Oldřich Vlasák
ODS

Oldřich Vlasák

Bez tématu45 výroků
Zrušit filtry

Oldřich Vlasák

Během českého předsednictví byla shozena vláda.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.

Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.

Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.

Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.

Oldřich Vlasák

Naše politická skupina, která patří mezi pět hlavních hráčů v Evropském parlamentu, ..
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Skupina Evropských konzervativců a reformistů je dnes s 56 poslanci skutečně pátou největší skupinou v Evropské, parlamentu. Jinak v parlamentu působí 7 skupin(včetne EKR) a 31 nezařazených poslanců.

Poslanecký klub Evropské lidové strany

273

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

194

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

85

Zelení/Evropská svobodná aliance

58

Evropská konzervativní a reformní skupina

56Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice35Evropa svobody a demokracie32Nezařazení31

Oldřich Vlasák

Víceméně každý měsíc se také společně setkáváme (čeští europoslanci, pozn.) při pracovní snídani..
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných z osobních stránek jednotlivých českých europoslanců.

Pracovní snídaně českých europoslanců probíhají pravidelně a obvykle jsou přizváni i vybraní zástupci z ČR (Milan Cabrnoch, Olga Sehnalová, Miroslav Ouzký, Libor Rouček).

Například v březnu 2008 proběhla pracovní snídaně se zástupci českých podnikatelů, v dubnu 2012 se zástupci společnosti ČEPS a.s. a Svazu chemického průmyslu ČR, v dubnu 2013 s generálním ředitelem Českých drah.

Oldřich Vlasák

Evropský parlament schválil tento týden balíček šesti nařízení, podle kterých se budou řídit pravidla čerpání evropských fondů od roku 2014.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Evropský parlament skutečně schválil balíček nařízení týkající se fondů EU, proto hodnotíme výrok Oldřicha Vlasáka jako pravdivý.

Šest nových nařízení, která upravují čerpání evropských fondů v období 2014-2020 schválil Evropský parlament ve středu 20. listopadu.

Nařízení se týkají Evropských strukturálních a investičních fondů, hlavního nástroje investiční politiky EU.

Oldřich Vlasák

Právě tyto podmínky určují, jakým způsobem Česká republika bude smět čerpat zhruba 550 miliard korun v následujících deseti letech. Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý podle informací ze stránek Evropského parlamentu, Evropské komise a portálu EurActiv. Česká republika bude v programovém období 2014 - 2020 mít možnost čerpat 20,5 miliard eur což je skutečně přibližně 550 miliard Kč v tzv. společném strategickém rámci. Tento rámec má tvořit jednotný zdroj pokynů pro pět rozvojových fondů EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond. Podle schválených pravidel a nařízení dojde k zjednodušení administrativy a byrokratické zátěže žádostí o dotace, v řízení a kontrole má dojít (.ppt, slide č. 21) k omezení auditů Komise, větší odpovědnosti členských států, větší koordinaci a sjednocení podmínek. Reformu shrnuje například tisková zpráva Evropské komise do deseti bodů. V rámci reforem této politiky soudržnosti má dojít také k většímu zaměření na městský rozměr, především pak prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Lokální a regionální orgány budou mít v plánování a implementaci větší roli. Co se týče informaci o nevratné DPH jako uznatelný výdaj, zmínku u DPH je možné nalézt v dokumentu (.pdf, str 108, bod 3g.) přijatém 20. listopadu 2013 na plenárním zasedání Evropského parlamentu nezvaném Společná ustanovení ohledně evropských fondů.

Oldřich Vlasák

Otázka: Můžete uvést příklady některých velkých investičních akcí spolufinancovaných za pomoci evropských fondů, jež jsou opožděny ve své realizaci nebo byly zastaveny či odloženy? A co se dá dělat pro zlepšení této situace? Mohu uvést jeden příklad za všechny. Tím je odložený miliardový projekt přestavby čistírny odpadních vod v Praze.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.

Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.

Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.

Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.

Oldřich Vlasák

Průměr nezaměstnanosti mladých je v Evropské unii výrazně vyšší (23,3 %), existují dokonce státy, kde je každý druhý mladý nezaměstnaný (kupříkladu Španělsko má nezaměstnanost mladých lidí 56 %).
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Na základě dat Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v ČR podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 %. Průměr EU je 23.7 %. Ve Španělsku je je to 57.4 %. Pokud se však podíváme na údaje za celý rok 2013 jsou čísla uvedená Oldřichem Vlasákem v toleranci.

Oldřich Vlasák

Evropský parlament tento týden přijal zprávu, podle níž by měl mít právo rozhodovat o tom, kde a kdy zasedá. Parlament se současně zavázal, že bude v tomto ohledu iniciovat revizi základních smluv.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý, Evropský parlament skutečně přijal dne 20. listopadu 2013 na svém plenárním zasedání Usnesení o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)).

Český text usnesení (.pdf, str. 588) hovoří o přesvědčení Evropského parlamentu ohledně práva samostatně rozhodovat o " organizaci své práce, a tedy i o tom, kde a kdy se budou konat jeho zasedání ". V bodě č. 4 se také zavazuje iniciovat " řádný postup pro přijímání změn smlouvy ... s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřníorganizaci ". SFEU neboli Smlouva o fungování Evropské unie patří mezi tzv. zakládající smlouvy, které definují základní prvky Evropské unie.

Podrobná procedura přijímání tohoto usnesení je dostupná v angličtině na stránkách Evropského parlamentu.

Oldřich Vlasák

V současnosti je totiž v primárním právu zakotvena povinnost každý měsíc zasedat ve Štrasburku, jakékoli změně se přitom brání Francie a sousední Německo.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Podľa Zmluvy o fungovaní Európskej Únie (.pdf) a jej dodatkových protokolov je naozaj definované sídlo EP v Štrasburgu s pravidelnými zasadaniami raz za mesiac:

Článok 341
,,Sídlo orgánov Únie sa určí po vzájomnej dohode vlád členských štátov."

Protokol (č. 6)
,,Európsky parlament má svoje sídlo v Štrasburgu, kde sa koná 12 mesačných plenárnych
zasadnutí, vrátane zasadnutia o rozpočte. Dodatočné plenárne zasadnutia sa konajú v Bruseli.
Výbory Európskeho parlamentu zasadajú v Bruseli. Generálny sekretariát Európskeho parlamentu
a jeho oddelenia zostávajú v Luxemburgu."

Podľa Európskych novín až 88% poslancov podporuje myšlienku jednotného sídla EP, vrátane slovenských reprezentantov. Tvrdia, že realizácia takého riešenia pravdepodobne stroskotá na neochote Francúzska:

Eduard Kukan (SDKU-DS) považuje za rozumné, aby mal Európsky parlament (EP) iba jedno sídlo. Táto myšlienka je však podľa neho nerealistická. “Je potrebné zmeniť dohody o fungovaní Európskej únie, a na to treba súhlas všetkých štátov. Taký súhlas nebude, pretože Francúzi s tým nikdy nebudú súhlasiť,” ozrejmil s tým, že pre Francúzov je Štrasburg symbol európskeho uzmierenia.

Rovnako Vladimír Maňka (Smer-SD) si myslí, že postačuje jedno sídlo EP. Presadiť to, označil za veľmi ťažké. “Európski poslanci na to tlačia, ale riešenie je v rukách hláv štátov. Musia sa na tom jednomyseľne zhodnúť všetci, aj francúzsky prezident, a to je možné jedine vtedy, ak dostane takú ponuku, aby sa mu to oplatilo,” uviedol.

Podobný názor má Jaroslav Paška (SNS), ktorý dlhodobo podporuje myšlienku jedného sídla. V ktorom meste by mal byť, necháva na rozhodnutí európskych lídrov. “Z hľadiska operatívnosti spolupráce medzi Európskou komisiou, Európskou radou a EP je Brusel výhodnejší, pretože tam sídli aj Rada aj Komisia. Ak by Francúzi trvali na tom, že chcú ponechať parlament v Štrasburgu, tak nemám problém akceptovať toto rozhodnutie,”

Podľa Hlavných správ prišiel s iniciatívou One Seat (Jedno Sídlo) český europoslanec Edvard Kožušník (ODS), ktorý rozposlal výzvu všetkým, vtedy ešte 27, štátom EU. ,,Zo 14 štátov, ktoré poskytli svoje stanovisko, deväť krajín podporuje želanie väčšiny poslancov rozhodovať o svojom sídle a programe a tri tento nápad odmietajú. Okrem Francúzska a Luxemburska je to aj Estónsko. Polovica členských krajín sa k iniciatíve Kožušníka vôbec nevyjadrila." Nenašli sme žiadne informácie o tom, že by sa proti zmene sídla stavalo Nemecko, napriek tomu označujeme výrok za pravdivý.

Oldřich Vlasák

To, že je neustálé stěhování nákladné, je pravda, administrativa parlamentu odhaduje dodatečné náklady spojené se sídlem ve Štrasburku na 103 miliony eur.
Jiné, 5. prosince 2013
Pravda

Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.

Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.