Petr Pavel v rozhovoru odpovídá na otázku, ve které moderátorka zmiňovala, že Pavel během období komunistické totality absolvoval zpravodajský kurz, který studenty připravoval na pozici tzv. nelegála či někoho, kdo má „sbírat informace na nepřátele režimu“. Petr Pavel oponuje, že dané studium připravovalo absolventy na více specializací ve vojenském zpravodajství.

Tzv. nelegál, o němž byla v rozhovoru řeč, je pod falešnou identitou vysazen do jiného státu, aby zde pro rozvědku sbíral informace. Kromě toho existují i zpravodajci, kteří v dané zemi pobývají legálně, často jsou součástí diplomatického sboru.

Zpravodajský kurz

Podle dokumentů z Archivu bezpečnostních složek, které Petr Pavel zveřejnil na svém webu, nastoupil v roce 1988 na tříleté postgraduální studium (PGS), kde se věnoval studijnímu oboru velitelsko-štábnímu zpravodajskému. Zkráceně se o něm hovoří jako o zpravodajském kurzu. 

Jeho studenti spadali (.pdf, str. 15–16, 31) pod Zpravodajskou správu Generálního štábu Československé lidové armády (ZS/GŠ ČSLA) (video, čas 3:45). Tato správa byla pověřena organizací a zabezpečováním vojenského výzvědného zpravodajství (.pdf, str. 3), plnila tedy roli vojenské rozvědky v komunistickém Československu. Na rozdíl od vojenské kontrarozvědky, která se zaměřovala i na odhalování nepřátel uvnitř státu, ZS/GŠ ČSLA patřila pod Ministerstvo národní obrany.

Studium výše zmiňovaného kurzu bylo rozděleno do tří ročníků (.pdf, str. 31). První probíhal na Vojenské akademii v Brně a podle dostupných dokumentů se skládal ze studia jazyků, marxisticko-leninské filozofie či předmětů zaměřujících se na cizí armády a velení vojskům. Další dva ročníky už probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v Praze (.pdf, str. 31). Tento institut spadal pod úsek agenturního průzkumu ZS/GŠ (.pdf, str. 182) a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“ (.pdf, str. 186).

Bývalí spolužáci o specializacích

Slova Petra Pavla o specializacích potvrzuje spolužák ze stejného zpravodajského kurzu Pavel Zůna. Řekl k tomu: „Pravdou je, že jsme věděli, do jakého kurzu nastupujeme a na co se připravujeme, ale nikdo z nás nevěděl, zda budeme zpravodajskou práci ‚v poli‘ vykonávat, nebo ne. Většina z nás by s největší pravděpodobností skončila někde u nějakého technického nebo analytického oddělení.“

Určité specializace v rámci zpravodajského kurzu částečně potvrdil i Pavel Beneš, další z Pavlových spolužáků. V rozhovoru pro server Echo24.cz uvedl, že příslušník ZS/GŠ, který verboval Beneše do kurzu, mu řekl, že v rámci studia probíhá „příprava na práci v zahraničí, podmíněná zvládnutím cizího jazyka“ a během studia „by následovala další specializace“.

Pavel Beneš je nicméně kritický vůči tomu, jak se Petr Pavel v médiích vyjadřuje o svém studiu ve zpravodajském kurzu. Dřívější slova Petra Pavla o tom, že se chtěl stát vojenským diplomatem, nikoli rozvědčíkem, zpochybňuje. „Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy.“ Vojenským přidělencem se rozumí diplomatická pozice na některém ze zastupitelských úřadů.

Vyjádření historiků Blažka a Tomka

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů a Muzea paměti XX. století Petr Blažek, který se k minulosti generála Pavla staví kriticky, o Zpravodajskému institutu uvedl, že „byl založen na začátku sedmdesátých let pro přípravu vojenských rozvědčíků. A to jak tzv. nelegálů, tak pracovníků rezidentur ZS GŠ po celém světě“. Studenti jako Petr Pavel se podle (video, čas 9:00) něj „připravovali na dráhu zpravodajců (…), i vojenských přidělenců, ovšem kteří vykonávali zpravodajskou činnost“.

Prokop Tomek, rovněž historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, pro Lidové noviny v říjnu řekl, že absolvent daného zpravodajského kurzu mohl být analytikem, vojenským přidělencem nebo „mohl být také vyslán jako důstojník ZS GŠ pod jménem jiné organizace do zahraničí“.

Porevoluční kariéra

Armáda České republiky na svých internetových stránkách uvádí, že po postgraduálním studiu, které dokončil v roce 1991, nastoupil Petr Pavel na Generální štáb. Zde vykonával funkci vedoucího staršího důstojníka „odboru řízení vojenských úřadů v zahraničí“.

Poté mezi lety 1993 a 1994 působil jako zástupce vojenského a leteckého přidělence při Velvyslanectví ČR v Belgii, což můžeme označit jako funkci vojenského diplomata, jak uvádí ve svém výroku Petr Pavel.

Závěrečné hodnocení

Závěrem shrňme, že podle vyjádření bývalých spolužáků Petra Pavla ze zpravodajského kurzu, který Pavel v letech 1988 až 1991 absolvoval, se studenti připravovali na více druhů kariérních pozic, nikoli jen na pozici tzv. nelegála, o níž v dotazu mluvila moderátorka Veronika Sedláčková. Totéž o kurzu uvádí i historikové Petr Blažek a Prokop Tomek. Po studiu nastoupil Petr Pavel v roce 1991 na místo na Generálním štábu a o dva roky později na pozici zástupce vojenského a leteckého přidělence na velvyslanectví v Belgii. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Pro úplnost však doplňme, že to, do jaké míry zpravodajský kurz připravoval studenty na posty, ve kterých pak měli „sbírat informace na nepřátele režimu“ (podobně jako vojenská kontrarozvědka či přímo StB), nelze z dostupných zdrojů jasně určit.