termín zahájení stavby v roce 2019.” Cílem by pak bylo dokončení a zprovoznění tohoto úseku do roku 2023.

Město má však dodnes problémy skoupit všechny pozemky potřebné k výstavbě metra D. Dle právní analýzy, kterou pro pražský dopravní podnik vypracovala advokátní kancelář HSP & Partners, má výkup pozemků zabrat několik dalších let. V září 2018 se tedy ještě nezačalo stavět, ale lze si prohlédnout grafiku designu zastávek. V současné době započal geologický průzkum a otevření prvního úseku Pankrác – Písnice se tak odhaduje nejdříve v roce 2025 až 2026.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

V červnu 2015 byla debata na zastupitelstvu, kde se měnila vyhláška o hernách a kasinech. Já osobně jsem navrhoval nulovou toleranci a nechal jsem to hlasovat a vy jste pro to nehlasovali (směrem k Mirovskému, pozn. Demagog.cz). Přitom jste to měli v programu.

Pro Nouzův návrh nulové tolerance pro herny a kasina v Praze zvedla ruku polovina zastupitelů Trojkoalice (KDU-ČSL, STAN a Zelení), dále 2 ze 4 členů Zelených včetně Ondřeje Mirovského. Zelení tedy návrh částečně podpořili, částečně nikoli.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely obecně závazné vyhlášky č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, v nichž lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, byl skutečně projednán v červnu 2015, a to na 8. zasedání (.pdf, bod 3) Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Schválení návrhu předloženého Radou hl. m. Prahy by zavedlo snížení počtu míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, z původních 313 na navrhovaných 179 (.pdf, str. 65). Na území pěti městských částí by pak došlo k nové nulové toleranci hazardu (.pdf, str. 15).

Dá se soudit, že k bodu skutečně debata proběhla, jelikož diskurs o novele počíná na stránce 65 a končí stranou 106 (.pdf).

Co se týče návrhu zastupitele Nouzy, ve svém projevu (.pdf, str. 83) nezhodnotil nulovou toleranci nijak pozitivně, ale jde podle něj o lepší variantu: „(...) to, co tady dneska předvádíme, je selektivní výběr různých provozoven, a nikdo nebude spokojen. S nulovou tolerancí nebude taky nikdo spokojen, ale věřím tomu, že když se to stane neprodleně, poučíme se rychle. Já poučen jsem, ale zřejmě je potřeba poučit Radu a zastupitele, kteří pro to budou hlasovat (...).

Nouza následně poněkud krkolomným způsobem navrhl (.pdf, str. 103) hlasování o nulové toleranci provozu loterií a jiných podobných her na území Hl. m. Prahy. Jeho návrh nebyl přijat, přičemž pro hlasovalo 19 zastupitelů, proti 1 a zdrželo se 23.

Zaměříme-li se na volební program Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení a STAN) k volbám do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014, seznáme, že Trojkoalice se vskutku k prosazení nulové tolerance vůči hazardu zavázala (.pdf, str. 9).

Nakonec lze tedy zhodnotit, že z osmi zastupitelů Trojkoalice (zastupitelé Čižinský, Kolínská, Mirovský, Plamínková, Růžička, Stropnický, Štěpánek, Wolf) hlasovali 4 pro, 3 nehlasovali a 1 se zdržel. Pro hlasovali za Zelené Stropnický a Mirovský. Nehlasovali Štěpánek (přestože byl přítomen, jak plyne ze zápisu) a Kolínská (která mohla být nepřítomna). Zelení tedy nebyli v hlasování jednotní, přestože tento bod měli v programu. Je pravdou, jak Nouzovi oponoval Mirovský, že ani při jejich souhlasu by návrh neprošel a nešlo tedy o realizovatelnou variantu.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Praha potřebuje podle Institutu plánování rozvoje minimálně 6000 bytů ročně a už 3 roky, od roku 2014–2015, se povoluje stavba maximálně 2500 bytů.

Čísla prezentovaná Jiřím Nouzou jsou výrazně nadsazená: v letech 2014 a 2015 byla zahájena výstavba zhruba 5000 bytů, až v roce 2016 klesl počet na 2800, následně se pak opět zvýšil. Praha podle IPR potřebuje minimálně 6 000 bytů ročně.

skrýt celé odůvodnění

Podle Studie (.pdf) IPR Praha se v letech 2014–2015 zahájila výstavba 4481, respektive 5227 bytů. Dokončeno bylo v těchto letech 4848 bytů a 5211 bytů (s. 23). Není tedy pravdou, že by Praha povolovala výstavbu pouze 2500 bytů ročně. V roce 2016 ovšem byla zahájena výstavba 2758 bytů, což podle IPR přispívá k bytové krizi v metropoli (s. 26) – zde lze klesající tendenci opravdu zaznamenat. Analýza za rok 2017 ještě není na webu Institutu k dispozici, nicméně zaslali jsme dotaz a bylo nám odpovězeno takto: "V  roce 2017 byla zahájena výstavba 3 734 bytů, v roce 2016 2 758 bytů, v roce 2015 dokonce 5 227 bytů – je tu patrná sestupná tendence i s ohledem na průběžná data k roku 2018."

 

Zdroj grafu: Analýza bydlení a realitního trhu na území hl. města Prahy z pohledu jeho dostupnosti a potřebnosti(.pdf, s. 23)

Není tedy pravdou, že by se v posledních letech povolovalo tak málo staveb, jak říká Nouza. Pokud jde o údaj o potřebě 6000 nových bytů ročně, podobný počet sdělil zástupce IPR Vácha v roce 2017 serveru iDnes.cz. Podle tohoto článku by mělo vzniknout 5500 nových bytů, aby byl uspokojen narůstající počet obyvatel v hlavním městě. Podařilo se nám získat aktuálnější vyjádření IPR, podle něhož je aktuálně potřeba "minimálně 6 tisíc bytů, spíše však 8 a 10 tisíc, aby byla nasycena poptávka".

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Nedávno jsem se dočetl, že paní ministryně financí obhajovala postup finančního úřadu, který žádal svatebčany, aby dokládali počet lidí.

Ministryně Schillerová v reakci na případ uvedla, že postup finančního úřadu byl v souladu se zákonem. Důvodem bylo podezření na krácení příjmů.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se týká pár dní starého případu, který se zabýval postupem Finančního úřadu v Přerově. Ten po novomanželech požadoval informace týkající se svatební hostiny, například místo konání, počet hostů, způsob vyúčtování a zda byl vystaven daňový doklad. Na tuto kauzu upozornil na svém twitterovém účtu daňový poradce Tomáš Hajdušek.

V písemné interpelaci (.pdf, str. 3) pak Vojtěch Munzar ministryni konfrontuje: „Vážená paní ministryně, odborníci v oblasti daní, se kterými jsme měl možnost tento případ konzultovat a stejně tak řada odborníků, která se k hojně medializovanému případu veřejně vyjadřovala, se shoduje na tom, že zvolený postup neměl oporu v zákoně. Někteří odborníci z oblasti daní pak poukazují na to, že takovýto postup Finanční správy není ničím neobvyklým, což by bylo velmi varující.

Ministryně financí Schillerová na interpelaci odpověděla (.pdf, str. 2) následovně: „V daném případě bylo předmětem šetření podezření na neplnění povinnosti evidovat tržby přijaté v hotovosti v restauračních provozovnách za svatební hostiny a případně za ubytování svatebních hostů. Správce daně zjistil, že v termínech konání svatebních hostin měla daná provozovna zavřeno nebo omezený provoz a nebyly během nich zaevidovány žádné tržby. Vzniklo tak důvodné podezření na krácení příjmů řádově v desítkách tisíc korun za každou svatební hostinu.“ Dále uvádí, že podle zákona byl správce daně oprávněn předmětné informace získat.

Konkrétně se odvolávala na odstavec daňového řádu, který upravuje vyhledávání důkazních prostředků při zjišťování plnění daňových povinností subjektů. Podle tohoto odstavce je finanční úřad skutečně oprávněn podobné šetření provádět.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Tato koalice má ve Fondu sociálního bydlení od roku 2014 3 nebo 4 miliardy. Neinvestovali jste ani korunu do toho, co teď říkáte, do bydlení.

Portál Magistrátu hlavního města Prahy informoval o několika projektech sociálního bydlení, pro které zdroje z tohoto Fondu schváleny byly. Pravdou je, že do fondu bylo přesunuto od roku 2015 více než 2,5 miliardy.

skrýt celé odůvodnění

Magistrát hlavního města Prahy informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení (jméno Fondu sociálního bydlení bylo změněno na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017), např. 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Podle zpráv o plnění rozpočtu bylo do Fondu rozvoje dostupného bydlení mezi roky 2015 a 2017 (zpráva o plnění rozpočtu roku 2018 v tuto chvíli není dostupná) přesunuto více než 2,5 miliardy (2 562 821 300 Kč) získaných prodejem nemovitostí. Dá se předpokládat, že v roce 2018 byly na fond přesunuty další peníze a celkový objem vkladů do fondu se tak opravdu alespoň přiblížil třem miliardám. Vycházíme z těchto informací o transferech do Fondu dostupného bydlení ve zprávách o plnění příjmů z let 2015–2017:

2017 (.pdf, str. 18): 760 417 000 Kč

2016 (.pdf, str. 16): 394 860 000 Kč (zároveň 53 803 500 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2015)

2015 (.doc, str. 17): 1 721 360 000 Kč (zároveň 260 012 200 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2014)

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Stát nedává Praze ani korunu na metro, na dopravní infrastrukturu silniční, zatímco všechna ostatní města staví za peníze státu.

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. Ostatní regiony republiky financují projekty jak ze státního rozpočtu, tak ze svých vlastních peněz a dotací EU.

skrýt celé odůvodnění

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. V srpnu 2006 deník iDNES.cz informoval, že stát poskytl na výstavbu metra do té doby celkem 1,5 miliardy (zatímco město Praha 10 miliard).Financninoviny.cz v září 2006 psaly, že ze státního rozpočtu šlo na podzemní dráhu v předchozích letech zhruba 400 milionů ročně.

Hlavní město Praha též dostává finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravu silnic. Pro rok 2018 to bude přibližně 174 milionů Kč.

Také není pravdou, že by ostatní města realizovala projekty dopravní infrastruktury jen ze státních peněz. Například Jihomoravský kraj v minulém i letošním roce rekonstruoval silnice a v obou případech byly tyto projekty financovány i z rozpočtu kraje a z fondů Evropské unie. V červenci 2017 portál Tyden.cz informoval o úspěchu kraje v žádosti o dotace na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy. Evropské dotace byly ve výši téměř 1,2 miliardy korun a zbývajících přibližně 300 milionů mělo být pokryto z rozpočtu samotného kraje. Tento rok mělo podle portálu Jihomoravského kraje jít na rekonstrukce silnic přes 1,5 miliardy korun plynoucích opět jak ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak i z Evropské unie a vlastního rozpočtu kraje.