Trestní řád

Současný trestní řád, přesněji zákon o trestním řízení soudním, pochází z roku 1961 a od té doby již prošel velkým počtem novelizací. O vytvoření nového trestního řádu, tj. jeho rekodifikaci, se snažilo už několik předešlých vlád. K vypracování věcného záměru (.pdf, str. 3), na jehož základě by mohl být vytvořen nový zákon, došlo např. v roce 2008. Roku 2014 pak byly založeny dvě komise pro nový trestní řád, jejichž cílem byla právě rekodifikace trestního řádu z důvodu jeho zastaralosti. 

První, velká komise, v níž mají zastoupení odborníci z praxe i z akademické sféry, zahájila činnost v březnu 2014. Jejím cílem je vytvoření takové úpravy trestního řádu, která by vedla např. ke zrychlení trestního řízení, snížení administrativní zátěže či k modernizaci trestního řádu „v návaznosti na technologický vývoj“. Druhá, takzvaná malá komise, která se poprvé sešla v srpnu 2014, má za úkol připravovat podklady pro velkou komisi.

Roku 2020, tedy ještě za vlády Andreje Babiše, předseda malé komise ohlásil záměr představit návrh nového trestního řádu do konce daného roku. K tomu nakonec nedošlo. V průběhu roku 2021 byly postupně zveřejňovány jednotlivé části, ucelený návrh poté komise představila až v roce 2022, tedy již za vlády Petra Fialy. Tento návrh byl předložen jak ústavně‑právním výborům Parlamentu, tak i České advokátní komoře, která tento návrh ovšem kritizovala. 

Ke kritice se následně přidali také nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který měl k některým bodům návrhu výtky již dříve. V květnu 2023 konkrétně uvedl, že by poslanci nový trestní řád v připravené podobě neschválili, proto je podle něj zbytečné návrh Sněmovně předložit. Podle Blažkova vyjádření Ministerstvo spravedlnosti místo toho připraví jen novelu stávajícího zákona. V červnu 2023 pak Blažek zopakoval, že nový trestní řád nebude vypracován, ale vznikne „maximálně nějaká velká novela“, která by trestní řád zjednodušila. Podobně se vyjádřil také v září 2023, kdy slíbil předložit novelu do meziresortního připomínkového řízení do konce roku.

Ke 30. listopadu 2023 se novela trestního řádu ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP) ještě nenacházela. V říjnu 2023 nicméně Novinky.cz informovaly o tom, že Ministerstvo spravedlnosti dokončuje pracovní verzi novely. Podle serveru by měla např. zrychlit soudní řízení nebo posílit rozhodovací pravomoci státních zástupců. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) k tomu uvedl, že kvůli délce legislativního procesu nelze odhadnout, kdy by novela v případě schválení Parlamentem vstoupila v účinnost.

Občanský soudní řád

Civilní soudní řád, podobně jako zákon o trestním řízení soudním, také od svého vzniku v 60. letech prošel více než stovkou novelizací. I v tomto případě se tak postupem času objevily snahy o jeho rekodifikaci. Komise pro rekodifikaci civilního procesu vznikla např. v roce 2013, kdy post ministra spravedlnosti zastával současný šéf resortu Pavel Blažek.

První podklady pro věcný záměr civilního soudního řádu Ministerstvo spravedlnosti předložilo k diskusi v roce 2017. Roku 2020 byla pak předložena druhá verze (.pdf), která reagovala mj. na snižující se důvěru obyvatelstva v civilní soudnictví (str. 17). 

V létě roku 2021, ještě za vlády Andreje Babiše, došlo k vytvoření nové expertní skupiny pod vedením místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka, která má pokračovat v úpravách záměru, a to konkrétně za přispění názorů akademiků i odborníků z praxe. 

Od té doby ovšem nedošlo k žádnému zveřejněnému pokroku v přípravách záměru. To se promítlo i v úpravě původního programového prohlášení vlády (.pdf, str. 50) v březnu 2023, kdy vláda ustoupila ze svého původního slibu dokončení věcného záměru a nahradila jej slibem o pokračování v revizích pravidel civilního procesu.

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy návrh nového trestního řádu nedokončila. Podle vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka z května 2023 by dříve připravený dokument z let 2021–2022 neprošel Poslaneckou sněmovnou, proto ho vláda nepředložila a podle Blažka ani nepředloží. Co se týče věcného záměru civilního řádu soudního, vláda ustoupila od původního slibu jej dokončit a pokračuje jen v jeho přípravě. Vzhledem k tomu, že vláda ustoupila od obou původních závazků a již je splnit neplánuje, hodnotíme slib jako porušený.