Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Daně nadnárodních korporací Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy, zejména v podobě dividend, které jsou z České republiky vyváděny do zahraničí.‟

Programové prohlášení vlády, str. 7

Parlament schválil vládní návrh daňového balíčku, který obsahuje rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy, které plynou do zahraničí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda již 13. června 2018 (tedy ještě před jmenováním ministrů) schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček).

Cílem navrhované (.pdf, str. 113) právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, obsažené v daňovém balíčku, je mimo jiné rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy (a příjmy, jež podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice) právnických osob, které plynou ze zdrojů na území České republiky daňovým nerezidentům. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou „navrhovaná opatření součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin“.

Cílem oznamovací povinnosti je dle Ministerstva financí získání a následné využití relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací a také poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. S tím souvisí potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Součástí daňového balíčku je i transpozice tzv. ATAD směrnice, která stanovuje (.pdf, str. 107) opatření proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob. Směrnice stanovuje pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu, pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti a upravuje hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právních kvalifikací).

Nově se tedy přidává §38da (.pdf, str.7): „Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí, který určuje povinnost ohlásit správci daně i v těchto případech: (1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně."

Vládní návrh (.pdf) byl rozeslán poslancům a jeho projednávání bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny, která se konala 23. října 2018. Návrh zákona prošel prvním čtením, přičemž téma odtoku dividend a oznamovací povinnosti nadnárodních korporací nebylo diskutováno, ale návrh jako celek byl přikázán Rozpočtovému výboru k projednání. Rozpočtový výbor přijal 27. listopadu 2018 usnesení (.pdf, str. 1), ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Při projednávání návrhu zákona ve druhém čtení opět nebyla oznamovací povinnost nadnárodních korporací žádným poslancem na plénu zmíněna a ani jeden ze 34 předložených pozměňovacích návrhů se odtoku dividend nevěnoval.

Poslanecká sněmovna 21. prosince 2018 schválila (.pdf) daňový balíček ve znění některých pozměňovacích návrhů. Pro návrh hlasovali poslanci všech poslaneckých klubů, pouze Piráti se zdrželi. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej projednal na schůzi 30. ledna 2019. Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací.

Poslanecká sněmovna však setrvala (.pdf) na původním znění návrhu zákona, a tak 12. března 2019 byl zákon schválen, následně podepsán prezidentem republiky a ve sbírce zákonů byl vyhlášen 27. března 2019.

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.‟

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vláda předložila 20. 2. 2019 Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Vládní novela prošla 20. 6. 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně a dál se projednává.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2021 by měly být dálniční známky už jen elektronické. Již teď bývalý ministr dopravy Dan Ťok uvedl, že je připravován zákon, který elektronické dálniční kupony umožní, a bude se poté moci soutěžit o provozovatele systému.

Vláda v únoru 2019 předložila Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Sněmovna v prvním čtení doporučila návrh k projednání výborům. Hospodářský výbor vydal 4. dubna 2019 k návrhu zákona usnesení (.pdf), ve kterém stanovil, že do 13. května 2019 by měly být zpracovány pozměňovací návrhy, a výbor novelu projednal na schůzi 15. května 2019, na které doporučil (.pdf, str. 2) návrh zákona schválit.

Návrh zákona prošel 20. června 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně a dál se projednává.

Zpoplatnění užívání dálnic aktuálně upravuje zákon č. 12/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích. Vládní návrh předpokládá zavedení elektronických kuponů od roku 2021, kdy by měl nabýt účinnosti.

V budoucnu se podle návrhu (.pdf, bod 7., str. 2–5) zákona již nepočítá s vydáváním dálničních kupónů a jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Poplatky budou motoristé hradit prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace, elektronická bude i kontrola, kdy elektronický kupón bude vázán na poznávací značku auta a kontrolován pomocí videokamer.

Ministerstvo dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně, jak uvádí důvodová zpráva zákona (.pdf, str. 16). Zároveň by se měly snížit provozní náklady o 40 až 120 milionů korun za rok.

Investiční plán země Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.‟

Programové prohlášení vlády, str. 33

Znění Národního investičního plánu dosud není k dispozici, plán pak nebyl ještě projednán vládou. Nicméně podle slov Andreje Babiše bude zveřejněn do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období 2019–2030. Investiční plán podle Babiše obsahuje více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu má být vyčleněno na investice do roku 2022 (rozpočet na tento rok by ještě měla připravovat současná vláda, pozn Demagog.cz). Za práci s Národním investičním plánem ČR má být odpovědná nově vytvořená Rada vlády pro veřejné investování a Státní expertiza na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Dosud podle Babiše proběhl rozsáhlý sběr dat vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, přičemž byly osloveny všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem podle jeho slov vyjížděl na jaře roku 2018 Babiš s jeho první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč.

Výsledkem sběru dat bude podle Babiševytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky. Detailní znění Národního investičního plánu tak dosud není dostupné.

Podle vyjádření vlády z listopadu 2018 „aktuálně probíhá třídění a interpretace velkého objemu dat s předpokladem dokončení celého materiálu a projednání na vládě na přelomu roku 2018 a 2019.” Ani na počátku dubnu 2019 však Národní investiční plán stále nebyl dostupný veřejnosti ani poslancům a dosud tak existuje pouze interní vládní verze. Slovy Andreje Babiše: „Můj nápad - Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.” (video, 1:05:59)

Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací ohledně termínu představení Národního investičního plánu poslancům Babiš odpověděl: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:35).

Andrej Babiš 18. dubna odpověděl Zbyňku Stanjurovi na opakovanou interpelaci týkající se zveřejnění Národního investičního plánu takto: „A národní investiční plán? Ano, to je moje myšlenka. Tady je, tady ho máte, pane Stanjuro, koukejte, jak je celkem hezký. (Andrej Babiš ukazuje tento dokument, pozn. PSP) A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože to je náš interní materiál. My z toho čerpáme, my z toho děláme rozpočet 2021–2022. Vypadá hezky. (Andrej Babiš znovu tento materiál ukazuje, pozn. PSP) Koukejte, obrázky. Takže z toho čerpáme. A když nebyl na vládě? Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával? To je náš interní materiál. My na tom pracujeme. A když dospějeme k názoru, že je to tak, jak si představujeme, tak to dáme.

V podobném duchu se v odpovědi na žádost o poskytnutí informací na konci dubna 2019 vyjádřil i Úřad vlády. Podle něj se „na NIP intenzivně pracuje, nyní především v otázce financování, ale také v oblasti komunikace s jednotlivými sektory, které upřesňují vlastní investiční plány a požadavky do jednotného formátu. Termín dokončení v tento moment není možno predikovat. Podle Úřadu vlády však bude Národní investiční plán po svém dokončení předložen vládě ke schválení. Premiér Babiš posléze v Otázkách Václava Moravce 5. května 2019 uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn v řádu měsíců – nejpozději do konce roku.

Podle informací Úřadu vlády se Rada vlády pro veřejné investování (která má za úkol podpořit úsilí vlády tak, aby do konce roku 2020 byl vybudován efektivní a srozumitelný systém veřejného investování) shodla na tom, že je potřeba začít využívat i jiné zdroje, než je státní rozpočet a fondy EU. Jednu z hlavních rolí při definování finančních zdrojů mimo státní rozpočet by měla mít Českomoravská rozvojová a záruční banka; projekty s návratností by mohly být zařazeny do financování prostřednictvím PPP (partnerství veřejné a soukromé sféry) a kapitálových účastí.

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.‟

Programové prohlášení vlády, str. 5

Celkové daňové zatížení roste a zřejmě poroste i v roce 2019. Tento nárůst však nemůžeme jednoznačně přisoudit krokům stávající vlády. Dle výhledu poroste zatížení i v následujících letech, tato čísla však reprezentují pouze budoucí odhad.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že otázka daní je předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koaliční vlády. ČSSD chce zavést řadu opatření vč. sektorové daně pro banky, na kterých však není shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze kroky a prohlášení vlády jako celku, nikoli návrhy jednotlivých stran v koalici. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše (tisk. zpráva Ministerstva financí), a tedy jím zavedené změny nelze přikládat stávající vládě.

Pro určení daňové zátěže nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nutně nemusí znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňové subjekty dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nemůžeme připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str.17), ovšem jelikož jde jen o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v r. 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto porušila slib.

Podle odhadů uvedených ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2020 a 2021 je očekáván malý nárůst kvóty i v budoucích letech (.doc, str. 33). Tato čísla však nejsou definitivní a jedná se pouze o výhled.

Už nyní dochází k řadě změn v daňové soustavě. Vláda v květnu například schválila novelu (.doc), připravenou Ministerstvem financí, upravující několik daňových zákonů v souvislosti se zvyšováním příjmů do veřejného rozpočtu. Návrh zejména zvyšuje sazby spotřebních daní, sazbu daně z hazardních her, rozšiřuje osvobození od daně z příjmů u příjmů plynoucích z podílů na zisku kraji a České republice a ruší osvobození od daně pro zemní plyn používaný v domovních kotelnách. Zvýšení sazeb se týká například daně z lihu nebo z tabáku, daň by měla stoupnout o 224 Kč na 2 460 Kč za jeden kilogram tabáku, za jednu cigaretu stoupne minimálně odvedená částka z 2,63 Kč na 2,9 Kč (.doc, str. 33). Podle informací od tabákových firem by se tak daňová zátěž jedné krabičky mohla zvýšit zhruba o 12 až 13 korun.

Z dosavadního vývoje daňové zátěže měřené složenou daňovou kvótou dosud nelze dovodit, že vláda ve svém působení porušuje daný slib. Plány vlády pro následující roky pak nejsou dostatečné na to, abychom mohli dovozovat, že vláda od slibu upustila.

Nové dálnice Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.‟

Programové prohlášení vlády, str. 16

Aktuálně je výstavba a modernizace silnic a dálnic oproti původním plánům ve skluzu, jak vyplývá z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic. Jejich výstavba nicméně nadále pokračuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 byly otevřeny čtyři kilometry nových dálnic a 26 km modernizace dálnice D1. Dále z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic k 24. červnu 2019 vyplývá, že do roku 2021 je naplánováno zprovoznit celkem 114,5 km dálnic, z toho 51,9 km by měla být modernizace dálnice D1. V letech 2019–2021 by pak měla začít výstavba celkem 210,3 km dálnic a z toho je v plánu zahájení modernizace 19,1 km dálnice D1.

Za problematický je považován například úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, jehož oprava nanovo započala 11. května 2019. Opravy tohoto úseku dálnice začaly již loni v březnu. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu.

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen první i druhé vlády Andreje Babiše, byl opozicí a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) často kritizován.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na výstavbu, modernizaci a rekonstrukce dálnic v letech 2013 až 2017. Kontroloři prověřovali u Ministerstva dopravy (MD), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státního fondu dopravní infrastruktury například to, jaké náklady stavby dálnic provázely, jak byly stavby připravovány nebo jestli se daří naplňovat cíle, které se s výstavbou dálnic pojí. Kontrola ukázala, že tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo. Náklady na výstavbu dálnic klesly v průměru o 55 procent,píše se v tiskové zprávě NKÚ.

Kritiku si Dan Ťok vysloužil za své výroky během sněhové kalamity na dálnici D1 v prosinci 2018, za nedostatečnou výstavbu dálniční sítě nebo problémy ohledně tendru na provozovatele mýtného. Oproti minulosti se nicméně snížila průměrná cena za kilometr dálnice.

30. dubna 2019 byl jmenován novým ministrem dopravy Vladimír Kremlík. Ve funkci chce usilovat především o zjednodušení a zefektivnění legislativy v oblasti povolování liniových staveb, zrychlení výstavby a přípravy klíčových dopravních staveb. Změny se udály také na nejvyšších postech Ředitelství silnic a dálnic. V květnu 2019 odvolal ministr Kremlík ředitele Jana Kroupu, jehož nástupcem se 6. května 2019 stal Pavol Kováčik. Ten chce do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. 

Tento slib je hodnocen jako průběžně plněný – sice zatím nemůžeme s jistotou říct, kolik kilometrů dálnic se skutečně zprovozní, postaví a zmodernizuje do konce funkčního období této vlády, nicméně výstavba dálnic v současnosti stále probíhá.

Privatizace Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.‟

Programové prohlášení vlády, str. 3

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo, který je dceřinou společností Českých drah. Po nátlaku Andreje Babiše však od záměru upustil.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Bývalý ministr dopravy byl přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora, přestože v posledních letech odvádělo stovky milionů zisku do rozpočtu Českých drah, které jsou mateřskou společností ČD Cargo.

„ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ zdůvodnil svůj záměr pro Lidové noviny Dan Ťok.

Proti záměru bývalého ministra dopravy se postavil jak koaliční partner ČSSD, tak i KSČM, která umožnila vznik vlády. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma. KSČM považuje slovy Vojtěcha Filipa záměr privatizace ČD Cargo za „další hazard s majetkem státu a s národním dopravcem“.

Slova bývalého ministra dopravy následně popřel (video, 56:20) i premiér Andrej Babiš, když řekl, že je proti privatizaci ČD Cargo a že se nákladní dopravce privatizovat nebude. Po nátlaku premiéra bývalý ministr Ťok ze svého záměru ustoupil se slovy, že „prodej ať už menšinového nebo většinového podílu v ČD Cargo nebudu nikomu navrhovat.“

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.‟

Programové prohlášení vlády, str. 33

Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo dále předložit paragrafové znění do konce ledna roku 2020. Oproti původnímu harmonogramu vláda podniká kroky k urychlení a předpokládá, že nový zákon bude účinný již v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení může čekat až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku 186 zemí až na 156. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní. Jak uvádí únorová předkládací zpráva, mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva prezentuje Hospodářská komora ČR.

Věcný záměr zákona, který vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou, byl vložen do veřejné databáze EKlep 6. února 2019 s termínem pro uplatnění připomínek do 27. února téhož roku. Ministerstvo obdrželo celkem 1641 připomínek. Dle aktualizované předkládací zprávy (.doc, str. 2) bylo uplatněno celkem 1197 zásadních připomínek, tyto připomínky pak již byly ministerstvem vypořádány (.doc).

Podle plánu legislativních prací vlády roku 2019 a výhledu na léta 2019–2021 byl věcný záměr stavebního zákona plánován až na říjen 2019. Materiál Ministerstva pro místní rozvoj o rekodifikaci veřejného stavebního práva informuje podrobně o aktuální situaci, problémech a jejich řešení. Na straně 52 dokumentu připraveného na jednání vlády 5. září 2018 je podrobný harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva. Podle tohoto harmonogramu by měl nový zákon nabýt účinnosti na jaře roku 2023. Vzhledem k požadavkům Hospodářské komory a premiéra na zrychlení příprav nového stavebního zákona však ministryně Dostálová předpokládá, že by zákon mohl být účinný již začátkem roku 2021. Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Přesné paragrafové znění by mělo být předloženo vládě do konce ledna roku 2020 a následně Poslanecké sněmovně.

Podle věcného návrhu se tři dosud oddělená řízení mají sloučit do jednoho. Dále má také vzniknout takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si obstaral sám místo investora. Pokud by se do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že automaticky souhlasí. Právě tzv. fikce souhlasu se stala terčem kritiky nejen ze strany opozice kvůli možnému zneužití a automatickému schvalování kontroverzních projektů. Odpůrci z řad odborné veřejnosti dále namítají, že návrh zákona omezuje ochranu životního prostředí vzhledem k přenesené působnosti orgánů životního prostředí na stavební úřady.

Věcný návrh byl pak kritizován i dvěma komisemi Legislativní rady vlády, a to zejména pro jeho vágnost, čímž má porušovat Legislativní pravidla vlády. Radě vadilo i vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který bude pod přímým politickým vlivem, což může současné problémy s podjatostí úředníků ještě umocnit. I přes tuto kritiku však ministryně spravedlnosti Benešová, která Legislativní radě předsedá, věcný návrh odsouhlasila.

Superhrubá mzda Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme „superhrubou“ mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.‟

Programové prohlášení vlády, str. 5

Vláda by podle všeho měla předložit návrh novely zákona o daních z příjmu až příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová však v dubnu avizovala, že by návrh chtěla předložit koalici do konce června tohoto roku. K projednání ani předložení návrhu však zatím nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

ODS předložila Poslanecké sněmovně dne 6. srpna 2018 návrh novely zákona o daních z příjmu, kterým by se zrušila tzv. superhrubá mzda a byla by nahrazena jednou sazbou z daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 % (.pdf, str. 3). Novela zákona o daních z příjmu byla zařazena do programu 28. schůze (69. bod) Poslanecké sněmovny, která probíhala do 10. května 2019. Návrh však nebyl projednán.

Vláda projednala navrhovanou novelu zákona o daních z příjmu na svém zasedání dne 4. září 2018 a zaujala nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku uvedla, že tento návrh je pozitivní krok ke zlepšení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti, avšak návrh řeší jenom dílčí směnu. Dále sdělila, že finanční dopady novely zákona o daních z příjmu by v důvodové zprávě podhodnocené a také upozornila na její technické nedostatky. Upozornila na to, že solidární zvýšení daně je v předloženém návrhu zrušeno bez náhrady, s čímž vláda také nesouhlasí a předpokládá zavedení druhého daňového pásma sazby daně z příjmu fyzických osob se sazbou 23 % (.pdf).

Ministryně financí Alena Schillerová se na 12. schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu 2018 vyjádřila, že zrušení tzv. superhrubé mzdy je součástí vládou připravovaného balíčku na příští rok (.pdf, str. 227).

Začátkem roku 2019 premiér Andrej Babiš řekl České televizi, že zrušení superhrubé mzdy se odkládá až na rok 2021. Spolu se zrušením superhrubé mzdy měla být snížena i daň z příjmu. Toto snížení daní se také odkládá kvůli jiným prioritám vlády a kvůli zhruba 22 miliardovému výpadku příjmů do veřejného rozpočtu, který si podle premiéra Andreje Babiše vláda v současné chvíli nemůže dovolit. Nicméně v dubnu letošního roku ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že se pokusí návrh znovu předložit koalici do konce června, k tomu však do 24. června 2019 nedošlo.

Slib je zatím hodnocen jako nerealizovaný, a to z důvodu, že vláda dosud nepředložila návrh novely zákona o daních z příjmu, kterým by se zrušila tzv. superhrubá mzda, a ani nepodpořila takový návrh opoziční strany ODS.

Vlaková doprava Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.‟

Programové prohlášení vlády, str. 17

Nedohledali jsme veškerá data ke státním výdajům na provoz železniční dopravy, avšak nalezené údaje neukazují pokles státních výdajů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně, data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná uceleně. Obrátili jsme se tedy na mluvčí Ministerstva dopravy, abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč má skládat. Mluvčí, Lenka Rezková, uvedla následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na velkou smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Mluvčí tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Následně jsme se tedy věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje pro aktuální období.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň–Varšava budou ČD provozovat po dobu 10 let, jiné linky chce stát soutěžit již za dva roky. V současnosti operuje na dálkových linkách v ČR pět společností (ČD, RegioJet, Leo Express, Arriva, GW Train Regio).

Dohledali jsme následující kompenzace dopravcům ze zveřejněných smluv: smlouva pro rok 2019 na základě výchozího finančního modelu a výchozího modelu provozních aktiv představuje za linku R8 kompenzace částku 11,7 mil. korun (.pdf, str. 5) pro období platnosti jízdního řádu 2019/2020 v kalendářním roce 2019 a 239,9 mil. pro rok 2020. Pro linky R21, R22, R24, R26 je to 11,4 mil. korun (.pdf, str.5) pro rok 2019 a 232,3 mil. Kč pro rok 2020, pro linky Ex2, R18 je to 20,9 mil. korun (.pdf, str. 5) pro rok 2019 a 428,8 mil. Kč pro rok 2020. Pro linku R14A je to 99,0 mil. korun (.pdf, str. 5) pouze pro 2019.

Celkově jsme tedy pro období jízdních řádů 2019/2020, ne tedy pro konkrétní kalendářní rok, nalezli kompenzace ve výši 1,04 mld. Kč, a to pouze pro 8 z celkem 28 dálkových linek. Na dotace krajům, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, vyčlenilo Ministerstvo dopravy podle rozpočtu pro rok 2019 (01-Zprava_SR_2019 .docx, str.2) částku ve výši cca 2,88 mld. korun. Částka určená krajům tedy narostla, z dohledaných kompenzací ale nemůžeme dovodit nárůst či pokles státních dotací na dálkové spoje. Jelikož nemáme doklady o tom, že by vláda slib porušila, hodnotíme jej jako průběžně plněný.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.