Dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) jsou v České republice využívány např. v případě přivýdělků, typicky u brigád nebo zkrácených úvazků.

Mezi výhody obou konceptů patří jednoduchost uzavření dohod a především jejich ukončení – pokud není sjednáno jinak, lze dohodu ukončit s patnáctidenní výpovědní lhůtou bez udání důvodu. V tomto ohledu se práce na dohodu liší od pracovního poměru, v jehož případě výpovědní doba podle zákoníku práce činí dva měsíce. U pracovního poměru navíc může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen za jasně vymezených situací, nikoli bez udání důvodu. Doplňme, že klasický pracovní poměr i práci na dohodu lze v některých případech ukončit okamžitě, např. když dojde k hrubému porušení právních předpisů.

Na rozdíl od zaměstnanců v klasickém pracovním poměru také u lidí pracujících na dohodu automaticky nevzniká povinnost platit důchodové pojištění. Ta u DPP a DPČ nastává až tehdy, pokud výdělek člověka u některého ze zaměstnavatelů překročí stanovenou hranici.

Dohoda o provedení práce

Podle pravidel stanovených zákoníkem práce může člověk na DPP pro jednoho zaměstnavatele odpracovat nanejvýš 300 hodin v kalendářním roce, a to i v případě, že s ním má uzavřeno více dohod o provedení práce. Zákon nicméně nijak neomezuje počet DPP, které lze celkově uzavřít, např. u více zaměstnavatelů.

Povinnost platit důchodové pojištění se přitom podle dosavadních pravidel vztahovala jen na zaměstnance, kteří z dohod o provedení práce měli u některého ze zaměstnavatelů příjem vyšší než 10 000 Kč za měsíc. Důchodové pojištění tak mj. nemusel platit člověk, který měl např. uzavřené čtyři DPP po 9 000 Kč měsíčně, a jeho celkový příjem tak dosahoval 36 000 Kč.

Podobná byla situace i u zdravotního pojištění. Pokud příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele nepřekročil 10 000 Kč, neodvádělo se zdravotní pojištění jako procento z příjmu, ale jen základní částka stanovená pro osoby bez zdanitelných příjmů. Ani v tomto případě se výdělky u více zaměstnavatelů nesčítaly (.pdf, str. 12).

Skutečnost, že část lidí pracujících na DPP neodváděla důchodové pojištění, podle Ministerstva financí (.pdf, str. 12) vedla k tomu, že v důchodovém věku mají nárok jen na velmi malý důchod. Případně nemají nárok na důchod vůbec, protože nesplňují nutnou dobu pojištění. To se poté dle ministerstva odráží také ve zvýšené potřebě čerpání dávek státní sociální podpory (.pdf, str. 12).

V této spojitosti problematiku DPP zmiňuje i ozdravný plán pro veřejné finance s názvem Česko ve formě, který vláda představila 11. května 2023. Zveřejněný návrh u DPP počítá se zavedením dvou limitů pro vznik účasti na důchodovém (i zdravotním) pojištění (.pdf, str. 12).

• Zaprvé vláda stanovila limit pro dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele „ve výši 25 % průměrné mzdy“ (.pdf, str. 12). To by při průměrné mzdě 46 265 Kč, kterou pro rok 2024 predikuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 35), znamenalo změnu z 10 000 Kč na přibližně 11 500 Kč.
• Zadruhé vláda navrhla stanovit i druhý limit „pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy“ (.pdf, str. 12). To by v roce 2024 odpovídalo přibližně 18 500 Kč.

S tímto se také pojí nutnost vzniku evidence všech DPP a příjmů, které z nich plynou (.pdf, str. 12). V minulosti totiž platilo, že zaměstnavatelé sledovali jen to, zda u nich výdělek jednoho zaměstnance v rámci všech jeho DPP nepřekročil 10 000 Kč měsíčně, což museli oznámit České správě sociálního zabezpečení (.pdf, str. 2, 4). To, zda měl zaměstnanec další DPP u jiných zaměstnavatelů, už ale neevidovali.

Ozdravný balíček, včetně části týkající se DPP (.docx, str. 113–117), Ministerstvo financí předložilo vládě 22. května 2023. Vláda balíček schválila 28. června 2023 (.pdf). Návrh následně schválily obě komory Parlamentu a podepsal prezident. Balíček tak může být vyhlášen ve Sbírce zákonů, k tomu ovšem ke 30. listopadu 2023 zatím nedošlo.

Dodejme, že v průběhu schvalovacího procesu koaliční strany předložily pozměňovací návrhy, které se mj. dotkly i oblasti evidence DPP. Konkrétně šlo o odbourání některých administrativních povinností, které podle Ministerstva financí povedou ke zjednodušení navrhovaného systému.

Dohoda o pracovní činnosti

DPČ se od DPP zásadně liší především ve specifikaci rozsahu práce. U dohody o pracovní činnosti není stanoveno pravidlo, že zaměstnanec na DPČ nemůže za rok odpracovat více než 300 hodin za rok (v přepočtu zhruba 6 hodin týdně). Zákoník práce nicméně říká, že rozsah práce u DPČ nesmí v průměru překročit „polovinu stanovené týdenní pracovní doby“. Standardně se tedy jedná o hranici 20 hodin týdně. Upřesněme, že daný rozsah se posuzuje za období jednoho kalendářního roku, případně za dobu trvání dohody, pokud je kratší než rok.

Osoby zaměstnané na dohodu o pracovní činnosti mají povinnost účastnit se důchodového pojištění, jestliže u nich rozhodný příjem v rámci práce pro jednoho zaměstnavatele přesáhl zákonem stanovenou hranici. Ta pro rok 2023 dosahuje 4 000 Kč.

Tato částka je pravidelně navyšována, pro roky 2019 a 2020 byla její výše 3 000 Kč, pro roky 2021 a 2022 pak stoupla na 3 500 Kč. Důležité je zmínit, že navyšování se řídí mechanismem stanoveným v zákoně o nemocenském pojištění. Roli v něm hraje výše všeobecného vyměřovacího základu za předminulý rok, který se odvozuje z průměrné mzdy v Česku. Podle tohoto způsobu výpočtu, který obsahoval zákon o nemocenském pojištění už v roce 2006, tak v roce 2023 muselo dojít ke zvýšení z původních 3 500 Kč právě na 4 000 Kč. Pro rok 2024 vláda všeobecný vyměřovací základ nastavila tak, že by nemělo dojít k zákonnému navýšení limitu nad 4 000 Kč.

Doplňme, že výsledná částka rozhodného příjmu, vypočtená daným mechanismem, se v zákoně aktualizuje prostřednictvím sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů (.pdf, str. 3, 61).

Závěr

V případě dohod o pracovní činnosti probíhá navyšování hranice, od níž musí zaměstnanec platit důchodové pojištění, na základě mechanismu stanoveného zákonem. Nad rámec tohoto mechanismu se limity u DPČ v době vlády Petra Fialy nenavýšily, vláda ani nepředstavila žádné konkrétní kroky, podle nichž by k tomu mělo v budoucnu dojít.

Co se týče dohod o provedení práce, Ministerstvo financí v květnu 2023 vládě předložilo tzv. ozdravný balíček, jehož součástí je i navýšení limitů u DPP. Návrh zároveň stanovuje strop v případě více DPP uzavřených u několika zaměstnavatelů najednou (.docx, str. 113–114) a jeho pozměňovací návrh odbourává některé administrativní povinnosti. Vláda tento balíček schválila v červnu 2023. Návrh následně prošel legislativním procesem, včetně podpisu prezidenta.

Vláda Petra Fialy tedy úspěšně prosadila tzv. ozdravný balíček, který upravuje limity u DPP. V případě DPČ ovšem žádné změny dosud nepředstavila. Proto slib hodnotíme jako rozpracovaný.