Tento výrok byl ověřen jako

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, respektive 30. září. Tento zákon však platí pouze pro samotný návrh rozpočtu, nevztahuje se k dílčím zákonům týkajících se rozpočtu, o kterých mluví Filip ve svém výroku.

Dobrým příkladem jsou tzv. daňové balíčky. Jedná se o zákony upravující určité zákony v oblasti daní. Nejsou součástí samotných zákonů o státním rozpočtu, nicméně generují příjmy, se kterými státní rozpočet může pracovat a mohou být do rozpočtu započítány.

Poslední vládou připravovaný daňový balíček, týkající se zvýšení spotřební daně na líh a tabák, prošel 25. září 2019 už druhým čtením. Toto zvýšení daní má příští rok přinést celkem 8,7 miliardy korun navíc. Konkrétně by mělo jít o 7,7 miliardy za tabák a cca 1 miliardu za alkohol.

Na druhou stranu zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, prošel prvním čtením až 23. října 2018. To je více než tři týdny po datu uvedeném Vojtěchem Filipem. Změnami prošly daně z příjmu, DPH a také daně z hazardních her. Tento daňový balíček měl dělenou účinnost, různá ustanovení novely tedy měla rozdílná data účinnosti, a to ode dne vyhlášení (27. března 2019) až do 1. ledna 2021. Nicméně při představení daňového balíčku ministryně financí Schillerová hovořila o potřebě provedení změn v zákonech od 1. ledna 2019, tedy se začátkem rozpočtového roku. S účinností od tohoto data pro většinu ustanovení počítal také původní (.pdf, str. 82) návrh zákona. Že Ministerstvo financí s daňovými příjmy z balíčku počítalo ve svých rozpočtových predikcích na rok 2019 dokazuje i tisková zpráva, podle které MF pro rok 2019 predikuje „po započtení dopadů daňového balíčku predikuje růst daňových příjmů obcí o + 2,9 mld. (tzn. o + 1,3 %) a krajů o + 1,1 mld. (tzn. o + 1,6 %). Příjmy obcí a krajů tedy budou i nadále meziročně růst.“

Taktéž v roce 2016 zákon 170/2017 Sb., respektive daňový balíček pro rok 2017, prošel prvním čtením až 18. října 2016. Po senátním vrácení zákona s pozměňovacími návrhy vstoupil zákon po schválení Sněmovnou v platnost až 16. června 2017, účinný byl od 1. července 2017. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš navrhoval účinnost zákona od 1. ledna, ale vzhledem k času zbývajícímu do počátku nového rozpočtového období (2017) připustil možnost pozdější účinnosti se zpětnou použitelností některých ustanovení od 1. ledna. V důvodové zprávě je uvedeno (.pdf, str. 49), že účinnost novely je plánována na 1. ledna 2017. Ministerstvo financí již při schválení daňového balíčku počítalo s úsporou způsobenou v balíčku obsaženou změnou daňového bonusu na vyživované děti.

Vzhledem k tomu, že v posledních čtyřech letech neprošel daňový balíček pro následující rok prvním čtením do 30. září dvakrát, nelze hovořit o ustáleném pravidle.