Minimální mzda

Minimální mzdu zákoník práce popisuje jako „nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu“. Mzda, plat nebo odměna z dohody přitom nesmí být nižší než právě minimální mzda. Základní výši minimální mzdy poté stanovuje vláda nařízením, které zpravidla zvyšuje tuto základní sazbu na začátku roku. K poslednímu navýšení tak došlo 1. ledna 2023, v současnosti základní sazba minimální mzdy činí 103,8 Kč za hodinu a 17 300 Kč za měsíc při 40hodinové týdenní pracovní době.

Výše minimální mzdy se poté propisuje do zaručených mezd. Ty podle zákoníku práce představují nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Rozvržena je do osmi skupin. Nejnižší 1. skupina zaručené mzdy přitom nesmí být nižší než částka, která je stanovena jako základní sazba minimální mzdy. Nejvyšší, tedy 8. skupina zaručené mzdy, zároveň musí představovat alespoň dvojnásobek minimální mzdy. Podle nařízení Fialovy vlády z prosince 2022 je tak pro rok 2023 nejnižší sazba zaručené mzdy (v 1. skupině prací) stanovena na 17 300 Kč, v nejvyšší kategorii se pak jedná o 34 600 Kč.

Automatická valorizace minimální mzdy

Záměr projednat automatickou valorizaci minimální mzdy avizovala vláda již v lednu 2022, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že chce záležitost projednat v první polovině roku, a poté o ní diskutovat se zástupci tripartity. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru 2022 uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

V únoru 2022 o automatické valorizaci minimální mzdy mluvil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten v rozhovoru pro Blesk uvedl, že by chtěl valorizaci zavést od 1. ledna 2023. Přesné parametry valorizačního mechanismu ale tehdy nebyly známy. Ministr Stanjura řekl, že se valorizace může odvíjet od průměrné mzdy nebo jejího mediánu, tedy střední hodnoty mezd. Nevyloučil také, že se minimální mzda může automaticky zvyšovat i v závislosti na výši inflace.

V květnu 2022 premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že navýšení minimální mzdy, které tehdy požadovaly odbory, by v dané situaci nebylo rozpočtově odpovědné. Při té příležitosti nicméně zmínil, že automatickou valorizaci minimální mzdy vláda „zvažuje“ a diskutuje o ní.

V prosinci 2022 ministr Jurečka oznámil, že chce návrh automatické valorizace předložit v první polovině roku 2023, přičemž by tento mechanismus měl být účinný nejpozději od 1. ledna 2024. V říjnu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že do meziresortního připomínkového řízení poslalo návrh novely zákoníku práce, který by měl zavést valorizační mechanismus u minimální mzdy (.docx). Účinnost je plánovaná na 1. července 2024, což znamená, že by se minimální mzda od valorizace poprvé odvíjela v roce 2025 (.pdf, str. 1).

Podle návrhu by se minimální mzda měla počítat na základě predikce průměrné mzdy a koeficientu, který určí vláda podle stanovených kritérií (.pdf, str. 1). MPSV přitom navrhlo dvě varianty výpočtu. První počítá s minimální mzdou na úrovni 45 % průměrné mzdy a zároveň snižuje počet tříd zaručené mzdy z osmi na čtyři. Druhá varianta zaručenou mzdu ruší úplně a minimální mzda by podle ní činila 50 % průměrné mzdy.

Směrnice EU

Dodejme, že Evropský parlament (EP) se v červnu 2022 předběžně dohodl s Radou EU na směrnici, která by zavedla nová pravidla pro minimální mzdy zaměstnanců v členských státech EU. V září 2022 pak EP tuto směrnici přijal a v říjnu tak učinila i Rada. Podle orgánů EU by minimální mzda měla mj. dosáhnout 50 % průměrné mzdy a měla by být navázána na kupní sílu a pohyb cen. Zmiňme, že směrnici (.pdf) musejí členské země EU splnit, ovšem rozhodnutí, jak formulovat příslušné vnitrostátní zákony a jak dosáhnout cílů je ponecháno na jednotlivých vládách. Na provedení směrnice pak členské státy mají dva roky.

Pro kontext uveďme, že v rámci zemí EU patří minimální mzda v Česku mezi ty nižší. Nižší mzda je například také na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku, Rumunsku, Maďarsku nebo Bulharsku.

Závěr 

Vláda Petra Fialy si dala za cíl zavést automatickou valorizaci minimální mzdy. Tento krok je v souladu se směrnicí EU o minimálních mzdách, kterou orgány EU definitivně přijaly v říjnu 2022. Ministerstvo práce a sociálních věcí v říjnu 2023 do připomínkového řízení odeslalo návrh novely zákoníku práce, který zavádí valorizaci minimální mzdy. K 30. listopadu 2023 však vláda návrh zatím neprojednala. Slib proto hodnotíme jako rozpracovaný.