Plnění tohoto slibu započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů‘. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů‘,“ popisuje (.pdf, str. 4) tuto koncepci blíže dokument Metodika řízení programu Digitální Česko.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS‘), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona,“ píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf, str. 8).

Cíl jednotné elektronické identity je rozvíjen především v rámci Informační koncepce ČR v gesci zejména Ministerstva vnitra (.pdf, str. 20, 25). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností Rady vlády pro informační společnost (RVIS) je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. V dokumentu Shrnutí implementačních plánů pro 2019 (.pdf) vláda stanovila konkrétní záměry, které chtěla naplnit pro rok 2019. Digitální identitu tento dokument obsahuje v rámci konkrétních priorit Informační koncepce. Jde o následující oblasti: „Uživatelsky přívětivé a efektivní ‚on-line‘ služby pro občany a firmy“, „Digitálně přívětivá legislativa“, „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“, „Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě“ a „Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“. (.pdf, str. 4–7)

Od konce června 2019 se nám podařilo dohledat změny především v oblastech „Digitálně přívětivá legislativa“ a „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“:

• Vláda podpořila novelu bankovního zákona umožňující využití BankID pro přihlášení do služby eGovernment a návrh tohoto zákona byl následně schválen. Od návrhu zákona si předkladatelé slibovali výrazné zjednodušení fungování eGovernmentu pro občany, protože zmizí například nutnost užívání datové schránky i samotné zřízení elektronické identity. V únoru 2020 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Dodejme však, že aby banky mohly službu elektronické identifikace za účelem čerpání jiných než bankovních služeb poskytovat, musí jejich technická řešení projít akreditačním procesem u Ministerstva vnitra ČR. Aktuální seznam akreditovaných poskytovatelů je dostupný na stránkách ministerstva.

„Navrhovaná právní úprava vytváří podmínky pro vznik tzv. bankovní identity. Bankovní identita představuje jednoduchou a bezplatnou formu přístupu ke službám e-Governmentu i on-line službám soukromého sektoru pro přibližně 5 milionů občanů, kteří používají internetové bankovnictví.“ (.pdf, str. 8)

Shrnutí implementačních plánů 2020 pak k BankID uvádí:

„Projekt BankID umožní do jednoho roku přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů, které využíváme do svého internetového bankovnictví. Jednoduchá dostupnost pro 5,5 milionu lidí.“ (.pdf, str. 2)

• V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Vláda k návrhu vydala souhlasné stanovisko (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky (.pdf, str. 14). Zákon byl vyhlášen v lednu 2020 ve Sbírce zákonů. Tento zákon pak má být legislativním základem jednotné digitální identity.

„Základním nosnou myšlenkou návrhu zákona je vložit do rukou každého uživatel služby právo na digitální službu, a tedy na využití skutečně elektronické veřejné správy. Základním cílem, a zároveň i důvodem předložení návrhu zákona, je stanovit obecné právo pro fyzické a právnické osoby týkající se poskytování digitálních služeb jako rovnocenných forem jinak nedigitální (avšak objektivně digitalizovatelné) služby a zároveň ustanovení odpovídají povinnosti orgánů veřejné moci takové digitální služby za podmínek stanovených návrhem zákona poskytnout.“ (.pdf, str. 16, gramatické chyby původní)

Schválené zákony jednak vytvářejí prostředí pro přístup k eGovermentu a zároveň garantují nárok občanů na eGovernment jako rovnocenný k službám nedigitálním.

Jako zastřešení digitálních služeb pak lze chápat Ministerstvem vnitra budovaný Portál občana. Ministerstvo vnitra o portálu uvádí:

„Portál občana je personalizovaným místem pro poskytování služeb občanovi. Jde o poskytování přímé, tedy přímo z prostředí portálu, nebo přenesené, tedy odkázáním občana na portály dalších úřadů bez nutnosti opětovného přihlašování a ověřování identity. Aby občan mohl začít využívat služby na Portálu občana, musí nejdříve v přihlášení prokázat svou totožnost.“

V současnosti existuje celkem 8 možností přihlášení se do systému, například:

• Přihlášení pomocí eObčanky
• Přihlášení pomocí jména, hesla a SMS
• Přihlášení pomocí datové schránky
• Přihlášení pomocí čipové karty STARCOS

Rozvoj Portálu občana není ani zdaleka u konce. V dokumentu Shrnutí implementačních plánů spadá Portál občana pod Ministerstvo vnitra. Rozvoj projektu pokračuje i nadále, pro roky 2021 a 2022 jsou předpokládány investice ve výši 3,8 mld. Kč a pro další období další investice ve výši 1,5 mld. Kč (.pdf, str. 13). Seznam (.pdf) služeb, které portál ovládá, se neustále rozšiřuje, v současné době skýtá již přes 230 úkonů. Pro mnoho z nich je však nutné zřízení datové schránky. V některých případech, jak je ze seznamu patrné, figuruje Portál občana jako prostředník; tj. skrze něj se dostaneme na příslušné portály, které danou funkci vykonávají. Mezi dostupné služby patří například: 

• Výpis bodového hodnocení řidiče
• Podání daňového přiznání
• Výpis z Rejstříku trestů
• Výpis z živnostenského rejstříku
• Vyřízení živnostenského oprávnění
• Požádání o potvrzení bezdlužnosti
• Informace z katastru nemovitostí
• Přístup k eReceptu
• Informace o pracovní neschopnosti
• Přehled o důchodovém pojištění
• Notifikace platnosti dokladů
• Portály obcí a měst

Nicméně stále platí, že k mnoha službám se občan dostane pouze zprostředkovaně. Nutnost zřízení datové schránky platí u mnoha úkonů. Jak uvádí web Lupa.cz, „ovšem pokud nemáte svou vlastní datovou schránku (fyzické osoby), jsou pro vás ony výpisy z rejstříků veřejné správy i nadále (elektronicky, přes portál) nedostupné". Zmiňme však, že nejběžnější služby, jako například výpis z bodového hodnocení řidiče nebo výpis z Rejstříku trestů, mohou proběhnout i bez datové schránky. Zda je daná služba dostupná bez datové schránky, můžeme najít v aktualizovaném seznamu (.pdf). Uveďme, že pro právnické osoby je datová schránka povinná a momentálně se spekuluje nad tím, že od roku 2023 bude povinná i pro podnikající fyzické osoby (OSVČ). Jako jiný příklad zprostředkovaných služeb můžeme uvést případy, kdy Portál občana funguje jen jako křižovatka, která uživatele odkáže na příslušné servery (.pdf, od str. 3) jako Českou správu sociálního zabezpečení, Daňový portál Finanční správy ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí/Úřad práce, Celní správu a službu eRecept.