(...) model z Finska, kde vlastně ty firmy motivují, aby reinvestovaly, a když reinvestují do vědy a výzkumu, tak vlastně stát k tomu přidává nějaké prostředky.
Financování oblasti vědy a výzkumu je ve Finsku založeno na spolupráci státního sektoru a soukromých firem. Stát tuto iniciativu firem působících ve Finsku podporuje půjčkami a dotacemi, které mohou dosahovat i 50 % nákladů na daný projekt.
Pro kontext nejprve uveďme, že kandidátka na post ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová poukazuje na to, že české firmy často odvádí své zisky do zahraničí. Tuto situaci porovnává s finským modelem investic do vědy.
Ve Finsku veřejný i soukromý sektor investují značné prostředky do výzkumu a vývoje. Například v roce 2018 činily celkové investice do těchto oblastí 6,4 miliardy eur, přičemž financování ze soukromého sektoru tvořilo přibližně dvě třetiny (cca 4,3 mld. eur) z celkové částky.
Aby stát tyto iniciativy firem podpořil, zřídil organizaci Business Finland (dříve společnost Tekes), která přerozděluje především menším a středním firmám půjčky a dotace. Ty mohou dosahovat i výše 50 % nákladů na daný projekt. Business Finland na svém webu například uvádí, že podle mezinárodních i finských studií veřejné financování výzkumu a vývoje následně vede k tomu, že společnosti zvyšují své vlastní investice.
Právě motivace soukromých firem k investování do vědy a výzkumu je jednou z prioritních oblastí finského Národního plánu pro výzkum, vývoj a inovace (.pdf), dle kterého jsou společnosti klíčovými partnery výzkumných institucí (.pdf, str. 6). Doplňme, že od začátku roku 2021 ve Finsku mohou firmy, které na výzkumných projektech spolupracují s univerzitami či dalšími výzkumnými institucemi, díky novému zákonu dosáhnout poměrně vysokého snížení daní.
