V průběhu minulého roku představil Donald Trump tři výnosy, které krátkodobě zakazovaly vstup příslušníkům vybraných zemí do USA. Kromě toho jim bylo také zakázáno žádat o víza a o pobyt na území Spojených států. První dekret byl Federálním soudem zrušen úplně, druhý platil s částečným omezením. Zářijový výnos byl sice nejprve pozastaven, později však Nejvyšší soud povolil administrativě, aby i přes nedokončené soudní pře zatím dekret uplatňovala.

Jen pár dní po své lednové inauguraci vydal Trump kontroverzní dekret, kterým na dobu 90 dní zakázal vstup do USA všem osobám s íránskými, iráckými, libyjskými, somálskými, súdánskými, syrskými a jemenskými pasy. „Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady,“ řekl prezident při podpisu příkazu. Kromě toho na 120 dní pozastavil program Spojených států pro příjímání uprchlíků.

Už 3. února však Federální soud svým rozhodnutím dočasně zablokoval prezidentův dekret zakazující vstup do USA občanům zmíněných sedmi muslimských zemí. Opatření soudu mělo platnost na celém území USA. Bilý dům se proti tomuto rozhodnutí odvolal a spor projednával o pár dní později odvolací soud v San Franciscu. Tříčlenný senát rozhodnutí Federálního soudu potvrdil a Trumpův dekret zůstal neplatný.

V březnu vydal Trump další výnos, který zakazoval na 90 dní vstup obyvatel šesti většinově muslimských zemí do Spojených států. Nařízení se týkalo jen žadatelů o nová víza – držitelé platných víz mohli do USA nadále cestovat. Dekret se vztahoval na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. I tento dekret byl však soudy následně částečně zrušen. V okleštěné podobě začal zákon platit v červnu.

V září Trump vyhlásil další protiimigrační opatření. Zákaz cestování do Spojených států se nově týkal občanů osmi států – KLDR, Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Oproti některým dřívějším nařízením Bílého domu byl nynější Trumpův dekret dlouhé měsíce připravován a konzultován s cizími vládami, napsala agentura AP.

V říjnu byl zářijový dekret zrušen federálními soudy na Havaji a v Marylandu. Verdikt začal platit okamžitě po vynesení, a to na území celých Spojených států.

V listopadu odvolací soud částečně uvolnil blokádu, kterou soud nižší instance uvalil na rozhodnutí Bílého domu znemožnit vstup do USA občanům několika většinou muslimských států. Část Trumpova dekretu proti přistěhovalectví tak vstoupila v platnost, byť rozhodnutí odvolacího soudu bylo předběžné. V prosinci pak Nejvyšší soud Spojených států povolil administrativě prezidenta, aby i přes nedokončené soudní pře zatím plně uplatňovala protiimigrační dekret.

Kromě toho vyvolal Trump v září velké diskuze svým rozhodnutím zrušit vízový program pro přistěhovalce, kteří přišli do USA jako děti. Svůj krok zdůvodnil snahou získat nová pracovní místa pro rodilé Američany. Podle statistik amerických imigračních úřadů pobývalo vloni v rámci ochranného programu v USA přes 700 000 lidí. Před pár dny Trump prohlásil, že je ochoten dosáhnout dohody o ochranném programu pro imigranty označovaném pod zkratkou DACA.