ČSSD deklarovala zdanění finančních náhrad už ve svém volebním programu a totéž prohlašoval Andrej Babiš. Lidovci to tenkrát v koaliční vládě odmítli.
KDU-ČSL byla proti návrhu zákona o zdanění finančních náhrad církvím, ČSSD o zdanění v programu uvažovala, avšak následně jej po dohodě s KDU-ČSL nepodpořila. ANO zdanění finančních náhrad dlouhodobě podporuje, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
ČSSD ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 uváděla, že zváží možnost zdanění finančních náhrad církvi (.pdf, str. 30).
„Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“
Skupina poslanců z KSČM pak předložila na jaře 2016 návrh zákona o zdanění finančních náhrad, k němuž vláda nezaujala žádné stanovisko (Záznam z jednání vlády 11. 4. 2016 – .doc, str. 1). Ministři KDU-ČSL opravdu byli proti návrhu zákona, ČSSD se k návrhu rozhodla nevyjádřit na základě dohody s KDU-ČSL vzniklé při sestavování vlády. Ministři ANO byli naopak pro podpoření návrhu, což KDU-ČSL považovala za porušení koaliční dohody.
„Ministři za ANO by si měli uvědomit, na jakých principech byla dohodnuta tato koalice.Už tehdy jsme se dohodli, že do problematiky církevních restitucí vstupovat nebudeme. Ani Ústavní soud nezpochybnil otázku finančních nároků,“ řekl ministr Jurečka v článku pro iDNES.cz.
Projednávání návrhu zákona skončilo s koncem volebního období na podzim 2017. ANO ve svém volebním programu v roce 2013 o finančních náhradách nemluvilo, avšak Andrej Babiš jejich zdanění podporuje i v současné Sněmovně.
Miloš Zeman se v první ze svých čtyř televizních debat představil na televizi NOVA. Diskutoval zde sám, jeho protikandidát pozvání odmítl. Prezident Zeman tedy v diskuzi s moderátorem spíše bilancoval průběh svého mandátu, před...