Koneckonců v takové Francii, jestliže u nás se jedná o 25 dnů dovolené, tak ve Francii mají dokonce 35.
Francouzský zákoník práce garantuje nejvýše 30 dní placeného volna. Na takto dlouhou dovolenou mají nárok pouze zaměstnanci pracující 6 dní v týdnu, běžná je 25denní dovolená.
Článek L. 3141-3 francouzského zákoníku práce garantuje zaměstnancům 5 týdnů placeného volna. Pro zaměstnance pracující 6 dní v týdnu je to tak 2,5 dne za měsíc, celkem tedy 30 dní. Nejčastější základní výměrou dovolené je však ve Francii 25 dní. V 5denním schématu zaměstnanec dosáhne na 2,08 pracovních dní (tedy vyjma sobot) placeného volna měsíčně, což za rok činí 25 dní.
Ve Francii platí, že běžná pracovní doba je nastavena na 35 hodin za týden. U některých zaměstnavatelů však zaměstnanci mohou pracovat i více hodin týdně, maximálně 39. Těmto zaměstnancům pak náleží tzv. dny redukce pracovní doby, za hodiny odpracované nad rámec základních 35 hodin týdně tak mají nárok na určitý počet hodin či dnů volna. Jedná se o institut podobný českému náhradnímu volnu za práci přesčas.
Dodejme, že nárok na 25 dní placeného volna v ČR zmiňuje poslanec Dolejš v kontextu projednávaného návrhu (.pdf) novely zákoníku práce, který předložili poslanci KSČM, nejedná se tedy o současný stav. Momentálně má zaměstnanec v ČR podle § 212 zákoníku práce nárok na minimálně 20 dnů placeného volna.
Matador české Poslanecké sněmovny Jiří Dolejš ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil o klasických tématech komunistů. Ti navrhují zvýšit základní výměru dovolené ze čtyř na pět týdnů. Podle Jiřího Dolejše to je v okolních zemí...