Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí.
Vláda dříve pracovala se senátním návrhem zákona na zavedení korespondenčního hlasování, aktuálně však počítá s novým návrhem, který chce ministr vnitra předložit nejpozději na začátku roku 2024. Ke 30. listopadu 2023 tak vláda vlastní návrh nepředložila.
Návrh novely (.pdf) zákona o volbách do Parlamentu, která by korespondenční volbu pro české občany v zahraničí umožnila, předložil Senát Poslanecké sněmovně 15. listopadu 2021. Bylo to přibližně měsíc po volbách do Poslanecké sněmovny, tedy ještě za vlády Andreje Babiše. Upřesněme, že podle jednacího řádu „v novém volebním období Sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období.“ Poslancům nicméně jejich čtyřletý mandát běží již od konce voleb, v tomto případě od 9. října 2021. Horní komora tak svůj návrh sice předložila ještě za vlády Babišova kabinetu, ovšem už nové Sněmovně, která ho tedy může projednat. Doplňme, že Babišův kabinet k návrhu v prosinci 2021 zaujal nesouhlasné stanovisko (.pdf).
Podle znění tohoto návrhu by občané České republiky mohli ve volbách prezidenta a do Poslanecké sněmovny hlasovat ze zahraničí korespondenčně (.pdf, str. 3–8 z 38). Nemuseli by tak absolvovat cesty na zastupitelské úřady, kde volby probíhají. K volbám ze zahraničí by volič nově potřeboval pouze podat žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, následně by byl zapsán ve zvláštním seznamu voličů.
Jak lze vidět ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP), vláda Petra Fialy vlastní návrh zákona nepřipravila a dříve pracovala právě se zmíněným senátním návrhem. Korespondenční hlasování měla Sněmovna projednávat již např. v únoru 2023, kdy k tomu ale kvůli nesouhlasu opozice nedošlo. Opoziční hnutí ANO a SPD projednávání návrhu zbrzdily i v rámci 63. schůze dolní komory na začátku května 2023. Návrh tak ke 30. listopadu neprošel ani prvním čtením.
Fialův kabinet přitom některé hlasy z opozičního tábora potřebuje, jelikož organizaci voleb upravuje také ústavní zákon, k jehož změně je zapotřebí podpory 120 poslanců. Vládní koalice jich přitom má 108.
Už na konci října 2023 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že korespondenční volba je pro TOP 09 dlouhodobě priorita. Vyjádřila se také v tom smyslu, že vláda ji v roce 2024 prosadí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na Twitteru (nově X) napsal, že korespondenční volbu vláda předloží jako samostatný návrh. Na začátku listopadu 2023 pak poslankyně Barbora Urbanová (STAN) a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob deníku Echo24 řekli, že ministr vnitra Sněmovně takový návrh předloží nejpozději na začátku roku 2024.
Vláda tedy dříve pracovala se senátním návrhem na zavedení korespondenčního hlasování, ten ale neprošel ve Sněmovně ani prvním čtením. Ministr vnitra pak na konci října 2023 tvrdil, že vláda představí vlastní návrh, což potvrdili i vládní poslanci s plánem předložení návrhu ve Sněmovně nejpozději na začátku roku 2024. Ke 30. listopadu 2023 ale vláda Petra Fialy svůj vlastní návrh na zavedení korespondenčního hlasování nepředložila, proto hodnotíme tento slib jako nerealizovaný.