No tak to je rozhodování na několik měsíců (vnitrostranické referendum jako před vstupem ČSSD do vlády, pozn. Demagog.cz). (...) Zrovna já jsem pověřený k chystání stanov, protože jsem právník, čili tam je součástí i vnitrostranické referendum, rozhodování prostřednictvím elektronických médií a podobně.
Martin Netolický má právní vzdělání. Tiskový mluvčí ČSSD nám potvrdil, že byl Netolický pověřen chystáním stanov. Specifika referenda a elektronického hlasování prostřednictvím změn současných stanov upravovat nelze.
Co se týká délky vnitrostranického referenda, ČSSD provedla v minulosti již dvě veřejnosti uzavřená referenda, v letech 2014 a 2018. V roce 2018 bylo referendum vyhlášeno 11. května. Samotné hlasování pak trvalo od 21. května do 14. června. Dohromady tak sociální demokracie strávila přípravami, konáním a vyhodnocováním referenda jen pár dní přes měsíc. V roce 2014 pak bylo referendum vyhlášeno 14. června a hlasování zahájeno 4. července. Vyhodnocení sčítací komisí pak proběhlo 6. srpna. První referendum zabralo opět přes měsíc od vyhlášení až po vyhodnocení. „Rozhodování na několik měsíců“ podle Netolického se tak nekonalo.
Doplňme, že v Řádu vnitrostranického referenda z roku 2014 se pak uvádí, že hlasující musí korespondenční obálku doručit na příslušnou adresu do půlnoci padesátého kalendářního dne od vyhlášení korespondenčního referenda (.pdf, str. 14–15). O průběhu a problematice korespondenčního hlasování v referendu ČSSD z roku 2014 jsme informovali například zde.
Dodejme ještě, že poslední referendum o členství ČSSD ve vládě Andreje Babiše z května 2018 probíhalo kombinovanou formou. Nejprve bylo provedeno klasické hlasování volebními lístky v místních organizacích. Místní organizace pak lístky sečetly a výsledky odeslaly elektronickou formou na stranickou centrálu. Konečná kontrola výsledků pak proběhla opět sčítáním fyzických hlasovacích lístků v Lidovém domě.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D. je absolventem doktorského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorské zkoušky zde absolvoval v roce 2010. Právu se nadále věnoval i jako pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to v letech 2008–2012. Hovoří tedy pravdu, když o sobě říká, že je právník. Tiskový mluvčí strany, Petr Vurbs, nám ke dni ověřování potvrdil, že byl Netolický pověřen k chystání stanov přímo usnesením stranického grémia.
Co se úprav vnitrostranického referenda týče, tak dle stanov ČSSD pro rok 2018 schvaluje jeho normy Ústřední výkonný výbor strany (dále jen ÚVV) (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 5)). Článek 38 stanov (.pdf. str. 28) pak ke konání referenda uvádí, že jej vyhlašuje ÚVV a že podmínky referenda jsou dále uvedeny v dokumentu Řád vnitrostranického referenda ČSSD (.pdf), který není součástí stanov.
Vnitrostranické referendum tak sice ve stanovách je zakotveno (v článku 38), podrobnější specifikaci jeho vyhlášení a konání však upravuje jiný dokument, na stanovách strany nezávislý. Netolický ve výroku hovoří o tom, že má pověření pro úpravu stanov a že v rámci tohoto pověření má i kompetenci pro úpravu vnitrostranického referenda. Podle současného znění stanov by takové změny referenda pouhou úpravou stanov provést nemohl. Na dotaz, zdali je Netolický pověřen i změnou Řádu vnitrostranického referenda ČSSD, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo.
K elektronickému hlasování stanovy pro rok 2018 nově v článku 37b., bod 2 (.pdf, str. 28) uvádějí, že ÚVV může rozhodnout o uplatnění elektronického hlasování při konání vnitrostranického referenda. Podrobnosti hlasování pak určuje další zvláštní dokument, který není součástí stanov strany, a to Řád elektronického hlasování a voleb. Tento dokument je plně v gesci ÚVV (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 12)). Ani specifické podmínky elektronického hlasování tak Netolický změnami současných stanov upravovat nemůže. Rovněž nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo na dotaz, jestli je pověřen úpravou Řádu elektronického hlasování a voleb.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Martin Netolický nemůže pouze prostřednictvím změn současných stranických stanov upravit specifické podmínky konání vnitrostranického referenda ani elektronického hlasování. Na náš dotaz, zda je také pověřen přípravou změny Řádu vnitrostranického referenda ČSSD a Řádu elektronického hlasování a voleb, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo. Coby hejtman Pardubického kraje je však členem ÚVV s rozhodujícím právem (.pdf, str. 20, čl. 31., odst 2.), a VV tyto podmínky upravovat smí. Výrok hodnotíme jako nepravdivý také z důvodu, že první a druhé vnitrostranické referendum netrvalo déle než něco přes měsíc.
