Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 31. srpnu 2020 a v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

8 splněných
16 %
23 průběžně plněných
46 %
4 porušené
8 %
15 nerealizovaných
30 %
Oblast Hodnocení
Daně nadnárodních korporací Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy, zejména v podobě dividend, které jsou z České republiky vyváděny do zahraničí.“

Programové prohlášení vlády, str. 7

Parlament schválil vládní návrh daňového balíčku, který obsahuje rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy, které plynou do zahraničí. Od tohoto schválení nedošlo k žádným změnám v této věci.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda již 13. června 2018 (tedy ještě před jmenováním ministrů současné vlády) schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček).

Cílem navrhované (.pdf, str. 113) právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, obsažené v daňovém balíčku, je mimo jiné rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy (a příjmy, jež podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice) právnických osob, které plynou ze zdrojů na území České republiky daňovým nerezidentům. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou „navrhovaná opatření součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin“.

Cílem oznamovací povinnosti je dle Ministerstva financí získání a následné využití relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací a také poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. S tím souvisí potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Součástí daňového balíčku je i transpozice tzv. ATAD směrnice, která stanovuje (.pdf, str. 107) opatření proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob. Směrnice stanovuje pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu, pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti a upravuje hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právních kvalifikací).

Nově se tedy přidává §38da (.pdf, str. 7): Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí, které určuje povinnost ohlásit správci daně i v těchto případech: „(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně“.

Vládní návrh (.pdf) byl rozeslán poslancům a jeho projednávání v prvním čtení bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny, která se konala 23. října 2018. Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) daňový balíček 21. prosince 2018 ve znění některých pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Pro návrh hlasovali poslanci všech poslaneckých klubů, pouze Piráti se zdrželi. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej projednal na schůzi 30. ledna 2019. Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Poslanecká sněmovna setrvala (.pdf) na původním znění návrhu zákona, a tak byl 12. března 2019 zákon schválen, následně podepsán prezidentem republiky a ve sbírce zákonů byl vyhlášen jako zákon č. 80/2019 Sb., 27. března 2019. 

K další snaze o změnu zákona č. 80/2019 Sb., došlo na základě sněmovního tisku č. 580. Ten ovšem poté, co jej vrátil Senát, nebyl Sněmovnou přijat. K zatím poslednímu schválení novely zákona došlo na základě sněmovního tisku č. 841. Tento zákon byl vyhlášen v červnu 2020 jako zákon č. 283/2020 Sb. Schválením této novely ovšem nedojde k žádným změnám v oblasti oznamovacích povinností nadnárodních společností. Ani zákon o daních z příjmů, ke kterému je navrhováno hned několik změn, pak nemá být novelizován v tom směru, že by se odstranila oznamovací povinnost mezinárodních korporací.

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vládní novela zákona, která umožňuje zavedení elektronických dálničních kuponů, byla v roce 2019 schválena Parlamentem. Zákon počítá se zavedením elektronických kuponů od roku 2021, a to i přes problémy, které vznikly ve spojitosti se zakázkou na dodavatele systému el. známek.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2021 by měly být dálniční známky už jen elektronické. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok na konci září 2018 uvedl, že je připravován zákon, který elektronické dálniční kupony umožní, a poté se bude moci soutěžit o provozovatele systému.

Vláda v únoru 2019 předložila Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Ve třetím čtení, které proběhlo 12. července 2019, byl návrh zákona schválen (.pdf). Senát návrh projednal a schválil (.doc) ve znění postoupeném Sněmovnou dne 14. srpna 2019. Zákon byl 5. září 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 227/2019 Sb.

Zavedení elektronických kuponů bude platné od roku 2021, kdy zákon nabude účinnosti. V budoucnu se tedy podle nového zákona již nepočítá s vydáváním dálničních kuponů a s jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Poplatky budou motoristé hradit v hotovosti na vybraných místech nebo bezhotovostním převodem na určený účet. Elektronický kupon bude vázán na poznávací značku auta a podle ní bude prováděna také kontrola.

Ministerstvo dopravy plánuje zřídit pro nákup elektronických dálničních známek e-shop i mobilní aplikaci. Kontrolu chce provádět snímáním SPZ pomocí kamer umístěných ve vozech Policie ČR a Celní správy či na mýtných branách.

V listopadu 2019 vyhlásil Státní fond doparvní infrastruktury (SFDI) soutěž na dodavatele elektronických dálničních známek na obchodních místech. V lednu 2020 poté SFDI uzavřel smlouvu s dodavatelem systému elektronických dálničních známek. Hodnota této zakázky byla 400 milionů Kč bez DPH. Ročně pak mají elektronické dálniční známky uspořit až 120 milionů Kč, i přesto však vyvolala nejen cena, ale i jiné součásti zakázky, značnou diskuzi. Ta vedla až k výměně na postu ministra dopravy.

Ihned po nástupu Karla Havlíčka do čela ministerstva byla původní zakázka zrušena. „Začíná nové kolo, nová zakázka bude lépe strukturovaná, jednodušší, poučili jsme se,“ řekl Havlíček. Ve stejnou chvíli se také ozval podnikatel v IT Tomáš Vondráček s návrhem vytvoření systému zdarma. Koncem ledna tak začal tzv. hackathon, kterého se zúčastnilo šest desítek dobrovolníků za účelem vytvoření systému pro elektronické dálniční známky. Projekt byl nakonec úspěšný a podařilo se vytvořit e-shop na prodej elektronických dálničních známek. Přesto však nebylo úsilí programátorů využito a Ministerstvo dopravy v březnu 2020 oznámilo uzavření smlouvy se státním podnikem CENDIS za 128 milionů Kč. Podnik nicméně oznámil, že využil jisté myšlenky vzniklé právě z projektu hackathon.

Již koncem ledna Karel Havlíček uvedl, že kvůli vzniklým problémům by se start elektronických dálničních známek, plánovaný na začátek roku 2021, neměl posunout. „Vlastní naprogramování a vybudování systému není podle všech odborníků, se kterými jsme to diskutovali, úplně nejnáročnější věc s ohledem na čas. Samozřejmě, musí tam být nějaký čas na legislativu, ale podle všech našich propočtů bychom měli vše zvládnout a mělo by se do konce roku všechno rozjet,řekl.

Protože tedy byla přijata potřebná legislativa k zavedení elektronických známek, avšak systém nebyl zatím v praxi spuštěn, hodnotíme slib jako průběžně plněný.

Investiční plán země Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Detailní znění Národního investičního plánu bylo zveřejněno v prosinci 2019. Vzhledem k jeho podobě jej však nelze považovat za dokument řádně plnící slib. Jedním z podstatných problémů je absence podrobnějšího plánu zajištění financí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období 2019–2030. Plán podle Andreje Babiše obsahoval více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu mělo být vyčleněno na investice do roku 2022. V rámci příprav podle premiéra proběhl rozsáhlý sběr dat vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, přičemž měly být osloveny všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem podle jeho slov vyjížděl na jaře roku 2018 Andrej Babiš spolu se svou první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč. Výsledkem sběru dat mělo být dle Babiševytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky“. Detailní znění Národního investičního plánu však dlouhou dobu nebylo dostupné. Po většinu roku 2019 vláda interní materiál odmítala zveřejnit.

V březnu 2019 se k tématu premiér vyjádřil: „Můj nápad – Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.” (video, 1:05:59). Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací ohledně termínu představení Národního investičního plánu poslancům Babiš reagoval: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:40).

Nedlouho poté, 18. dubna 2019, premiér odpověděl Zbyňku Stanjurovi na opakovanou interpelaci týkající se zveřejnění plánu takto: „A národní investiční plán? Ano, to je moje myšlenka. Tady je, tady ho máte, pane Stanjuro, koukejte, jak je celkem hezký. (Andrej Babiš ukazuje dokument, pozn. PSP) A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože to je náš interní materiál. My z toho čerpáme, my z toho děláme rozpočet 2021–2022. Vypadá hezky. (Andrej Babiš znovu materiál ukazuje, pozn. PSP) Koukejte, obrázky. Takže z toho čerpáme. A když nebyl na vládě? Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával?“

Časový rámec byl nastíněn Andrejem Babišem v Otázkách Václava Moravce 5. května 2019, když uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn v řádu měsíců – nejpozději do konce roku. Zpřístupnění se mimo jiné domáhali také Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek dokonce v srpnu 2019 podal žalobu na premiéra, kterou se zveřejnění plánu domáhal. Ta však nebyla úspěšná, jelikož soud dokument označil za politický materiál.

V září 2019 oznámili premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) podepsání memoranda o spolupráci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Dohodli se na vzniku Národního investičního fondu, který by měl zajistit částečné financování investičních projektů obsažených v Národním investičním plánu. Na začátek byla fondu přislíbena investice 7 miliard korun.

Dne 16. prosince 2019 konečně došlo ke zveřejnění Národního investičního plánu. Prezentován byl pod názvem Země budoucnosti pro 11 milionů lidí. Plán je určen pro období 2020–2050. Počítá se (.pdf, str. 7) zhruba s 20 000 investičními projekty v celkové výši kolem osmi bilionů korun. Největší prioritou mají být investiční akce v dopravě, na které je vyčleněno 77 % z celkové částky. Co se týče samotné podoby dokumentu, už první strany uvádí (.pdf, str. 8): „Smyslem Národního investičního plánu rozhodně není diktovat konkrétní investice, … Jde o živý dokument. Předpokládá, že v průběhu času dojde k jeho postupnému upravování a zpřesňování. Projekty budou muset projít prioritizací, evaluací.“ Na povahu materiálu upozorňuje ve své reakci také veřejnost. Největší problémy představuje absence časového harmonogramu, zajištění financování či nesprávné odhady ekonomických nákladů. 

Zajištění zdrojů, které slib vlády výslovně předpokládá, respektive jejich absenci kritizují mimo jiné europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec Vojtěch Munzar (ODS), poslanci Dominik Feri a Miroslav Kalousek (TOP 09), Pirátská strana nebo ekonom Michal Skořepa. Tento nedostatek připustil i vicepremiér Jan Hamáček: „Teď začíná ta zajímavější část, kdy musíme vést diskusi o tom, jaké jsou priority, časový horizont a kde na to investoři vezmou peníze. Ale to je fáze dvě a tři. Fází jedna bylo plán sestavit…“. Stejně tak učinil i sám Andrej Babiš: „Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze…“.

Správnost a přesnost finančních odhadů pak zpochybňují například poslanec Petr Beitl (ODS), místopředseda PS Petr Fiala, místopředseda Pirátů Jakub Michálek či Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.

Zveřejnění Národního investičního plánu je bez pochyb významným krokem ke splnění slibu. Vzhledem k jeho současné podobě a podstatným nedostatkům jej však nelze považovat za konečnou realizaci předvolebního závazku vlády. Za definitivní jej, jak naznačují jednotlivé výroky, nepovažují sami tvůrci dokumentu, opozice, vláda ani experti. Chybějící časový a finanční harmonogram pak vylučují i slibovanou závaznost. Chybí také přehled či potenciál zajištění zdrojů, což je jeden z aspektů vládního slibu. Především kvůli podobě dokumentu, který se nyní podobá spíše seznamu než plánu, hodnotíme slib ‚pouze‘ jako průběžně plněný. 

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Dle predikcí měla v roce 2020 složená daňová kvóta mírně vzrůst, a to díky efektivnímu výběru daní. Vláda navíc zrušila daň z nabytí nemovitosti a hovoří se o zrušení superhrubé mzdy. Zvyšovány jsou až na výjimky pouze daně spotřební či daň z hazardu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že otázka daní je předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koaliční vlády. ČSSD chce zavést řadu opatření vč. sektorové daně pro banky, na kterých však není shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze kroky a prohlášení vlády jako celku, nikoli návrhy jednotlivých stran v koalici. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše (tisk. zpráva Ministerstva financí), a tedy jím zavedené změny nelze přikládat stávající vládě.

Pro určení daňové zátěže nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nutně nemusí znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňových subjektů dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Složená daňová kvóta je nejpoužívanějším ukazatelem, její zvýšení či snížení však nemusí vždy implikovat zvýšení či snížení daňového zatížení. Hodnota kvóty může být ovlivněna také efektivitou výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele (výše vybraných daní), zatímco jmenovatel (HDP) zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne. Naopak pokud výběr daně klesá, snižuje se i složená daňová kvóta.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nemůžeme připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst byl rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ovšem jelikož jde jen o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v r. 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto porušila slib.

Podle odhadů uvedených ve střednědobém výhledu (.zip, D01.pdf, str. 17) státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 je očekáván malý nárůst kvóty i v budoucích letech. Ministerstvo financí zároveň upozorňuje, že růst složené kvóty neznamená růst daňové zátěže. Jedná se totiž o zlepšení efektivity výběru daní. Ministerstvo to popisuje takto: „Z pohledu HDP se tak vlastně přeleje určitá část šedé ekonomiky do ekonomiky oficiální."

Zdroj: Ministerstvo financí (.zip., D01.pdf, str. 17)

 

Ekonom David Marek v červenci 2019 uvedl, že složená daňová kvóta se dostala na 36 %. Tato hodnota má vycházet z nově publikovaných dat ČSÚ, metodika výpočtu je však zjevně odlišná od metodiky obsažené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Graf však obsahuje obdobný trend pozvolného nárůstu složené daňové kvóty.

Složená daňová kvóta se letos poprvé v historii vyhoupla na 36 %. pic.twitter.com/n7fewh6D8N

— David Marek (@David_Marek) July 1, 2019

Už nyní dochází k řadě změn v daňové soustavě. Na podzim roku 2019 prošel sněmovnou daňový balíček, se kterým počítal rozpočet na rok 2020. Přijímání těchto daňových změn si vyžádalo poměrně dlouhou diskuzi, která dostávala vládu pod značný tlak. Ve sněmovně byl návrh zákona schválen ve třetím čtení až 6. listopadu 2019, načež ho Senát vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Sněmovna nakonec přehlasovala Senát a setrvala na původním sněmovním znění. Stalo se tak 17. prosince 2019. Daňový balíček obsahoval celou řadu daňových změn od vyššího zdanění alkoholu, tabáku a hazardu, zdanění rezerv pojišťoven či zvýšení poplatku za vklad nemovité věci do katastru nemovitostí z 1000 Kč na 2000 Kč. 

Nejaktuálnější změnou má být vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Tento návrh byl schválen ve sněmovně 8. července 2020 a nyní putuje do Senátu. Senát má tento bod projednávat od 12. srpna 2020. Z hlediska vývoje složené daňové kvóty by se nemělo jednat o žádnou zásadní změnu. Důvodová zpráva odhaduje ztrátu na příjmech do státního rozpočtu okolo 11-14 mld. Kč ročně (.pdf, str. 14,15), což je vzhledem k celkové výši příjmů státního rozpočtu (pro rok 2019 1 523,23 mld. Kč) zanedbatelné číslo. Součástí protikrizových opatření pak bylo i (částečné) odpuštění sociálního pojistného pro menší zaměstnavatele či OSVČ.

V dalších měsících vláda plánuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně. Ve hře je také zavedení daně progresivní. „Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,“ uvedla Alena Schillerová.

Z dosavadního vývoje daňové zátěže měřené složenou daňovou kvótou dosud nelze dovodit, že vláda ve svém působení porušuje daný slib (vláda nastoupila v červnu 2018). Pro rok 2020 sice mělo dojít k jejímu mírnému nárůstu, avšak to je vysvětlováno efektivnějším výběrem daní, nikoliv jejich zvyšováním. Dosavadní kroky vlády, kdy zvyšovány jsou pouze daně z hazardu či daně spotřební, a její plány pro následující roky pak dokládají, že vláda od slibu neupustila. Důvodem jsou i skutečnosti způsobené koronavirovou pandemií.

Nové dálnice Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 16

Prozatím bylo zprovozněno 63 km dálnic (včetně modernizace D1). ŘSD plánuje do konce r. 2021 zprovoznit dalších 139 km, jednalo by se však o rekordní rychlost výstavby. Rozestavěno bylo prozatím 137 kilometrů dálnic (opět včetně modernizace D1).

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Doposud (od června 2018 do srpna 2020) bylo zprovozněno 63,3 km dálnic (včetně modernizace D1). Výstavba všech těchto dálnic, kromě D46, byla zahájena již před rokem 2018. Ve výstavbě, s plánovaným zprovozněním v roce 2020, je dále 50,8 km dálnic (včetně modernizace D1). To znamená, že koncem roku 2020 by mělo být zprovozněno 115,2 km dálnic (včetně modernizace D1). V příštím roce se pak má zprovoznit 88 km dálnic (včetně modernizace D1). Mělo by tak dojít ke zprovoznění celkem 202,1 km dálnic (včetně modernizace D1).

Pokud z těchto staveb vyjmeme modernizaci D1, která by měla do konce roku 2021 činit 97,4 km (doposud bylo zmodernizováno 26,4 km), mělo by být postaveno 104,7 km nových dálnic. 

V této věci (výstavby dálnic) se na resort Ministerstva dopravy strhla řada kritiky. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen první i druhé vlády Andreje Babiše, byl často kritizován opozicí, a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na výstavbu, modernizaci a rekonstrukce dálnic v letech 2013 až 2017. Kontroloři prověřovali u Ministerstva dopravy (MD), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státního fondu dopravní infrastruktury například to, jaké náklady stavby dálnic provázely, jak byly stavby připravovány nebo jestli se daří naplňovat cíle, které se s výstavbou dálnic pojí. Kontrola ukázala, že tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo. Náklady na výstavbu dálnic klesly v průměru o 55 procent,píše se v tiskové zprávě NKÚ.

Za problematický byl pak považován například úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, jehož oprava nanovo započala 11. května 2019. Opravy tohoto úseku dálnice přitom začaly již v březnu 2018. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu. Rekonstrukcí tohoto dálničního úseku byla nakonec v lednu 2020 pověřena Skanska, která by měla stavbu dokončit ještě v tomto roce.

30. dubna 2019 byl jmenován novým ministrem dopravy Vladimír Kremlík. Ve funkci chtěl usilovat především o zjednodušení a zefektivnění legislativy v oblasti povolování liniových staveb, zrychlení výstavby a přípravy klíčových dopravních staveb. Změny se udály také na nejvyšších postech Ředitelství silnic a dálnic. V květnu 2019 odvolal ministr Kremlík ředitele Jana Kroupu, jehož nástupcem se 6. května 2019 stal Pavol Kováčik. Ten chtěl do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Pavol Kováčik ze zdravotních důvodů v červenci 2019 ve funkci skončil. Novým generálním ředitelem se stal Radek Mátl.

Během této doby ovšem došlo k další změně na pozici ministra dopravy. Této pozice se v lednu 2020 ujal Karel Havlíček.

Pomalost plánování a výstavby nových dopravních staveb si uvědomuje i samotné Ministerstvo dopravy. Mělo by tak podle plánu ministerstva dojít k novelizaci zákona č. 416/2009 Sb., který by nově zahrnoval i doporučení z finální studie projektu Urychlení výstavby transevropské dopravní sítě v České republice. Zároveň by se jednalo i o novelizaci stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), který by umožňoval potřebu jednoho jediného stavebního povolení k zahájení dopravní stavby. Tento tzv. „Liniový zákon“, který předkládalo Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem obchodu a průmyslu, prošel ve Sněmovně úspěšně třetím čtením, nicméně následně byl vrácen Senátem s pozměňujícími návrhy.

První část slibu může být, s ohledem na rychlost staveb z minulosti, hodnocena skepticky. Pokud totiž za poslední dva roky (2018 - 2020) bylo zprovozněno 64,4 km dálnic, muselo by být do konce roku 2021, tedy za necelý zbývající rok a půl, zprovozněno zbylých 145,6 km dálnic. Takové množství dálnic však nebylo zprovozněno ani za interval posledních 9 let. V období od 2011 - 31. října 2019 bylo v České republice zprovozněno 129 km dálnic. Jelikož však tuto možnost nemůžeme zcela vyloučit, rozhodli jsme se slib prozatím nehodnotit jako porušený.

I splnění druhé části slibu je stále v možnostech vlády. Od jmenování nové vlády (červen 2018) bylo rozestavěno 79,3 km (2018 - 33 km, 2019 - 40,2 km, 2020 - 6,1 km) nových dálnic, spolu s modernizací D1, pak bylo doposud (srpen 2020) rozestavěno celkem 136,7 km dálnic (2018 - 7,7 km, 2019 - 39,4 km, 2020 - 10,3 km).

Privatizace Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.“

Programové prohlášení vlády, str. 3

V únoru 2020 vláda schválila Strategii vlastnické politiky státu, ve které určuje k privatizaci několik podniků s vlastnickým podílem státu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V prvním roce druhé vlády Andreje Babiše dnes již bývalý ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Ťok byl přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora, přestože v posledních letech odvádělo stovky milionů zisku do rozpočtu Českých drah, které jsou mateřskou společností ČD Cargo. Proti tomuto záměru se postavil koaliční partner ČSSD, dále KSČM, která umožnila vznik vlády, i premiér Babiš (video, 56:30). Nakonec bývalý ministr dopravy Ťok od svého záměru ustoupil se slovy: „Prodej ať už menšinového nebo většinového podílu v ČD Cargo nebudu nikomu navrhovat.

V dubnu 2019 vláda souhlasila s prodejem regionální železnice Čejč – Uhřice u Kyjova. Na této dráze však podle jízdních řádů nejezdily žádné vlaky, proto tento odkup nepovažujeme za problematický pro hodnocení vládního slibu, že nebude docházet k privatizaci státních podniků a veřejných služeb.

Na konci roku 2019 se však problematiky privatizace veřejných služeb a podniků se státní účastí dotkla Strategie vlastnické politiky státu, představená ministryní financí Schillerovou. Tento dokument byl následně schválen vládou v únoru 2020 a státní podniky dělí do několika skupin podle toho, zda jsou strategické, nezbytné pro činnost jednotlivých rezortů či určené k privatizaci (.docx, str. 32–40). Strategie uvádí celkem 10 podniků, které určuje k privatizaci:

 

Podle Strategie také stát opakovaně nabízí k prodeji své (drobné) podíly ve společnostech LINETA Severočeská dřevařská společnost a.s.Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. (str. 34).

Přestože Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvedlo, že „[v]eškeré strategické a významné společnosti a podniky zůstanou i nadále a v souladu s programovým prohlášením vlády v rukou státu“, považujeme slib za porušený: privatizovány jsou nyní i podniky s nezanedbatelným obratem a majetkem.

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo paragrafové znění 25. listopadu 2019. Oproti původnímu harmonogramu vláda podniká kroky k urychlení a předpokládá, že nový stavební zákon bude platný v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení může čekat až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku 186 zemí až na 156. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní.

Jak uvádí předkládací zpráva (.doc, str. 1–2), mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník, či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva prezentuje (.pdf) Hospodářská komora ČR.

Věcný záměr zákona, který vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou, byl vložen do veřejné databáze eKLEP 6. února 2019 s termínem pro uplatnění připomínek do 27. února téhož roku. Ministerstvo obdrželo celkem 1641 připomínek. Dle aktualizované předkládací zprávy (.doc, str. 2) bylo uplatněno celkem 1 197 zásadních připomínek, tyto připomínky pak již byly ministerstvem vypořádány (.doc).

Podle plánu legislativních prací vlády roku 2019 a výhledu na léta 2019–2021 byl věcný záměr stavebního zákona plánován až na říjen 2019. Materiál (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj o rekodifikaci veřejného stavebního práva informuje podrobně o aktuální situaci, problémech a jejich řešení. Na straně 52 dokumentu připraveného na jednání vlády 5. září 2018 je podrobný harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva. Podle tohoto harmonogramu by měl nový zákon nabýt účinnosti na jaře roku 2023. Vzhledem k požadavkům Hospodářské komory a premiéra na zrychlení příprav nového stavebního zákona však ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová předpokládala, že by zákon mohl být účinný již začátkem roku 2021. Avšak dle pozdějšího vyjádření ministryně Dostálové je v roce 2021 předpokládána pouze platnost zákona, místo dříve zmíněné účinnosti. Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019.

Podle věcného návrhu se tři dosud oddělená řízení měla sloučit do jednoho. Dále měl také vzniknout takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si obstaral sám místo investora. Pokud by se do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že automaticky souhlasí. Právě tzv. fikce souhlasu se stala terčem kritiky nejen ze strany opozice kvůli možnému zneužití a automatickému schvalování kontroverzních projektů. Odpůrci z řad odborné veřejnosti dále namítali, že návrh zákona omezuje ochranu životního prostředí vzhledem k přenesené působnosti orgánů životního prostředí na stavební úřady.

Věcný návrh byl pak kritizován i dvěma komisemi Legislativní rady vlády, a to zejména pro jeho vágnost, čímž má porušovat legislativní pravidla vlády. Radě vadilo i vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který bude pod přímým politickým vlivem, což může současné problémy s podjatostí úředníků ještě umocnit. I přes tuto kritiku však ministryně spravedlnosti Benešová, která Legislativní radě předsedá, věcný návrh odsouhlasila.

Dne 25. listopadu 2019 bylo v aplikaci eKLEP zveřejněno navrhované paragrafové znění (.docx) nového stavebního zákona. Tento návrh byl naposledy pozměněn 27.7.2020 novou verzí paragrafového znění (.docx).

Zveřejněný návrh paragrafového znění nového stavebního zákona má přinést zásadní změny v oblasti povolování staveb i územního plánování. Cílem návrhu je zejména usnadnit a zrychlit povolovací řízení. Zrychlení se snaží dosáhnout zavedením jednotného řízení o povolení stavby, které má zjednodušit dnes užívané územní a stavební řízení,a zavedením jednotně řízeného systému státních stavebních úřadů. Podstatnou součástí je také digitalizace procesu, jednotné kolaudační řízení či přísnější pravidla pro dodatečné schválení černých staveb.

Další změny se týkají územně plánovací dokumentace, která bude nově vydávána formou právního předpisu, zavedení dvou typů plánovacích smluv, sjednocení kolaudací, zavedení přísnějších podmínek pro získání dodatečného povolení u černých staveb a v neposlední řadě digitalizace sloužící k zjednodušení komunikace s úřady.

Dne 7. a 8. srpna 2020 se konala schůze Legislativní rady vlády, která projednala upravené znění návrhu stavebního zákona a upravené znění návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. V obou případech doporučila návrh zákona schválit po zapracování jejích připomínek.

Vláda návrh zákona schválila na své schůzi 24. srpna 2020 a ten následně poputuje do Poslanecké sněmovny.

Superhrubá mzda Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme „superhrubou“ mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Vláda by podle posledních prohlášení měla předložit návrh novely zákona o daních z příjmů na podzim 2020. K projednání ani předložení takového návrhu však zatím nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Úvodem připomínáme, že superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítají odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí v létě 2007. Právně je zakotvena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V současné době podléhají mzdy a platy zaměstnanců 15procentní dani z příjmu, která je počítána právě z navýšeného základu. Efektivní příjmové zdanění tedy činí, jak uvádí daňoví poradci nebo finanční weby, po odečtení slevy na poplatníka přibližně 20,1 % z hrubé mzdy. Vládní slib by měl toto zatížení snížit na 19 %, avšak pouze v případech příjmů nižších než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy. Po překročení této výše (48násobek průměrné měsíční mzdy za uplynulý rok) by zaměstnanec nově podléhal sazbě 23 %. Stávající solidární přirážka vysokopříjmových osob, která by zmíněnou vyšší sazbou měla být nahrazena, nyní činí 7 % z částky nad limitem pro solidární daň.

ODS předložila Poslanecké sněmovně dne 6. srpna 2018 návrh novely zákona o daních z příjmů, kterým by došlo ke zrušení (.pdf) tzv. superhrubé mzdy a jejímu nahrazení jednou sazbou daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 % (str. 3). Tento návrh však v plénu nebyl projednán. Možnost vyjádřit se k němu nicméně měla  vláda, která novelu zákona o daních z příjmů projednala na svém zasedání dne 4. září 2018. Zaujala k ní nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Současně vláda uvedla, že tento návrh sice představuje pozitivní krok ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti, ale řeší jenom dílčí změnu (str. 1). Dále sdělila, že finanční dopady novely byly v důvodové zprávě podhodnoceny (str. 2). Ministerstvo financí totiž odhadlo, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přišel o 75 miliard korun (str. 2), zatímco návrh ODS zmiňuje pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4). Dalším zmíněným problémem byly údajné technické nedostatky novely ODS (.pdf, str. 2). Na závěr vláda upozornila na fakt, že solidární zvýšení daně je v předloženém návrhu zrušeno bez náhrady, s čímž také nesouhlasí a předpokládá zavedení druhého daňového pásma ve výši 23 %.

I přes nesouhlasné stanovisko došlo k ujištění, že vláda zrušení superhrubé mzdy stále plánuje splnit. Šlo především o vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové:

„Zrušení superhrubé mzdy určitě prosazujeme, měli jsme to už v daňovém balíčku na rok 2019. To jsme ale neměli vládu s důvěrou a nebylo jisté, zda by opatření prošlo sněmovnou. Náš návrh je komplexní, řešíme i kompenzace lidem samostatně výdělečně činným a navrhujeme také snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.“

Začátkem roku 2019 však premiér Andrej Babiš řekl České televizi, že zrušení superhrubé mzdy se odkládá až na rok 2021. Jako příčiny byly označeny jiné priority vlády a zhruba 22miliardový výpadek příjmů do veřejného rozpočtu, který si podle Andreje Babiše nebylo v dané chvíli možné dovolit. Další projev úmyslu slib dodržet přišel po nezdařeném pokusu navázat daňové změny na zvýšení zdravotního pojištění a zrušení plateb za státní pojištěnce. Došlo k tomu vyjádřením ministryně financí v dubnu 2019. Záměr byl zopakován v červenci téhož roku.

Zrušení superhrubé mzdy bylo jako pozměňovací návrh také připojeno k projednávání daňového balíčku v září 2019. Změnu prosazoval předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Balíček byl však přijat bez ustanovení týkajících se superhrubé mzdy či solidární přirážky.

Na své prohlášení z úvodu roku 2019 pak v listopadu téhož roku navázal předseda vlády Babiš v rozhovoru pro Právo, když uvedl: „Volební období nám končí v roce 2021, takže do té doby to musíme nějak udělat. Dost ale záleží na Sněmovně, jestli zase nebude obstruovat, a také s jakými pozměňovacími návrhy přijdou poslanci a co z toho všeho nakonec vznikne.“

Skepsi vůči řádnému splnění slibu však za ČSSD, která je vládním koaličním partnerem ANO, vyjádřil ve stejné době poslanec Roman Onderka: „Snížení daňové zátěže zaměstnanců není tak adekvátní oproti těm dalším prioritním projektům.“

V lednu 2020 pak sdělil svůj názor na danou problematiku ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Učinil tak v pořadu Partie televize Prima: „Paní ministryně financí to předložila, ale neměl jsem při jednání dojem, že by to chtěla opravdu zrušit. Zrušit by se superhrubá mzda mohla, ale bude to mít dopad na rozpočty ministerstva. Pokud vnitru seberou dvě miliardy, tak to můžeme zabalit.“

V souladu s těmito a obdobnými projevy došlo k odložení debaty o zrušení superhrubé mzdy do projednávání rozpočtu pro rok 2021. Koncem února 2020 se k tématu opět vyslovila Alena Schillerová v rozhovoru pro Novinky.cz. Tentokrát byl její postoj ke splnění slibu podstatně pesimističtější: „Abych vám neuhýbala z té odpovědi, jsem velmi skeptická k tomu, že bychom ji zrušili.“

V červencovém rozhovoru pro Českou televizi Andrej Babiš uvedl, že vláda se shodla na plánu zrušení superhrubé mzdy. Dokonce avizoval, že bude „prosazovat, aby zrušení superhrubé mzdy nebylo jen podle programového prohlášení vlády, ale aby to bylo ambicióznější“. Podle plánu má detaily probrat koaliční rada během léta, přičemž k předložení návrhu by pak mohlo dojít v září a daň by podle ministryně Schillerové měla být zrušena k 1. lednu 2021. Tento harmonogram tak přibližně odpovídá projednání spolu se státním rozpočtem pro rok 2021, jehož příprava byla v souvislosti s koronavirovou krizí o měsíc posunuta. Stalo se tak zákonem č. 288/2020 Sb.

28. srpna 2020 pak vláda oznámila zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně z příjmu od 1. ledna 2021. Zároveň má vzniknout 23% sazba pro lidi s vyššími příjmy, na které se doposud vztahuje tzv. solidární zvýšení daně.

Slib hodnotíme jako nerealizovaný, jelikož vláda sice oznámila svůj záměr slíbenou změnu realizovat, příslušnou legislativu však zatím (k 28. srpnu 2020) nepřipravila. Vzhledem k dříve vyjádřeným pochybám některých členů vlády, dosavadnímu průběhu i absenci konkrétních návrhů nelze slib hodnotit jako průběžně plněný navzdory vládním plánům.

Vlaková doprava Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Součástí oněch 7,4 miliard korun je podle mluvčí Ministerstva dopravy i příspěvek na krajskou železniční dopravu. Spolu s dálkovou železniční dopravou, kterou obstarává stát, bylo v roce 2020 vyčleněno na zajištění železniční dopravy 7,9 miliard korun.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná v ucelené podobě. Obrátili jsme se tedy na mluvčí Ministerstva dopravy (MD), abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč má skládat. Mluvčí Lenka Rezková uvedla následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na ‚velkou‘ smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Mluvčí tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Nejprve jsme se věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje pro aktuální období.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň–Varšava budou České dráhy (ČD) provozovat po dobu 10 let. V současnosti operují na dálkových linkách objednávaných MD čtyři společnosti – ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio.

Na základě smluv na vlaky dálkové dopravy zveřejněných na webu MD a vyhledaných přes portál Hlídač státu (HS) jsme sestavili tabulku kompenzací a objednaných vlakokilometrů (vlkm) podle jednotlivých dálkových linek na období jízdního řádu 2019/2020:

Celkem tedy stát prostřednictvím MD nasmlouval na zmíněný rok přepravní výkon o výši 38 950 516 vlkm za 4 810 575 664 Kč na 28 dálkových linkách (.pdf).

Na dotace krajům a obcím, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, vyčlenilo MD podle rozpočtu pro rok 2020 (01-Zprava_SR_2020.docx, str. 35) částku ve výši 3 126 843 000 Kč. Částka určená krajům a obcím oproti loňskému roku narostla o více než 242 mil. Kč. Stát tedy drážní dopravu podpořil v období JŘ 19/20 (dálkové linky) a období 2020 (kraje a obce) částkou 7 937 418 664 Kč.

Skutečně vynaložené náklady, vzhledem k pandemii koronaviru a rozsáhlým omezením na jejím počátku v oblasti dopravy, podstatně klesnou. Například České dráhy, největší příjemce za dotované linky, přijde na tržbách o 2,5 mld. Kč. Z dohledaných kompenzací ale nemůžeme dovodit nárůst či pokles státních dotací na dálkové spoje. Jelikož nemáme doklady o tom, že by vláda slib porušila, hodnotíme jej jako průběžně plněný.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.