Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

V Poslanecké sněmovně je teď ve druhém čtení návrh zákona, který u těch lidí, kteří odmítnou nabízenou práci, tak těm se dá jenom tzv. existenční minimum, což je 2200 korun měsíčně.
Debata ČT ke krajským volbám, 14. září 2016

Tento výrok byl ověřen jako

nepravda

Plné odůvodnění

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Návrh zákona již prošel třetím čtením a navíc nepostihuje jednorázové odmítnutí nabízené práce a nestíhá jej “udělením” existenčního minima. Předně je zákon koncipován tak, že k základu ve výši existenčního minima si lze přilepšit vynaložením vlastní píle, nesankcionuje však pasivitu a rozhodně ne jednorázové odmítnutí nabídky práce. Vedle toho však nelze hovořit o tom, že by někdo “dostal existenční minimum,” neboť nejde o dávku, ale o pomocnou vyměřovací hranici.

Prezident Zeman má patrně na mysli senátní novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který je projednáván jako sněmovní tisk číslo 156. Tento návrh prošel druhým čtením v dubnu 2016 a na začátku září byl schválen ve třetím čtení. Zákon o pomoci v hmotné nouzi vymezuje podmínky udělení dávky určené pro občany, jejichž potřebné živobytí je vyšší než jejich příjmy (tzv. příspěvek na živobytí). Výše živobytí, která tedy výši dávku ovlivní, je odvislá od tzv. existenčního minima - částky pevně stanovené nařízením vlády, přičemž za určitých okolností ji lze navýšit (viz dále) a tak potenciálně navýšit dávku hmotné nouze.

V § 24 odst. 1 písm. f. návrhu nicméně shledáme, že osobě pobírající příspěvek již 6 měsíců by se mělo živobytí (tedy i potenciální příspěvek na něj) snížit na existenční minimum, pokud nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu v rekvalifikaci, neúčastní se projektů Úřadu práce nebo nespadá pod jinou výjimku. Nemůže jej ani zvýšit některou ze zákonem připuštěných možností.

V následujícím písm. e pak návrh doplňuje, že pokud však osoba nespadá do žádné z předchozích zvláštních kategorií (nepobírá tedy příspěvek již 6 měsíců), má sice rovněž živobytí ve výši existenčního minima, může jej však zvýšit vlastním přičiněním podle § 25 a § 30 návrhu. Dle § 30 jej může navýšit o náklady vynaložené na hledání práce, k navýšení dle § 25 pak postačí zákonem popsaná snaha o zvýšení příjmu vlastní prací (§ 12). V žádné části návrhu se však nehovoří o postihu za odmítnutí práce, je naopak psán pozitivní formou a na zjevně trvalejších pojmech, než je jednorázové odmítnutí nabídky.

Jak jsme tedy vysvětlili, existenční minimum je pomocná hranice, podle níž se vyměřují dávky hmotné nouze, interpretace prezidenta Zemana, že těm, kdo odmítnou práci se dá “jen existenční minimum”, je tedy zcela mylná. Nehledě na to, samostatně stojí dávky podpory v nezaměstnanosti a jiné instrumenty sociální politiky, zde hovoříme pouze o jedné z mnoha dávek.

Podstatou návrhu je naopak snaha umožnit nezaměstnaným přivydělat si při takzvané veřejné službě. I nadále však mají nezaměstnaní nárok na podporu v nezaměstnanosti podle podmínek ze zákona o zaměstnanosti po dobu 5 až 11 měsíců dle věku. Podle tohoto zákona má také uchazeč nárok nabízenou práci s patřičným zdůvodněním odmítnout. Ve světle všech těchto informací tak hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako nepravdivý.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Krajské volby pohledem prezidenta

Debata ČT ke krajským volbám, 14. září 2016

Sérii předvolebních debat na České televizi včera zahájil prezident republiky Miloš Zeman. Z jeho úst zazněly výroky nejen na palčivá témata sociální a dopravní. Divákům také zopakoval svůj názor na migraci, a to navzdory četný...

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů