Miloslav Ransdorf

Evropská Komise zřídila v roce 2007 takzvanou Skupinu na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, která měla za cíl "snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012". Jejího předsednictví se ujal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.

V prosinci 2012 prodloužila Komise Skupině mandát do konce roku 2014 a definovala nové cíle.

Na počátku 80. let proběhl v Rakousku skandál, kdy se objevily informace, že rakouští vinaři přidávají do vína látku obdobnou našemu Fridexu.

Hospodářské noviny (plné znění článku např. zde) uvádí, že "Smlouva o fungování EU (...) výslovně zakotvuje, že rozhodování v oblasti využívání zdrojů energie a volba mezi těmito zdroji náleží do rozhodovací pravomoci členských států EU".

Přímo ve Smlouvě se oblasti energetiky věnuje hlava XXI (.pdf, str. 88). Smlouva konkrétně stanoví: "Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 192 odst. 2 písm. c".

Dopady tohoto ustanovení shrnuje například odborný časopis Global Politics.

Výrok Miloslava Ransdorfa hodnotíme jako pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny ČR a Vlády ČR.

Postavení veřejnoprávního subjektu má Česká národní banka. V tomto výroku (jak je patrné ze záznamu diskuse) má ale Miloslav Ransdorf na mysli udržení veřejnoprávní banky pro poskytování komerčních úvěrů. Kompetence veřejnoprávního podniku jsou stanoveny zákonem.

Tento postoj je patrný například ze stenozáznamu Poslanecké sněmovny ČR ze dne 11. února 1999 (tedy za vlády Miloše Zemana, jejíž funkční období bylo 22. července 1998 - 12. července 2002), kdy se tato zabývala bodem nazvaným Harmonogram dalšího postupu privatizace státního podílu v podnicích s významnou účastí státu. Zde Miloslav Ransdorf podal dva návrhy usnesení. Jedním z nich konkrétně vyzývá vládu v rámci privatizace k udržení kontroly nad alespoň jednou bankou. Uvádí:

" Za prvé: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby udržela pod kontrolou státu alespoň jednu banku klíčového významu. Protože jste mě přerušil, nemohl jsem zdůvodnit, proč toto pokládám za zásadní věc. "

Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.

S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. V letech 2002 a 2011 byly největšími importéry zbraní do Řecka skutečně USA s 42% podílem na celkovém dovozu, následně Německo 25,3% a Francie s 12.8%.

Podle institutu SIPRI došlo v daných letech ke snížení objemu dovozu ve výši 18%. Řecko se tak dostalo ze čtvrté příčky na desátou příčku největších dovozců zbraní.

Ve stínové vládě KSČM zastává Miloslav Ransdorf pozici místopředsedy pro zahraniční politiku. Dále má na starosti "resort zahraničních věcí a průřezový resort vědy a výzkumu."

Miloslav Ransdorf se vyjadřuje ke změně v platech europoslanců, která proběhla v červenci 2009, a na základě dostupných informací je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Jak uvádí oficiální stránky Evropského parlamentu (na stránce zcela dole - Platy a příspěvky), od července 2009 vstoupil v platnost jednotný statut, na základě kterého pobírají europoslanci stejný hrubý měsíční plat (7 956 euro). Zpravodajský server iDnes.cz uvádí, že vzhledem ke skutečnosti stejného spotřebního koše pro všechny europoslance bylo sjednocení platů nezbytné.

Na stránkách (v sekci FAQ - How much does a Member of the European Parliament earn?) evropského centra lze zjistit, že mzdy (z roku 2003/2004) europoslanců z Lotyšska byly, vedle mezd europoslanců ze Slovenska (888 euro) a Maďarska (761 euro), jedny z nejnižších (1 075 euro). Nejvyšší mzdy měli naopak poslanci z Itálie (12 007 euro). Ačkoliv se tyto konkrétní hodnoty mezd liší od těch uvedených Miloslavem Ransdorfem, jednoduchým početním úkonem lze doložit, že nový jednotný plat se dá pokládat za zprůměrňované mzdy všech evropských politiků, a tak tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro bližší přiblížení situace uvádíme, že do roku 2009 byli europoslanci jedinými zaměstnanci společných evropských institucí, jejichž platy se odvíjely od národních parlamentů. Nyní jsou hrazeny z rozpočtu Evropského parlamentu, odvádí se z nich daň EU a také příspěvek na úrazové pojištění. Po těchto odvodech plat činí 6 200 euro. Členské státy mohou plat podrobit rovněž vnitrostátnímu zdanění. Dle oficiálních stránek (na stránce zcela dole - Platy a příspěvky) Evropského parlamentu však také existuje několik výjimek: poslanci EP, kteří byli poslanci již před volbami roku 2009 a ti, kteří se rozhodli pro zachování předchozího vnitrostátního systému pro plat, odchodné a důchod, mají mzdy původní. Vedle svých platů dostávají všichni europoslanci od Evropského parlamentu ještě příspěvky určené na pokrytí výdajů, které jim vzniknou při plnění parlamentních povinností - příspěvky na všeobecné výdaje, cestovní výdaje, roční příspěvek na cestovní výdaje a denní příspěvky.