Martin Pecina

Martin Pecina ve výroku srovnává způsob hlasování v komunálních a sněmovních volbách v ČR. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995 Sb.) v §39 stanoví, že "[v] prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost." Naproti tomu zákon o volbách do zastupitelstev obcí (491/2001 Sb.) v §34 stanoví, že "[v]olič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci."

To znamená, že v rámci komunálních voleb je aplikován princip panašování, tedy možnost hlasování napříč jednotlivými kandidátními listinami. Je však nutno dodat, že český volební systém na komunální úrovni je považován za poměrně složitý a může vést k určitým vedlejším efektům (viz například analýzu .pdf politologa Tomáše Lebedy).

Na základě internetové prezentace Velvyslanectví ČR v Moskvě hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl 1. ledna 2013 ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem. Tato situace tedy skutečně nastala ještě v době, kdy prezidentský úřad zastával Václav Klaus. Miloš Zeman byl státní volební komisí vítězem (pdf., str. 139). prezidentských voleb oficiálně vyhlášen 28. ledna 2013. K inauguraci nového prezidenta následně došlo 8. března 2013.

Výrok hodnotíme na základě informací z médií lidovky.cz a ceskatelevize.cz jako pravdivý. Slovenský premiér Robert Fico se skutečně pro MF Dnes vyjádřil pozitivně o možnosti Lívie Klausové jako velvyslankyně na Slovensku. Doslovne uvedl: " Takže to, co tady řeknu, je můj subjektivní názor. A ten je, že návrh na paní Livii Klausovou já osobněvnímám jako projev respektu a úcty keSlovenskérepublice. Dokonce bych řekl, že ti, co přišli s tímto návrhem, projevili velký cit pro české a slovenské vztahy".

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s doplněním, že momentálně je dle informací uvedených na webu České pošty ve funkci pouze 11 členů dozorčí rady. Nicméně na základě výročních zpráv je zřejmé, že standardně se dozorčí rada skládá skutečně z dvanácti členů. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současného generálního ředitele České pošty Petra Zatloukala do funkce jmenoval 25. května 2011 tehdejší ministr vnitra Jan Kubice. Předchozí ředitelka Marcela Hrdá, jmenovaná Martinem Pecinou v době jeho působení v úřednické vládě Jana Fischera, byla odvolána v únoru 2011 Radkem Johnem.

Zástupce generálního ředitele Martin Elkán byl pak stejně jako další členové současného vedení (strana 15) jmenován během působení ministra Kubiceho, jmenování těchto funkcionářů však není v kompetenci ministra.

Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů byla skutečně předložena, jak lze vyčíst z příslušného sněmovního tisku, dne 18. listopadu 2009, a to za Fischerovy vlády ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Návrh zákona byl poté schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky ve 3. čtení, které proběhlo 17. března 2010 (2.čtení proběhlo 25. února 2010). Samotný zákon byl vyhlášen 20. května 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2010 Sb.

Co se týče zastavení „solárního boomu“, tak ten je zmiňován především v kontextu novely zákona omezující podporu fotovoltaiky, která byla schválena sněmovnou počátkem listopadu 2010, a tedy za vlády Petra Nečase. O této otázce informují například servery ceskenoviny.cz, server Českého rozhlasu nebo lidovky.cz. Jak je ale vidět například z grafů Energetického regulačního úřadu umístěných na stránkách oze.tbz-info.cz, rostoucí křivka značící počet provozoven slunečních elektráren se již v polovině roku 2010 zmírňuje.

Na základě dat ze sněmovního tisku a z grafů Energetického regulačního úřadu hodnotíme výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Výrok Martina Peciny hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů Poslanecké sněmovny ČR.

Z kontextu diskuze vyplývá, že Martin Pecina má pravděpodobně na mysli vládní návrh zákona o státních úřednících neboli sněmovní tisk 1081, který měl být projednán na 57. schůzi Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 8. srpna 2013. Těsně před projednáním tohoto návrhu zákona, který měl ve schváleném pořadu schůze Sněmovny č. 4, se skutečně přihlásil poslanec Marek Benda a navrhl prohodit projednávání bodu 4 s bodem 5. Po projednání bodu 5 pak čtvrteční jednání skončilo a schůze pokračovala 13. srpna.

Tisková zpráva SPOZ po jednání politické rady pouze obecně říká, že strana "osloví s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí", k dispozici je však několik mediálních prohlášení, která tuto kandidaturu potvrzují.

Server týden.cz cituje předsedu SPOZ Zdeňka Štengla, který po čtvrtečním jednání strany prohlásil: "(...) Jako prvního oslovíme s nabídkou kandidovat v Moravskoslezském kraji jako lídra Martina Pecinu.". Martin Pecina přitom ve vysílání České televize (video, od 3:30) dříve potvrdil, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji.

Web Českého rozhlasu doplňuje, že tuto informaci pro ně potvrdil i místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.

Dělnická strana byla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem 17. února 2012, tj. v době vlády Jana Fischera, kde byl Martin Pecina ministrem vnitra. Celý rozsudek (.pdf) je také dohledatelný na webu Nejvyššího správního soudu. Návrh na rozpuštění DS podala vláda Jana Fischera. Obecně se dá říci, že vláda je českém systému právě ta, kdo dává podnět k NSS pro rozpuštění politických stran.