Například pan Rittig podle všeho, se píše, tak není na území republiky.
Např. dle zpravodajských serverů Novinky.cz či wikiIdnes.cz, byl Ivo Rittig jak v době policejního zásahu, tak v době vysílání pořadu OVM 23.6. 2013, skutečně v zahraničí. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Například Ústavní soud dokonce zakázal stáže na ministerstvu soudcům.
Ústavní soud tyto stáže na Ministerstvu spravedlnosti soudcům zakázal (článek č.1) v říjnu 2010 s dokazem na: "...narušení principu kontinuálního výkonu soudcovské funkce a riziko spojené se vznikem střetu zájmů a ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudce po návratu do své soudcovské funkce."
O tomto ustanovení už rozhodoval jednou nález Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. (rtf. strana 9.) ve kterém se píše mimo jiné: Ke zrušení jsou dále navrhována v ustanovení § 68 odst. 1 citovaného zákona slova „k ministerstvu nebo“ a tatáž slova v § 99 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kterými je umožněno přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti a stanovuje se dočasné zproštění výkonu funkce soudce v případě tohoto přidělení.
V roce 2010 byla pak možnost stáží zrušena definitivně.
To znamená, že úplně každý se přihlásit nemůže (do výběrového řízení na uvolněné posty soudců, pozn.). Jsou tam zákonné podmínky od praxe a určitých odborných zkoušek.
Zákon č. 6/2002 Sb. o soudcích a soudech, konkrétně ustanovení § 60 odst. 1 a 3 stanoví obecné předpoklady pro ustanovení soudcem. Jsou jimi státní občanství ČR, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, věk minimálně 30 let, blíže nespecifikovaná morální způsobilost a úroveň zkušeností, souhlas s ustanovením soudcem, dále vysokoškolské vzdělání v magisterském programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky. Další podmínky stanoví zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. lustrační zákon). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Dneska už vzít někomu život, abych to řekl nejobecněji, už se dostáváme nejenom k doživotí, ale třicet let a podobně.
Od roku 1989 skutečně došlo změnami trestní legislativy k navýšení sazeb.
Ministr popisuje vývoj výše trestů po listopadu 1989. První polistopadová úprava (z. č. 175/1990 Sb., .pdf, str. 13) trestního zákona stanovila za trestný čin vraždy základní sazbu 10-15 let odnětí svobody. V současnosti je tato sazba 10-18 let. Odnětí svobody na "třicet let a podobně" může být uloženo jako výjimečný trest, a to dle okolností vraždy.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
A tady je potřeba vidět, že úměrně s tím stoupají i tresty za korupci. (..) Protože pamatuju hranici ukládání trestů za korupci, která byla v řádu měsících a ještě nepodmíněně. To znamená, že tady k tomu výraznému zpřísnění došlo za poslední roky.
Tresty za korupci se skutečně v posledních 5 lety poměrně výrazně zvýšily.
Nejprve je třeba zmínit, že pod pojmem korupce chápeme pouze ty trestné činy, které trestní zákoník vymezuje v oddílu úplatkářství, tj. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (nezahrnujeme zde tedy další potenciálně korupční jednání jako zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy při veřejných soutěžích apod.). Nebudeme také ověřovat, co si Pavel Blažek pamatuje, soustředíme se pouze na část o zpřísnění trestů.
Za období posledních několika let došlo k výraznějšímu zpřísnění trestů za korupci hned dvakrát, a to novelizací trestního zákona zákonem č. 122/2008 Sb. (pdf, str. 11) a od 1. ledna 2010 nahrazením trestního zákona novým trestním zákoníkem (pdf, str. 222-223).
Přinášíme vám ilustrativní srovnání výše trestů za trestný čin přijetí úplatku podle staré normy (před novelizací z roku 2008) a aktuálního platného znění:
Základní horní sazba za přijetí úplatku se mění ze 2 na 4 roky.
Základní sazba za žádost o úplatek se mění ze 3 na 5 let.
Zvláštní sazba v případě úmyslu získat zvláštní prospěch nebo pokud je pachatelem úřední osoba se mění ze sazby 1 rok až 5 let na 3 až 10 let.
Zvláštní sazba za činy velkého rozsahu se mění z 2 až 8 let na 5 až 12 let.
Podobné změny se dotkly i trestných činů podplácení a nepřímé úplatkářství.
Za poslední roky tedy skutečně došlo k výraznému zpřísnění, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
(Občanský zákoník byl, pozn.) 60krát novelizovaný.
V současném platném znění Občanského zákoníku (.pdf) dostupného na portálu veřejné správy lze nalézt celkem 64 zákonů měnících tento zákoník od jeho přijetí v roce 1964. Pokud akceptujeme mírné zaokrouhlení, lze označit výrok Pavla Blažka za pravdivý.
Jeden z našich předchůdců, pan doktor Motejl, kdysi, a je to dneska snad jedenáct let, a zcela správně uvažoval o tom, že je potřeba rekodifikace občanského práva, což znamená mimo jiné i vznik nového občanského zákoníku a vybral si tehdy určitý tým, který vede profesor Eliáš.
Tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl se skutečně v r. 2000 obrátil na profesora Karla Eliáše, který pak ve spolupráci s profesorkou Michaelou Hendrychovou (Zuklínovou) v následujících letech vypracoval nový občanský zákoník.
Rekodifikační komise v čele s Karlem Eliášem byla ustavena v lednu r. 2000 (pdf; str. 1). Odhad 11 let Pavla Blažka tedy není zcela přesný, avšak podstata výroku se tím nemění a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Nový občanský zákoník by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.
Pro tento zákon (nový občanský zákoník, pozn.) nehlasovala KSČM ani, až na jedinou výjimku, ČSSD.
Vládní návrh občanského zákoníku prošel sněmovnou ve třetím čtení 9. 11. 2011.
Proti jeho přijetí hlasovalo všech 23 přítomných poslanců KSČM.
Dva poslanci ČSSD hlasovali pro (většina ostatních sociálních demokratů se zdržela hlasování), ovšem Miroslav Svoboda podal vůči svému hlasování námitku (steno - zcela dole).
Námitka Miroslava Svobody zněla takto: "Děkuji, paní předsedající. Jenom pro steno. Nezpochybňuji hlasování - jenom jsem měl vůli hlasovat proti a teď jsem se dozvěděl, že mám na sjetině pozitivní hlasování. Jen pro steno. Díky."
Ministerstvo už předloni připravilo novelu zákona, která je účinná od 1. ledna minulého roku a tam už zjednodušení, pokud jde o likvidace společnosti a některý věci rejstříkový, existují.
Dle serverů lidovky.cz a ohrozeny.podnikatel.cz je od počátku roku 2012, kdy vstoupila novela obchodního zákoníku v platnost, snazší likvidace tzv. prázdných firem, tedy společností, které mají na určité adrese nahlášené sídlo, na této adrese je ale nelze dohledat a nevykazují ani žádnou činnost.
Také by měl od 1. ledna, pokud bude účinný občanský zákoník, platit zákon o obchodních korporacích.
Výrok Pavla Blažka hodnotíme na základě nalezených dokumentů jako pravdivý. Na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze nalézt zákon (.pdf) o obchodních korporacích. Podle § 786 zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2014 (strana 114 ze 120).
Tento zákon je součástí celé koncepce nového občanského zákoníku (.pdf), proto tedy nabude účinnosti, pokud nabude účinnosti celý občanský zákoník, jež podle § 3081 nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Pro vysvětlení dodáváme, že tuto podmínku dodává ministr Blažek proto, že se spekuluje o možném oddálení nabytí účinnosti nové úpravy.
