Status Horské služby ČR (HS ČR) se od 90. let vyvíjel takto:

„Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vznikl jeden právní subjekt – občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení bylo financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

V průběhu roku 2004 došlo k dohodě jednotlivých ministerstev, pro které HS vykonávala činnost, že nadále bude HS zastřešována Ministerstvem pro místní rozvoj jako podpora cestovního ruchu.

Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti – Horská služba ČR, o. p. s., která od 1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost Horské služby v České republice. Dále s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je občanské sdružení považováno za spolek, který je zapsán ve spolkovém rejstříku jako Horská služba České republiky, z. s.“

V současnosti tedy HS ČR zastřešují dvě organizace – původní občanský spolek Horská služba České republiky, z. s., a obecně prospěšná společnost Horská služba ČR, o. p. s., založená na základě vládního rozhodnutí Ministerstvem pro místní rozvoj.

V rámci zákona o integrovaném záchranném systému (IZS) není role HS ČR specificky definována, je však upravena v položce „ostatní složky“ IZS v § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb. jako ostatní záchranné sbory. Toto postavení měla již před nástupem vlády Andreje Babiše. Vláda do konce svého funkčního období neučinila žádný krok k integraci HS ČR do IZS. Ostatně ještě na konci roku 2020 ředitel Horské služby René Mašín mluvil o plánu na tuto změnu zákona v horizontu roku 2025.

HS ČR v rámci svého zákona nemá samostatnou definici. Její základní zákonné vymezení je ale legislativně vymezeno jen v zákonu o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu č. 159/1999 Sb., a to v jeho druhé části.