Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Bytová výstavba Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme prosazovat zvýšení objemu finančních prostředků pro bytovou výstavbu v ČR s akcentem na podporu dostupného nájemního bydlení určeného pro seniory, mladé lidi, zdravotně postižené, matky samoživitelky a občany s nižšími příjmy. ‟

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda podporuje výstavbu nájemních bytů pro výše uvedené skupiny v rámci programů SFRB. Rozpočet na ně byl pro rok 2019 navýšen, a to i díky nově spuštěnému programu Výstavba. Kromě něj funguje i program určený pro mladé. Mimo SFRB vláda podporuje bydlení i národními dotacemi.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo od poloviny května 2019 dotačně-úvěrový program Výstavba v rámci Státního fondu pro rozvoj bydlení. Program má pomoci obcím zlepšit problematickou situaci s dostupností bydlení a nahrazuje původně zamýšlený zákon o sociálním bydlení. Vládou byl program schválen 15. dubna 2019 a měla by na něj být v letošním roce vydána jedna miliarda Kč. Konkrétně je 640 milionů Kč určeno pro sociální byty a 350 milionů Kč určeno na zvýhodněné úvěry. Částky mají být v dalších letech navyšovány (dvě miliardy na dotace a jedna miliarda na výhodné úvěry). Program Výstavba je na základě nařízení vlády z 15. dubna 2019 (.pdf) určen pro obce na pořízení sociálního domu, smíšeného domu se sociálními nebo dostupnými byty, sociálního bytu, dostupného domu nebo dostupného bytu. Obce k tomu mohou využít dotace anebo zvýhodněný úvěr.

Kromě tohoto programu MMR připravuje i Koncepci bydlení po roce 2020, která by se zabývala dalšími řešeními pro tuto problematiku.

Stát podporuje stavbu nájemních bytů i v programu Nájemní domy, který se řídí nařízením vlády novelizovaném v roce 2016. Prostřednictvím obcí, právnických nebo fyzických osob cílí podporu na seniory (nad 65 let), handicapované nebo závislé osoby a zletilé lidi do 30 let, zároveň jde o skupinu s nižšími příjmy. Rodiče samoživitelé do zasažené skupiny spadají tím, že jsou preferování obcí (např. Brno) při žádostech o sociální bydlení, případně splňují podmínky věku a nízkých příjmů.

Program Výstavba ovšem naráží na kritiku. Dle kritiků toto řešení celkovou situaci nezlepší, protože jsou takové prostředky řešením asi jen pro tisíc bytů. Kritici projektu dále poukazují na nutnost uvolnění byrokracie – jen to vidí jako reálné řešení, které umožní, aby se mohly rychle a efektivně stavět nové byty. Opozice program kritizuje také. Spolu s odbory a neziskovými organizacemi si myslí, že zákonná úprava řešící otázku sociálního bydlení je nezbytná.

Pro dotační a úvěrové programy v roce 2019 bylo v dubnu schváleno (.pdf) Poslaneckou sněmovnou zvýšení (.pdf, str. 3) rozpočtu SFRB až na 3 271 milionu korun. Oproti předchozím schváleným rozpočtům jde o značné navýšení. V roce 2018 (.pdf, str. 3) disponoval SFRB rozpočtem ve výši 1 968,7 milionu Kč (na dotační a úvěrové výdaje) a v roce 2017 (.pdf, str. 3) to bylo 1 875 milionu Kč (opět na dotační a úvěrové výdaje).

Ministerstvo pro místní rozvoj, kromě SFRB, podporuje rozvoj bydlení i národními dotacemi. Konkrétně v roce 2019 bylo možné žádat i o národní dotace v rámci programu Podpora bydlení v oblastech se strategickou průmyslovou zónou (Silnice-Kvasiny). Tento program má napomoci prostřednictvím dvou podprogramů (Výstavba bytů v oblastech se SPZ, Výstavba technické infrastruktury v oblastech se SZP) rozvoji bydlení v této oblasti.

Dodejme ještě, že již první vláda Andreje Babiše schválila nařízení, dle kterého je možné od 15. srpna 2018 podat žádost v Programu pro mladé: tedy na pořízení či rekonstrukci bydlení, přičemž je zaměřený na lidi do 36 let pečující o dítě.

Podpoříme prevenci a zdravý životní styl Sociální stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme prevenci a zdravý životní styl a také systémy odměňování těch občanů, kteří pečují o své zdraví.‟

Programové prohlášení vlády, str. 30

V tuto chvíli nejsou k dispozici žádné dokumenty o systémech odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví. Prevenci a zdravému životnímu stylu se vláda věnuje pouze obecně, např. programem Zdraví 2020 nebo dokumentem Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví v květnu 2019 představilo dokument Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030, který má za cíl zajistit rozvoj a udržitelnost systému veřejného zdravotnictví v ČR v příštích letech. Mezi základní strategické cíle tohoto dokumentu (.pdf, str. 3) patří zlepšení zdravotního stavu populace, optimalizace zdravotnického systému a podpora vědy a výzkumu. Detailnější popis prevence zdraví či možného systému odměňování však tento dokument neposkytuje.

článku vydaném Vládou ČR, ve kterém jsou zhodnoceny výsledky vlády od prosince 2017 do června 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše), se píše o zdravotnictví pouze v souvislosti s navýšením platů zdravotníků, zvýšením kapacit lékařských fakult a o úhradové vyhlášce. O podpoře prevence a zdravého životního stylu a odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví, se text nezmiňuje.

V dubnu 2018 Ministerstvo zdravotnictví vydalo dokument (.pdf), který hodnotil prvních 100 dní (tedy od prosince 2017 do dubna 2018 v období první vlády Andreje Babiše) ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v daném úřadu. Zpráva referuje o dosavadních výsledcích orgánu, ovšem nic o podpoře prevence a zdravého životního stylu a odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví, se zde nepíše.

Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, která je zkráceně označována jako pamlsková vyhláška, vstoupila v platnost 20. 9. 2016. V květnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše) připravili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví návrh na zmírnění této vyhlášky. Podle článku Ministerstva zdravotnictví „navrhovaná právní úprava počítá s úpravou limitů na obsah tuku, cukrů a soli v jednotlivých výrobcích tak, aby bylo ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin, a to při současném respektování aktuálních výživových doporučení“.  Novela vyhlášky začala platit od 1. září 2018.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jinak označovaný jako protikuřácký zákon, začal platit 31. května 2017. 14. března 2018 (tedy v prvním období vlády Andreje Babiše) vláda vydala nesouhlasné stanovisko k návrhu úpravy zákona skupiny poslanců (Marka Bendy, Ondřeje Veselého, Patrika Nachera, Mikuláše Ferjenčíka, Mariana Bojko, Leo Luzara, Dominika Feriho, Věry Kovářové a dalších). Návrh obsahoval „rozšíření výčtu veřejných prostor, kde není zakázáno kouření. A dále zrušení zákazu prodávat nebo podávat alkoholický nápoj osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví nebo poškodit majetek“. 18. dubna 2018 Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb.

V březnu 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) Ministerstvo zdravotnictví obnovilo práce na programu Zdraví 2020, který si klade za cíl podporu zdraví a prevence nemocí. „Program Zdraví 2020 byl koncipován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století.“ Strategie byla schválena vládou 8. ledna 2014. Podle daného textu byla programu Zdraví 2020 věnována spíše okrajová pozornost a omezené prostředky, tento přístup chce současné Ministerstvo zdravotnictví změnit, je připraveno 13 akčních plánů (Podpora pohybové aktivity, Správná výživa a stravovací návyky, Duševní zdraví, Omezení zdravotně rizikového chování, Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí, Zvládání infekčních onemocnění, Rozvoj programů zdravotního screeningu v ČR, Zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity následné, dlouhodobé a domácí péče, Zajištění kvality a bezpečí poskytovaných služeb​​, Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků, Elektronizace zdravotnictví, Rozvoj zdravotní gramotnosti​​​, Rozvoj ukazatelů zdravotního stavu obyvatel).

V listopadu 2018 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství přislíbilo podporu zdravého životního stylu žáků v rámci Národní strategie Zdraví 2020. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové "plán definuje několik opatření, které by situaci měly zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru, podpora strategického plánování obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím národního portálu zaměřeného na podporu pohybu."

V tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Alena Šteflová uvádí, že již připravuje dokument Národní strategie 2030, který se bude zabývat zlepšením dostupnosti sportovišť a vyvoláním spontánní potřeby pohybu. Dokument se zabývá také podporou chůze a jízdy na kole. Dokument v současné době není veřejně k dispozici.  

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je zřizována státem, poskytuje dlouhodobě výhody a příspěvky klientům, kteří aktivně dbají o své zdraví. Jedná se např. o příspěvky na pohybové aktivity, očkování, vyšetření kožních znamének nebo léčebně-ozdravných pohybů pro děti, příspěvky na pohybové aktivity, odvykání kouření nebo pomůcky pro trénink paměti pro dospělé nebo příspěvky pro dárce krve. V současné době nevíme o přípravě změn v rozsahu nabízených výhod VZP a zároveň nemáme doklady o tom, že VZP je k takovéto podpoře zdravého životního stylu motivována vládou.

Podle informací Ministerstva zdravotnictví spustil v dubnu 2019 Státní zdravotní ústav projekt na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnosti u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Příprava projektu započala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022.

První tři dny nemocenské Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.‟

Programové prohlášení vlády, str. 10

Původní návrh poslanců ČSSD z února 2018 na zrušení třídenní karenční doby byl již s podporou vlády přijat Poslaneckou sněmovnou v říjnu 2018. Po zamítnutí novely Senátem byl návrh znovu přijat s účinností od 1. července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Obnovení vyplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti znamená zrušení tzv. karenční doby. Třídenní karenční doba byla zavedena vládou Mirka Topolánka a představovala změnu v tom, že zaměstnanci již nedostávali v prvních třech dnech nemoci žádnou náhradu mzdy.

Skupina poslanců ČSSD (Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová, Petr Dolínek) navrhla novelu (.pdf) zákoníku práce (a dalších zákonů), která ruší karenční dobu, již v únoru 2018. Tento bod programového prohlášení vlády byl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jednou z věcí, proč jsme (ČSSD, pozn. Demagog.cz) vstoupili do vlády.

Obsahem novely je vedle zrušení (.pdf, str. 9) karenční doby také stanovení náhrady mzdy nebo platu ve výši 60 % (.pdf, str. 17) z denního výměru mzdy. Tato náhrada tedy náleží zaměstnanci již v prvních třech dnech pracovní neschopnosti (a následně až do čtrnáctého dne).

Zrušení karenční doby se stalo součástí programového prohlášení vlády a poslanecký návrh ČSSD tak získal podporu koaličního hnutí ANO. Plánovaná účinnost novely byla v souladu s programovým prohlášením stanovena na 1. července 2019.

Zrušení karenční doby bude podle odhadů Hospodářské komory představovat pro zaměstnavatele dodatečné náklady až ve výši pěti miliard korun ročně. Proto je součástí návrhu zákona i změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatelům by se tak měly snížit (.pdf, str. 8) odvody na nemocenském pojištění o 0,2 procentního bodu na 2,1 %. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 11) by efektem snížení pojistného mohlo být podle výpočtů České správy sociálního zabezpečení snížení příjmů státního rozpočtu (respektive snížení nákladů zaměstnavatelů spojených se zrušením karenční doby) o necelých 2,6 mld. Kč.

Návrh novely zákoníku práce prošel v Poslanecké sněmovně druhým a třetím čtením již s vládní podporou a 31. října 2018 byl ve znění pozměňovacích návrhů schválen (.pdf). Pro návrh poslanců ČSSD hlasovali kromě vládních stran také poslanci KSČM, Pirátů a někteří poslanci KDU-ČSL.

Senát se novelou zákoníku práce zabýval na schůzi 20. prosince 2018, přičemž návrh zamítl většinou 37 hlasů z přítomných 62 senátorů. Následně se novelou zabývala Poslanecká sněmovna na schůzi 22. ledna 2019, kde byla přijata většinou 129 hlasů v původním znění schváleném v říjnu 2018. Prezident zákon podepsal 30. ledna a účinnosti (.pdf, str. 8) nabude novela 1. července v souladu s programovým prohlášením vlády.

Sociální dávky Sociální stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„...dále dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení, a dávkám určeným dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí.‟

Programové prohlášení vlády, str. 9

Vláda zatím nepředložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, který by se přímo zabýval doplatky na bydlení nebo dávkami, které by byly podmíněné aktivitou příjemce. Dle dostupných informací chystá ministryně také revizi dávek na bydlení. Návrh však zatím nebyl předložen.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Během období vlády Andreje Babiše byly k červnu 2019 předloženy či projednávány celkem čtyři novely upravující zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

První novelu předložila skupina poslanců (ANO) dne 14. února 2018. Obsahem této novely je zejména vymezení (.pdf, str. 1) příjemců dávky v hmotné nouzi, kterým by nebyla tato dávka vyplácena formou poukázek. Konkrétně se týká osob využívajících zdravotnické nebo sociální služby, kdy tyto osoby mají problém uhradit stravu a základní potřeby prostřednictvím těchto poukázek. Stanovisko tehdejší vlády k tomuto návrhu bylo souhlasné. Návrh novely prošel třetím čtením, byl schválen a předán k projednání Senátu. Senát ho vrátil Poslanecké sněmovně, která ho přijala ve znění schváleným Senátem. Zákon byl nakonec vyhlášen 20.12. 2018 ve Sbírce zákonů.

Druhou novelu předložila skupina opozičních poslanců dne 15. února 2018. Tehdejší vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Návrh ale byl vzat zpět 16. 1. 2019 během třetího čtení. V pořadí druhá předložená (.pdf, str. 1) novela se rovněž zabývala úpravou vyplácení dávky v hmotné nouzi formou poukázek.

Třetí novelu připravilo samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí během první vlády Andreje Babiše dne 17. května 2018. Návrh se týkal snížení (.pdf, str.2) – z dosavadních 80 % na 50 % normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory u jiného než obytného prostoru a ubytovacího zařízení (tzv. substandardní forma bydlení). Toto opatření směřovalo k tomu, aby pronajímatelé tzv. substandardního bydlení nenabývali neúměrných zisků na úkor chudoby druhých. Návrh byl nakonec po připomínkovém řízení stažen.

Čtvrtá novela předložená poslanci ODS 27. září 2018 aktuálně čeká na projednání v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou. Novela opatřená neutrálním stanoviskem vlády se zaměřuje na rozšíření okruhu osob, které pozbudou nárok na dávky v hmotné nouzi o osoby, které trvale překračují zákon a dopouštějí se přestupků (.pdf, str. 5). Projednávání návrhu bylo zařazeno do programu 28. schůze, která probíhala od 16. dubna do 10. května 2019 (bod 74). Novela však nebyla projednána.

Podle plánu legislativních prací vlády (.pdf, str. 15) na rok 2019 mělo Ministerstvo sociálních věcí a práce předložit novelu zákona o dávkách v hmotné nouzi v dubnu letošního roku. Dle harmonogramu obsaženém na stejné straně by měl zákon nabýt účinnosti již začátkem roku 2020. Tato novela by se měla přímo zabývat doplatky na bydlení a dávkami a podmiňovat je pracovní aktivitou příjemce (str. 17): „Zefektivnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi tak, aby byla poskytována dávková pomoc potřebným a aby byl prohlouben princip, že výhodnější je být aktivní a pracovat než požívat dávky pomoci v hmotné nouzi zejména dlouhodobě, úprava dávkové pomoci směřující k dostupnosti bydlení.

V červnu také ministryně práce a sociálních věcí avizovala revizi v systému dávek na bydlení. Podle dostupných informací počítá návrh s tím, že lidé budou od roku 2021 dostávat jen jednu dávku – přídavek na bydlení, namísto současného příspěvku a doplatku. Tento přídavek by neměl být vyplácen do nebytových prostor, tedy ani ubytoven.

Vzhledem k tomu, že tento návrh a novela zákona o hmotné nouzi nebyly doposud předloženy, hodnotíme slib jako zatím nerealizovaný.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti. Zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce, spojí poskytnutí sociálního bytu se soustavnou sociální a výchovnou prací. Uvedený zákon by měl obsahovat také oprávnění pro obce požadovat po investorovi v rámci výstavby nových bytů určitý podíl tzv. levných bytů.‟

Programové prohlášení vlády, str. 35

Z vyjádření premiéra Andreje Babiše a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové vyplývá, že samostatný zákon o sociálním bydlení v České republice zřejmě nevznikne. Namísto zákona o sociálním bydlení podporují program Výstavba, který byl spuštěn ve druhé polovině května 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o sociálním bydlení, po kterém volají již léta odborníci a některé obce a který stojí v Programovém prohlášení vlády, pravděpodobně nevznikne. To vyplynulo z vyjádření premiéra Andreje Babiše po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech, které proběhlo ještě v září 2018, když uvedl: „My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová, to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo“. K odmítnutí zákona se později připojila také i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Vláda se chce místo toho soustředit na výstavbu bytů v rámci programu Výstavba, který má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento program je realizován prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení. Asi pětina takto postavených bytů by měla sloužit lidem v tíživé životní situaci. Pro kontext dodejme, že tento projekt dle kritiků vyprodukuje nízký počet bytů, a nepovede tak k vyřešení problematické bytové situace.

Ministryně Dostálová argumentuje tím, že je program Výstavba flexibilnější a rychlejší a chce oprostit obce od povinnosti vystavovat sociální byty, ale zároveň budou obce prostřednictvím programu každoročně dotovány. Program byl 15. dubna 2019 schválen vládou. Celkově je pro něj na tento rok vyhrazena jedna miliarda korun, z toho na sociální byty 650 mil. Kč a na úvěry 350 mil. Kč. Program byl spuštěn ve druhé polovině května 2019.

Dostálová byla v minulosti pro zákon o sociálním bydlení, ke změně postoje ji dle jejích slov přiměla argumentace se starosty. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla Dostálová pro ČT.

Mimoto chce problematiku bydlení, zejména ve vyloučených lokalitách, řešit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová patnácti novými opatřeními, která by vláda postupně prosazovala ve spolupráci se samosprávnými celky.

Podle Kateřiny Valachové (ČSSD) do konce roku 2019 vznikne (video cca od 2:30) i zákon o dostupném bydlení, který má řešit bytovou situaci nejen u nejohroženějších skupin, ale má se zaměřit na bytovou problematiku obecně. Na přípravě tohoto zákona má společně pracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Vytvoření návrhu takového zákona však není uvedeno v Plánu legislativních prací vlády na rok 2019.

Zvýšení důchodu Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy.‟

Programové prohlášení vlády, str. 8

Novela zákona o důchodovém pojištění, která zvýšila výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, byla Sněmovnou schválena 29. června 2018.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

29. června 2018 Sněmovna schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, dle které se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila (čl. 1, bod 2) o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy.

Dodejme, že důchodová novela byla připravena Ministerstvem práce a sociálních věcí za bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) a předchozí vláda ji Sněmovně předložila 9. března 2018.

Zvýšení rodičovského příspěvku Sociální stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.‟

Programové prohlášení vlády, str. 10

Zvýšení rodičovského příspěvku je obsaženo v novele zákona o státní sociální podpoře připravované ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh novely, který zvyšuje rodičovský příspěvěk na 300 000 Kč, byl 23. 5. 2019 předložen Poslanecké sněmovně.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) v září 2018 zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku.

Růst rodičovského příspěvku je obsažen v připravované novele zákona o státní sociální podpoře, jež prošla již na podzim roku 2018 meziresortním připomínkovým řízením a 23. května byl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh počítá se zvýšením rodičovského příspěvku z aktuálních 220 000 Kč na 300 000 Kč při péči o jedno nejmladší dítě v rodině do 4 let věku (.pdf, str. 2, bod 4). V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou vícerčata, má celková částka rodičovského příspěvku činit 1,5 násobek částky 300 000 Kč (tedy 450 000 Kč) (.pdf, str. 5). Účinnost navrhované novely se plánuje od 1. ledna 2020 (.pdf, str. 4).

Odhadovaný nárůst výdajů státního rozpočtu v rámci systému státní sociální podpory je cca 8,6 mld. Kč ročně, uvádí důvodová zpráva předkládaného návrhu (.pdf, str. 5).

Druhá fáze navyšování rodičovského příspěvku se má také dále odvíjet od projednávání směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (Work-life balance).

Konkrétní novela je tedy k 24. červnu 2019 v Poslanecké sněmovně, která ji má v budoucnu projednávat.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.