Totiž různýma blokádama a omezeníma nikdy žádný režim ještě v historii nepad, pokud vím. Nepadla ani Kuba, nepad, nepadl Napoleon, nepadl, nepadl Írán, takže, a Severní Korea je klasický příklad toho, že prakticky při všech sankcích ještě pořád funguje.
Režim v Kubě skutečně kvůli embargu ze strany USA nepadl. Embargo bylo dokonce v roce 2015 po půl století uvolněno. Vzájemná kontinentální námořní blokáda Francie a Británie také nevedla k pádu Napoleona. Jeho pád se blížil až s tažením do Ruska v roce 1812. Sankce vůči Íránu byly z velké části staženy v roce 2016. Jak známo, k Íránské revoluci nedošlo kvůli sankcím a sankce, trvající po revoluci, se nepodepsaly na změně režimu. Severní Korea navzdory současným sankcím zatím funguje.
Nedá se však říci, že by různé formy sankcí byly nefunkční. Washington Post popisuje konkrétní příklady sankcí, které zafungovaly.
Sankce například výrazně pomohly k pádu režimu v dnešním Zimbabwe. Avšak sankce většinou fungují ve spojení s dalšími prostředky, stejně tak tomu bylo v tehdejší Republice Rhodesie.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, samotné sankce bez dalších prostředků v historii sice k pádu režimu nevedly, často to ovšem není ani jejich cílem. Výsledkem sankcí není automaticky pád režimu, proti kterému jsou vedeny, tudíž nelze jejich hodnocení chápat pouze skrze tuto jedinou kondicionalitu.
Prezidentské volby se blíží a diskuze s kandidáty se střídají velmi rychle. Vratislav Kulhánek kandidující s podporou ODA, vystoupil v rámci interview České televize, která dala stejný prostor všem prezidentským kandidátům (Mil...