Miloslava Vostrá odpovídá na otázku moderátorky: „Čím to je, že jsme na tom tak špatně v rámci evropských zemí?“ V následujících odstavcích se proto podíváme na srovnání Česka s ostatními zeměmi Evropy, respektive vzhledem k obvyklé struktuře mezinárodních statistik Evropské unie.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá pravděpodobně čerpá z informací, které vychází z analýzy statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu. Ten 22. července 2021 vydal analýzu (.pdf) o stavu státních dluhů zemí EU a jejich porovnání ku HDP.

Eurostat porovnává ukazatel zadlužení ku HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP. Pokud se podíváme na celkový stav tohoto ukazatele (.pdf, str. 4) na konci prvního kvartálu roku 2021, jsou nejvíce zadluženými státy Řecko (209,3 %), Itálie (160,0 %) a Portugalsko (137,2 %). Česká republika je se svými 44,1 % pátou nejméně zadluženou zemí v EU.

Miloslava Vostrá však zmiňuje tempo růstu zadluženosti. Eurostat porovnává i toto kritérium, a to jako změnu ukazatele zadlužení proti HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání má Česká republika opravdu druhé největší tempo růstu v EU. Největší tempo růstu zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Informace o zrychlujícím se tempu růstu vládního dluhu představil také Nejvyšší kontrolní úřád (NKÚ) v rámci svého stanoviska (.pdf) k návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2020. NKÚ ve stanovisku uvádí (.pdf, str. 21): „Předpoklad rychlejšího tempa zadlužování než u ČR v letech 2021 a 2022 je pouze u Malty. Mnohem pomalejší tempo zadlužování v tomto období se očekává i u ostatních zemí V4.“ Dále na stejné straně doplňuje: „(…) přesto ČR i v roce 2020 patřila k nejméně zadluženým zemím EU. Na druhou stranu na roky 2021 a 2022 je v ČR očekáváno druhé nejrychlejší tempo zadlužování v EU v důsledku prohlubování strukturálního deficitu (mj. zrušení superhrubé mzdy, růst platů, sociálních dávek).“