Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.“

O konkrétní podobě novely již Ministerstvo spravedlnosti uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejného ochránce práv, včetně tehdejšího ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

Koncem července 2019 poslalo Ministerstvo spravedlnosti, již vedené Marií Benešovou, na vládu návrh novely zákona o soudech a soudcích. V tomto návrhu měli zůstat zachováni laičtí přísedící, i když pouze u některých soudních procesů. Měli být přítomni u soudů týkajících se některých těžkých zločinů a pracovněprávních sporů. V původním návrhu bývalého ministra spravedlnosti Kněžínka neměli být zachováni vůbec.

8. října 2019 vláda schválila navrženou novelu zákona, která byla následně předložena Poslanecké sněmovně k projednání jako tisk č. 630.

V novele se mění (.doc, str. 9–14) pojem justiční čekatel a je nahrazen pojmem justiční kandidát. S tím souvisejí změny v odborné justiční zkoušce i samotné definice justičního kandidáta. Přípravná služba justičního čekatele se mění na odbornou přípravu justičního kandidáta. Mimo jiné se mění jejich délka. V případě přípravné služby (.doc, str. 9) se jednalo o 36 měsíců, odborná příprava nyní trvá 1 rok (.doc, str. 15). Byly přidány paragrafy 105a–105e (.doc, str. 7–8), které přesněji vymezují jmenování soudce do funkce předsedy a místopředsedy soudu, jeho výběrové řízení a možnost jeho znovujmenování do funkce předsedy. Dále se zde mění odborné zkoušky soudců, výběrové řízení na funkci soudce a výběr soudců na funkci předsedů soudů.

Při schvalování návrhu pak došlo k řadě úprav. Senát např. zmírnil úpravu § 117 odst. 2 písm. b) (.pdf, str. 1), kdy vyjmul podmínku získání docentského nebo profesorského titulu na české vysoké škole pro kandidáty, u nichž nebude vyžadována odborná příprava justičního kandidáta (tzv. boční vstup do justice). Funkce laických přísedících bude nakonec zachována u pracovněprávních a většiny trestních sporů. Konečný text novely zákona o soudech a soudcích podepsal prezident republiky 1. června 2021 a zákon bude v této podobě platit od 1. ledna 2022 (.pdf, str. 16).

Bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová ve vyjádření pro Advokátní deník uvedla, že „navrhovaná úprava (je) z našeho pohledu dobrým kompromisem a základem, na kterém je možno při dobré vůli všech zúčastněných stran vybudovat funkční systém výběru soudců“. Vyzdvihuje například, že se každý advokát po 5 letech samostatné činnosti může přihlásit do výběrového řízení na funkci soudce, což považuje za „velký průlom z hlediska prostupnosti právnických profesí“.

Schválená novela zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jejímž navrhovatelem byla vláda, tedy obsahuje jednotná pravidla pro výběr soudců a soudních funkcionářů. Nicméně ale neobsahuje právní úpravu kariérního postupu soudců na základě pravidelných hodnocení, jak bylo původně zamýšleno bývalým ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem. Jelikož nebyla splněna část slibu týkající se kariérního řádu soudců, hodnotíme tento vládní slib jako částečně splněný.