Demagog.cz

Vojtěch Filip
Vojtěch Filip
Na mě se obrátila firma, která se jmenuje Chráněná dílna s.r.o., tam jsou zaměstnáni lidi, kteří mají tělesná postižení, a já jsem se zeptal, docela logicky, interpelací, protože mám na to právo z Ústavy a ze zákona o jednacím řádu, těch, kteří jsou odpovědní, a když jsem se s jejich odpovědí spokojil, tak už jsem dál neinterpeloval. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Interpelace podle čl. 53 Ústavy není to samé jako oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení podle § 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. V daném případě mohl Vojtěch Filip využít jedině svého poslaneckého práva na informace.

Předseda KSČM Vojtěch Filip reaguje na dotazy ohledně údajného lobbování za společnost První chráněná dílna obviněného podnikatele Tomáše Horáčka (je pravda, že zaměstnávala lidi s postižením). Ten měl poskytnout KSČM dva dary v celkové hodnotě zhruba 96 tisíc Kč. Vojtěch Filip následně psal dopisy řediteli Finančního úřadu Ústeckého kraje Janu Havlíčkovi. V nich výrazně kritizoval kontroly úřadu, které v případě Horáčkovy První chráněné dílny upozornily na možné zneužívání evropských dotací, a za tuto firmu se přimlouval.

Interpelace podle čl. 53 Ústavy není to samé jako oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení podle § 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Na tom se shoduje i publikace Ústavní systém České republiky na str. 158 od kolektivu Gerloch, Hřebejk, Zoubek:

„Poslanec i senátor má zejména právo na informace. Je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce. Za důraznější institut k získávání informací a vysvětlení od členů vlády je možné označit interpelace. Podle čl. 53 Ústavy má každý poslanec právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.“

Interpelace, která slouží výhradně poslancům k dotazování vlády a jejích členů, je tradiční institut doplňující základní nástroje odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně. Z tohoto důvodu náleží právo interpelace pouze poslancům, nikoli členům Senátu.

Právo na informace je pak širší, kromě členů vlády mohou být dotázáni také vedoucí správních úřadů, zároveň ho mají jak poslanci, tak senátoři (§ 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny a § 12 Jednacího řádu Senátu).

Podané interpelace jsou pak zachyceny v databázi Poslanecké sněmovny. Z té můžeme zjistit, že v minulém ani současném volebním období nebyla právo interpelace ve věci zmíněných chráněných dílen využito. Že svého práva interpelace nevyužil je jasné také z adresátů dopisů, které poslanec Filip posílal. Ty byly odesílány ředitelům Finančního úřadu a České správy sociálního zabezpečení, přičemž vůči těmto osobám nemůže být interpelace, která je určena pouze vůči členům vlády, využita.

Vojtěch Filip tedy nemohl využít svého ústavního práva interpelace; mohl využít poslaneckého práva na informace, které ale nevyplývá z Ústavy.