Předně začněme dané hodnocení tím, zda došlo k zavedení přímých opatření proti záboru zemědělské půdy. V současné době upravuje problematiku záboru zemědělské půdy zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato legislativa v § 4 říká, že „pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu“. Pokud je odnětí zemědělské půdy nutné, potom je přednostně zabrána zemědělská půda méně kvalitní, přičemž kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. V takovém případě je pak na základě § 9 zákona nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Doplňme, že tento paragraf dále upravuje výjimky, kdy je zábor půdy možný bez vydání souhlasu patřičných orgánů.

Při žádosti o vyjmutí pozemku z půdního fondu je také nutné zaplatit související odvody. Určení výše odvodu dále upřesňují vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) č. 441/2013 Sb. a vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků č. 298/2014 Sb. Obě vyhlášky byly v současném volebním období několikrát novelizovány, změny se nicméně netýkají záboru kvalitní zemědělské půdy.

19. června 2019 předložila skupina poslanců KSČM Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejímž cílem je dle důvodové zprávy (.pdf, str. 4) zpřísnit ochranu tohoto fondu maximálním omezením možnosti z něj půdu odejmout. Podle návrhu novely by například k odnětí zemědělské půdy mohlo dojít jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Vláda k návrhu vydala (.pdf, str. 2) neutrální stanovisko. Novela zákona byla 8. srpna 2019 přikázána k projednání v Zemědělském výboru, k jejímu projednání v Poslanecké sněmovně však k 17. září 2021 nedošlo.

Mezi další návrhy, které se ochrany půdy dotýkají, patří i návrh (.pdf, str. 1, 4) KDU-ČSL o zvýšené ochraně půdy I. a II. kategorie. Vláda k němu v srpnu 2020 vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). Také v tomto případě měl návrh projednat Zemědělský výbor a k 17. září 2021 poslanci návrh neprojednali.

Uveďme, že na konci roku 2019 vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o urychlení staveb dopravní infrastruktury, jenž ochranu půdy uvedených dvou kategorií do určité míry snižuje. A to tím, že v případě staveb dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, které splní dané podmínky, nebude (.pdf, str. 8) třeba posuzovat, zda veřejný zájem na postavení těchto staveb výrazně převažuje nad veřejným zájmem na uchování půdy. Návrh novely prošel legislativním procesem a byl vyhlášen jako zákon č. 403/2020 Sb.

Přímá opatření proti záboru zemědělské půdy tedy vláda nepřipravila, resp. nepředložila.

Výstavba na brownfieldech

Stát také podporuje výstavbu na brownfieldech, tedy na plochách a v areálech, které dříve sloužily například pro průmyslové či zemědělské účely a jež nelze bez předchozí revitalizace vhodně využívat. V roce 2021 tak mohly vybrané obce ze strukturálně postižených krajů (nebo samotné kraje – Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský) požádat o dotaci na regeneraci zanedbaných areálů a na jejich přeměnu na průmyslové a podnikatelské plochy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechInvest na tuto výzvu alokovalo 210 milionů korun.

Jednalo se už o pátou z výzev vyhlášených v rámci programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který v roce 2016 (.pdf) schválila vláda Bohuslava Sobotky. K vypsání první výzvy došlo ještě za jejího působení v roce 2017, druhou již vyhlašovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu za první vlády Andreje Babiše v květnu 2018. Zbývající výzvy byly vyhlášeny již za současného vládního kabinetu. Doplňme, že podle dostupných informací získalo více než 20 měst a obcí (.xlsx) v rámci prvních čtyř výzev dotace v celkové hodnotě přes 383 milionů korun.

Pro roky 2019 a 2020 zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) také výzvy, jejichž prostřednictvím mohly obce a kraje celé České republiky požádat o dotace na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití. V listopadu 2020 MMR uvedlo, že v těchto letech podpořilo projekty částkou přesahující jednu miliardu korun.

Brownfieldů se týká i program Státního fondu podpory investic, který od roku 2021 poskytuje územním samosprávným celkům dotace či úvěry na revitalizaci těchto tzv. území se starou stavební zátěží pro jiné než hospodářské využití. Doplňme, že podmínky použití této podpory poskytované Státním fondem podpory investic upravuje nařízení vlády č. 496/2020 Sb. účinné od 1. ledna 2021.

Uveďme, že tyto výzvy a programy jsou v souladu s Národní strategií regenerace brownfieldů 2019–2024 (.pdf), kterou vypracovala ministerstva ve spolupráci s agenturou CzechInvest a jíž se vláda zabývala v červenci 2019. Tato strategie měla za cíl nastavení vize (.pdf, str. 1) pro zmíněné pětileté období a dala si za úkol zlepšení ve čtyřech zásadních bodech – organizace; finanční podpora; územní opatření; vzdělání, výzkum a osvěta (str. 14–24). Tato iniciativa společně s výše zmíněnými výzvami znamená jistou míru snahy současné vlády o zlepšení situace brownfieldů.

Náhradní rekultivace

Tzv. náhradní rekultivace, tedy povinnost při záborech zemědělské půdy naopak jiné pozemky rekultivovat k zemědělským účelům, zavedena nebyla. Mimo jiné se o zavedení náhradních rekultivací pokoušel dříve zmíněný poslanecký návrh (.pdf, str. 5) KSČM z června 2019. Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko, konkrétně zavedení náhradních rekultivací však kritizovala (.pdf, str. 2) jako problematické opatření, které se v minulosti neosvědčilo.

Závěrem tedy uveďme, že z opatření uvedených ve vládním slibu vláda podnikla podstatné kroky pouze v podpoře výstavby na brownfieldech. Došlo tak k částečnému splnění slibu.