Počátky Magnitského zákona

Tzv. Magnitského zákon jako první přijaly Spojené státy americké v prosinci 2012. Zákon byl namířený vůči ruským občanům, kteří byli podle USA zodpovědní za porušování lidských práv. Těmto osobám byl zakázán vstup na americkou půdu a na území USA jim byl rovněž zmrazen majetek. O čtyři roky později pak USA tuto legislativu rozšířily (.pdf, str. 1), když schválily tzv. globální Magnitského zákon, který za porušování lidských práv umožnil trestat činitele i z jiných států (.pdf, str. 2). Na rozdíl od běžných sankčních zákonů se tedy neuvalují sankce na celý stát, ale pouze na jednotlivce.

Svou verzi Magnitského zákona v roce 2017 schválila i Kanada a později také např. Velká Británie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kosovo a Austrálie. V roce 2020 se na podobně postaveném sankčním režimu shodla i Evropská unie.

Tzv. Magnitského zákon byl pojmenován podle ruského právníka a auditora Sergeje Magnitského, kterého si v Rusku najal britsko-americký finančník a zahraniční investor Bill Browder. Magnitskij v roce 2008 vypracoval podrobnou zprávu, ve které popsal, jak moskevští daňoví úředníci ovládli Browderovu firmu a pak skrze ni připravili ruský státní rozpočet o peníze. Krátce poté, co zprávu ruským vládním úřadům odeslal, byl sám zatčen za údajné daňové úniky. Ve vězení pak o rok později za nevyjasněných okolností zemřel. Podle ochránců lidských práv jej ubili vězeňští dozorci, podle ruských soudních lékařů mu selhalo srdce bez cizího zavinění. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura přišla s verzí, podle které měl být Magnitskij otráven a z jeho smrti obvinila Browdera.

Magnitského zákon v Česku

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se přípravě zákona věnoval již v předchozím volebním období coby poslanec. Současný kabinet Petra Fialy poté počítal s předložením zákona do konce roku 2023, ministr Lipavský nicméně začátkem května 2022 uvedl, že ruská invaze na Ukrajině byla podnětem pro urychlení přípravy předlohy.

Návrh zákona (.pdf) poté v červnu 2022 schválila vláda (.pdf), která jej následně předložila Poslanecké sněmovně. Ta návrh schválila v říjnu 2022 (.pdf), když se pro přijetí vyslovilo 112 poslanců. Poslanecký klub hnutí SPD a dva poslanci z hnutí ANO se hlasování zdrželi.

Senát následně návrh legislativy schválil na začátku prosince 2022 a o několik dní později jej podepsal i tehdejší prezident Miloš Zeman. Sankční zákon poté ve sbírce zákonů vyšel s účinností od 3. ledna 2023. Od tohoto data tedy česká vláda může zařazovat jednotlivé osoby na vnitrostátní sankční seznam.

Vnitrostátní sankční seznam

Prvním jednotlivcem, kterého vláda Petra Fialy na tento seznam (.xlsx) 26. dubna 2023 zařadila, byl ruský patriarcha Kirill. Podle dokumentů Ministerstva zahraničí k jeho zařazení došlo z důvodu jeho dlouholetého spojenectví s Vladimirem Putinem a kvůli jeho aktivní podpoře ruské agrese na Ukrajině (.xlsx). Podle ministerstva je pak patriarchovi Kirillovi znemožněn vstup do Česka a omezeno provádění jakýchkoliv finančních operací skrze české subjekty. Může také dojít ke zmrazení případného majetku v zemi.

Další dvě osoby, vlivného ruského oligarchu Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe, pak Česko na seznam přidalo 28. června 2023. Podle dokumentu (.pdf) má Vladimir Jevtušenko dlouhodobě úzké vztahy s vysokými ruskými představiteli, kvůli svému napojení na firmy vyrábějící zbraňové systémy pro ruské ozbrojené složky a poskytování značných zdrojů ruské vládě, „nese odpovědnost za podporu činností a politik narušujících územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“. Felix Jevtušenko pak podle Ministerstva zahraničí těží (.pdf) z vazby na svého otce, který na něj v roce 2022 pod hrozbou sankcí převedl část majetku. Dodejme, že Seznam Zprávy 29. června informovaly, že byl Jevtušenkovi zmrazen majetek, který v Česku vlastní. 

Seznam Zprávy v září 2023 upozornily na to, že právě Jevtušenkův hotel Savoy Westend (který kvůli sankcím nemohl přijímat nové hosty) získal výjimku, díky které může opět fungovat. Pohyb peněz na účtech zařízení je nicméně pod dohledem Finančního analytického úřadu (FAÚ) a zisky z něj Jevtušenkovovi nejdou. Mluvčí Ministerstva financí, pod které FAÚ spadá, k postupu úřadu uvedla, že se „FAÚ vždy pokouší postupovat tak, aby mezinárodní i vnitrostátní sankce byly důsledně uplatňovány, ale zároveň aby jimi česká ekonomika a veřejný zájem byly poškozovány v nejnižší možné míře.“ Cílem úřadu je podle ní ochrana pracovních míst, regionální ekonomiky i veřejných rozpočtů.

O další tři jména se seznam (.pdf) rozrostl 16. srpna 2023 poté, co se na něj vláda přidala ruského zbrojaře Borise Obnosova, jeho dceru Olgu Zorikovovou a zetě Rostislava Zorikova. Generální ředitel státního holdingu KTRV Obnosov vyrábějícího zbraňové systémy byl na seznam zařazen nejen kvůli odpovědnosti za výrobu raket používaných ve válce na Ukrajině, ale také na základě napojení na Vladimira Putina (.pdf). Jeho rodinní příslušníci pak na seznam přibyli kvůli vzájemným vazbám, ze kterých těžili.

V listopadu 2023 na sankční seznam přibyl podnik pro správu ruského majetku v zahraničí, čímž Česko, jako první země na světě zmrazilo ruské nemovitosti. Ministr zahraničí rozhodnutí zdůvodnil tím, že „finanční prostředky z jeho komerčních aktivit včetně pronájmů plynou přímo do rozpočtu Ruské federace, která jimi sponzoruje vraždění civilistů na Ukrajině.“ Přijaté opatření se nevztahuje na objekty diplomatické mise.

Dodejme, že pomalé tempo, jakým jména na seznamu přibývají, vzbudilo kritiku. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) postup nicméně hájil s tím, že je celý proces složitý, a že je nutné získat velké množství podkladů, aby se nestalo, že některé rozhodnutí v budoucnu neobstojí před soudy.

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy Poslanecké sněmovně předložila tzv. Magnitského zákon, který umožňuje uvalovat sankce na jednotlivce porušující lidská práva, již v červnu 2022. Ve druhé polovině roku 2022 jej schválila jak dolní komora, tak Senát, a zákon tak nabyl účinnosti na začátku roku 2023. Slib proto hodnotíme jako splněný.