Částečné úvazky v ČR a v Evropě

Pro kontext nejprve srovnáme míru využívání částečných úvazků v Evropě. Přehled Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) z roku 2021 ukazuje, že průměrná míra využívání tohoto typu úvazku je v Evropské unii přibližně 18,6 % z celkové zaměstnanosti. Česká republika s hodnotou 7,6 % za tímto průměrem zaostává, v žebříčku 29 sledovaných zemí by jí patřilo až 21. místo. Nejméně se tento typ úvazku využívá v Bulharsku (kde je míra absolutně nejnižší, a to 1,6 %), na Slovensku, v Rumunsku, Maďarsku a Chorvatsku.

Na druhém pólu pomyslného žebříčku je pak Nizozemí, kde využívá částečné úvazky téměř 43 % zaměstnaných lidí. Mezi země, kde se tento typ úvazků těší velké oblibě, patří také např. Německo, Rakousko či Norsko.

Zákonná úprava

V rámci svého cíle na „ozdravení veřejných financí“ se vláda Petra Fialy v obou verzích svého programového prohlášení (.pdf, str. 6) zavázala k podpoře částečných úvazků, a to snížením odvodů na sociální pojištění. Dle tiskové zprávy (.pdf) vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí se vláda tímto krokem snaží podporovat „vytváření pracovních pozic využívajících zkrácené úvazky a flexibilní pracovní dobu. Cílem je usnadnit pozici na trhu všem, kteří obtížně hledají uplatnění nebo nemohou pracovat na plný úvazek“.

Připomeňme, že za standardních podmínek v současné době zaměstnavatel odvádí z vyměřovacího základu (tj. základního výdělku) zaměstnance: na důchodové pojištění 21,5 %, na nemocenské pojištění 2,1 % a na politiku zaměstnanosti 1,2 %, celkem tedy 24,8 %. Zaměstnanec pak ze základu platí dalších 6,5 %.

Návrh (.pdf) novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení předložila vláda Petra Fialy Poslanecké sněmovně v červnu 2022. Ta návrh, stejně jako Senát, schválila (.pdf), díky čemuž je od února 2023 možné uplatnit pro vybrané skupiny zaměstnanců slevu na sociálním pojistném, a to ve výši 5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatelé tedy pro účely sociálního zabezpečení platí v určitých případech za zaměstnance odvody ve výši 19,8 % namísto 24,8 %.

Zmiňme, že tato sleva je určena pro zaměstnance starší 55 let; osoby pečující o dítě do 10 let; osoby pečující o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby; zdravotně postižené; studenty připravující se na budoucí povolání; osoby mladší 21 let a pro osoby, které nastoupily jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci.

Další podmínkou pro uplatnění této slevy na odvodech je sjednaná pracovní nebo služební doba v rozsahu 8–30 hodin týdně. Za zmínku také stojí, že sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance (jeho výdělek) ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele je za kalendářní měsíc vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy.

Pro doplnění uveďme, že tato zákonná úprava na podporu rozšíření částečných úvazků je v souladu (.pdf, str. 11–12) s požadavky směrnice EU 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Článek 9 této směrnice uvádí, že členské státy měly přijmout „nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče“ (.pdf, str. 10).

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy návrh novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení předložila Poslanecké sněmovně v červnu 2022. Obě komory Parlamentu návrh následně schválily, novela tak 1. února 2023 nabyla účinnosti. Od tohoto data mohou zaměstnavatelé pro vybrané skupiny zaměstnanců, u kterých sjednaný rozsah práce činí 8–30 hodin týdně, uplatnit slevu na sociálním pojistném ve výši 5 procentních bodů z vyměřovacího základu. Namísto standardních 24,8 % tak v tomto případě odvod sociálního pojistného činí jen 19,8 % z vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2024 dojde k novelizaci zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Princip a výše slevy na sociálním pojistném však zůstanou stejné. Slib tedy hodnotíme jako splněný.