Michaela Marksová

Ministryně Marksová-Tominová se patrně odkazuje na poslední dvě vlády vedené premiérem z ODS - Nečasovu (2010-2013) a Topolánkovu (2007-2009). Jak vyplývá z následující tabulky (zdroj ČSÚ, .xls), během těchto let skutečně výrazně vzrosla jak výše nominálního dluhu, tak jeho poměr k HDP. V roce 2013 pak poměr dluhu k HDP poprvé od roku 1996 klesl.

RokStátní dluh

(mld Kč)Státní dluh

(% HDP)2007829,324,42008999,826,020091 178,231,320101 344,135,520111 499,439,220121 667,643,420131 683,343,3

Protože Český statistický úřad uvádí údaje do konce roku 2013, využili jsme k ověření server Kurzy.cz, kde jsou zveřejněny aktuálnější statistiky. V únoru 2014 bylo evidováno 625 390 nezaměstnaných osob, hladina míry nezaměstnanosti činila 8,6 % a počet volných míst byl 38 301.

Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9%. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.

Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Marksová-Tominová byla jmenována do funkce ministryně 29. 1. 2014, spolu s dalšími členy koaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky.

Výrok Michaely Marksové hodnotíme na základě informací z MPSV a státního rozpočtu jako pravdivý.

Souhrnný přehled výdajů na státní politiku zaměstnanosti je dostupný na Integrovaném portálu MSVP z let 1991 – 2011. Dle daného dokumentu (.xls) směřovalo na podporu Aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 6,17 mld. korun a v roce 2011 3,815 mld. korun. Údaje pro další roky jsou dostupné pouze jako položka ve státním rozpočtu pro daný rok. V roce 2012 (.pdf, str. 18) se jednalo o částku 6,098 mld. korun, v roce 2013 (.pdf, str. 18) o 5,435 mld. korun a v roce letošním (.pdf, str. 18) by se mělo jednat o částku 4,589 mld. korun, tedy skutečně více než dvě miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se faktické informace shodují s informacemi z evropských zdrojů.

Záruka pro mladé lidi je program zaměřený na redukci nezaměstnanosti. Cílem programu je zajistit, aby lidé mladší 25 let nejpozději do 4 měsíců od ukončení vzdělání dostali konkrétní nabídku uplatnění formou pracovního místa nebo odborné praxe/stáže, případně umožnit jim se dále vzdělávat. Rada EU schválila zásady programu v dubnu 2013 (2013/C120/01). Každá země systém záruk sestavuje v souladu se schválenými zásadami sama; obdobný program již funguje např. ve Finsku. Evropská unie uvolní na zřízení systému záruk pro mladé lidi 6 miliard EUR. (Záruka pro mladé lidi, ec.evropa.eu)

Podle statistik Eurostatu bylo v červenci 2013 Německo jednou ze sedmi zemí evropské "28", které neměly státem garantovanou minimální mzdu.

Jak uvádí portál MPSV, minimální mzda v Německu funguje na bázi kolektivních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích hospodářství.Portál odkazuje na statistickou ročenku (de, .pdf), která shrnuje podmínky pro jednotlivá odvětví.

ČSSD měla ve 4. bodě svého programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 postupné zvýšení minimální mzdy a to z 8 500 Kč na 12 000 Kč hrubého příjmu v roce 2018.

Programové prohlášení vlády v části 3.2. Ministerstvo práce a sociálních věcí informuje, že vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy. Jedná se o její zvýšení a to na zhruba 40 % průměrné mzdy.

Od 1.8.2013 je hrubá minimální mzda v České republice stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin na 8 500 Kč, což se rovná 50,60 Kč za hodinu. Dnes tvoří minimální mzda 33,83 % mzdy průměrné.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Minimální mzda je v České republice v současnosti 8 500 Kč. Hranice relativní chudoby, tak jak s ní pracuje ve svých šetřeních i ČSÚ, se nejčastěji stanovuje jako 60 % "mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácností", což pak podle serveru Finance v roce 2013 skutečně odpovídalo 9 683 Kč čistého příjmu měsíčně. ČSÚ pak uvádí ve svém posledním šetření další statistiky týkající se míry ohrožení příjmovou chudobou (.xls; předběžná data).

V roce 2012 žilo v České republice pod hranicí chudoby 990 300 obyvatel, což je 9,6 % obyvatel.

Tyto údaje korespondují s výrokem Michaely Marksové-Tominové. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V červenci 2013 schválila vláda materiál, na jehož základě mělo úřady práce posílit 700 lidí. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček k tomu řekl: "Jde mi o organizační, personální i technickou stabilizaci úřadu práce s posílením akcentu na aktivní politiku zaměstnanosti."

Zároveň byl navýšel rozpočet resortu, aby bylo na platy nových zaměstnanců.

K posílení mělo dojít v rámci stabilizace Úřadů práce po přesunu výplaty některých dávek na Úřady práce a dalšímu nárůstu objemu práce, kdy úřady byly přetíženy.

Již tehdy byl tento krok kritizován Lenkou Kohoutovou.

Na základě rozhodnutí ÚOHS (.pdf) nesměl Úřad práce ČR od 1. ledna 2014 vyplácet nepojistné sociální dávky prostřednictvím systému poskytovaného společností Fujitsu Technology Solutions. Na základě této skutečnosti uzavřelo MPSV rámcovou smlouvu, účinnou do 31.12.2014, se společností OKsystem, která má výplatu těchto dávek zajišťovat.

Ministryně Marksová-Tominová zde hovoří o situaci ohledně nového výběrového řízení na dodavatele systému zajišťujícího výplatu nepojistných sociálních dávek.

Tisková zpráva (.pdf), o které hovoří ministryně, byla vydána 26. února 2014. V ní náměstkyně pro informační technologie zmiňuje to stejné, co Marksová-Tominová. Tedy že vysoutěžit veřejnou zakázku a převést systém výplat sociálních dávek je záležitostí, která vyžaduje delší časový úsek (soutěž na veřejné zakázky takového rozsahu trvá běžně i rok, převedení systému a s tím spojené další úkony mohou trvat od půl roku do dvou let).

Na základě zjištěných informací tedy výrok ministryně práce a sociálních věcí hodnotíme jako pravdivý.