Dotační program tzv. kotlíkových dotací pod správou Ministerstva životního prostředí (MŽP) byl spuštěn v rámci Operačního programu životního prostředí 2014–2020. Program měl celkově proběhnout ve třech etapách a měl být financován částkou 9 miliard korun z prostředků fondů EU. Dle původního plánu měly být jednotlivé výzvy pro kraje vyhlašovány vždy po dvou letech, kraje poté jako administrátoři dotací měly vyhlásit dotační výzvy přímo pro občany. MŽP nicméně již na začátku roku 2016 uvedlo, že v případě zájmu žadatelů „prostředky na další nové kotle uvolní dřív“ než po zmíněných dvou letech.

První etapa dotací pro kraje byla zahájena 15. července 2015. Druhá etapa poté 30. srpna 2017. Ke spuštění třetí vlny kotlíkových dotací však nakonec došlo již 10. ledna 2019 a alokováno na ni bylo 3,125 mld. korun. Došlo tak tedy k posunutí termínu třetí vlny a urychlení celého dotačního programu. Samotné kraje měly dotace pro občany spustit nejpozději do konce října 2019, některé kraje však výzvy vyhlásily již na začátku dubna 2019.

Co se týče úspěšnosti programu, oficiální data Ministerstva životního prostředí (.docx) z roku 2017 uvádí, že v první etapě byla schválena dotace na výměnu kotle u 29 217 žádostí. Doplňme, že cílem bylo vyměnit do roku 2018 nejméně 20 tisíc nevyhovujících kotlů. Ve druhé etapě předpokládal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011) rozsah dotací až pro 35 tisíc výměn kotlů do konce roku 2019, což bylo v souladu s oficiálním předpokladem MŽP odvozeným z výše alokace pro druhou etapu (.pdf).

Od 15. října 2018 zároveň došlo k rozšíření možností druhé vlny kotlíkových dotací jejich propojením s aktualizovaným dotačním programem Nová zelená úsporám (NZÚ). Ve druhé vlně programu kotlíkových dotací nebylo možné získat dotaci na samostatnou výměnu za nový kotel na tuhá paliva. Propojením s programem NZÚ nově vznikla možnost získat dotaci až 80 000 Kč na výměnu kamen na tuhá paliva za novější na stejné bázi, která jsou však ekologičtější a výkonnější, a to bez nutnosti dalšího zateplení domu. Zároveň bylo nově umožněno kombinovat (.pdf, str. 2) programy dotací NZÚ a kotlíkových dotací. Pokud žadatel provedl výměnu kotle v rámci kotlíkových dotací a zároveň provedl zateplení či instalaci solárního zdroje napájení, získal bonusovou dotaci 20 000 Kč, respektive 10 000 Kč na nákup kotle.

V listopadu 2018 ministr Brabec předestřel některé zvažované podmínky třetí vlny kotlíkových dotací. Například pro sociálně slabé občany v Moravskoslezském kraji se uvažovalo o zavedení speciálních bezúročných půjček, které by jim umožnily splatit zbývající část ceny kotle, kterou nepokryla dotace. Zároveň Brabec uvedl, že se třetí vlna nejspíše nebude vztahovat vůbec na kotle na tuhá paliva (uhlí), což poté opět zopakoval v rozhovoru pro iDNES.cz dne 7. ledna 2019: ,,A ve třetí (etapě kotlíkových dotací, pozn. Demagog.cz), kterou spouštíme letos, jsme se pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodli pro dotace jen na kotle na biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla. Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí bylo správné.“

Konečné podmínky třetí etapy kotlíkových dotací nakonec z programu opravdu vylučují další nové kotle na tuhá paliva. Dotaci je ve třetí etapě možné získat na:

• „tepelné čerpadlo – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč“;
• „kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč“;
• „kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 100 000 Kč“;
• „plynový kondenzační kotel – až 75 % způsobilých výdajů, nejvýše 95 000 Kč“.

Zároveň je opět možné získat bonus ve výši 20 tisíc korun při kombinaci s programem Nová zelená úsporám. Dále je nabízen bonus 7 500 korun pro žadatele z prioritních oblastí.

Výše alokace 3,125 mld. korun předpokládá ve třetí vlně provedení kolem 30 tisíc výměn. K jejich realizaci musí dojít nejpozději do konce roku 2023.

Již krátce po spuštění třetí vlny dorazilo více než 40 tisíc žádostí o kotlíkové dotace. MŽP tak uvolnilo z programu Nová zelená úsporám dalších 1,5 mld. Kč. Celková alokace třetí vlny se tak vyšplhala na 4,625 mld. Kč. Vyměněno by mělo být až dalších 15 tisíc kotlů. „Aktuálně není vyčerpáno pouze v Praze a v Kraji Vysočina, druhé kolo se chystá ještě Královéhradeckém kraji,“ uvedl ministr Brabec v listopadu 2019. Zatímco v Kraji Vysočina tak měli lidé možnost podat žádost o dotace až do 13. listopadu 2020, v Praze měli žadatelé tuto možnost do konce října 2020. V Královéhradeckém kraji pak z důvodu navýšení třetí výzvy noví zájemci žádali od září 2020.

3. vlna probíhá i v roce 2021 a není dokončena k datu, kdy hodnotíme slib. Přestože dochází k výměně tisíců kotlů, nedokážeme přímo hodnotit, ke kolika výměnám už došlo a které jsou teprve předfinancovány, jelikož pravidla pro proplacení dotací se v jednotlivých krajích liší. Zatímco většina krajů dotace proplácí zpětně, Ústecký kraj například výměnu zaplatí přímo dodavateli kotle.

Doplňme, že na začátku roku 2021 přidalo MŽP na výměnu starých topenišť dalších 600 milionů korun. Dodatečné finance mohli čerpat ti, kteří si již o dotaci zažádali, ale prostředky na ně nezbyly. V rámci dosud vyhlášených výzev by mělo být dle ministra Brabce nakonec vyměněno 105 tisíc kotlů. V dalších letech hodlá stát ve vyměňování neekologických kotlů pokračovat. Podle odhadů v Česku nesplňuje emisní normy stále ještě zhruba 360 tisíc kotlů. V programovém období 2021–2027 MŽP usiluje až o 14 miliard z různých evropských fondů na výměnu dalších 150 tisíc kotlů.

Vzhledem k tomu, že v 1. a 2. vlně bylo ke konci roku 2019 podpořeno přes 55 tisíc výměn a ve 3. vlně bylo díky urychlení projektu do konce roku vyhověno okolo 30 tisícům žádostí, byl splněn celkový cíl programu, tedy vyměnit nejméně 85 tisíc kotlů. Celkově tak hodnotíme slib jako splněný, neboť díky krokům vlády se skutečně podařilo urychlit projekt kotlíkových dotací, takže ke konci roku 2019 bylo na místo původně plánovaných 55 tisíc vyměněno (příp. byla poskytnuta dotace na výměnu) o polovinu více kotlů – cca 85 tisíc.