Zvýšíme vdovské a vdovecké důchody.
Ke zvýšení pozůstalostních důchodů nad rámec povinné valorizace ze strany vlády zatím nedošlo. Vdovské a vdovecké důchody se sice zvýšily, tyto změny však vycházely ze zákonné povinnosti, nikoliv z vlastní iniciativy vlády.
Pozůstalostní důchod
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod jsou ukotveny v zákonu o důchodovém pojištění. V současnosti platí, že pozůstalostní důchod náleží vdově nebo vdovci po dobu jednoho roku od smrti partnera či partnerky. Po uplynutí této doby má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod jen ve vymezených případech, pokud např. pečuje o nezaopatřené dítě nebo má sám invalidní postižení třetího stupně.
Výše vdovského a vdoveckého důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra pozůstalostního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně a je pro všechny penze stejná. V roce 2023 tato částka dosahuje 4 040 Kč, o rok dříve byla ve výši 3 900 Kč. Výše procentní výměry se poté rovná 50 % procentní výměry starobního důchodu, který pobíral nebo by pobíral manžel či manželka v době smrti.
Valorizace důchodů
Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena ve zmíněném zákoně o důchodovém pojištění. Na základě něj se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.
Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.
Valorizace během Fialovy vlády
Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.
Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů (tedy i vdovských) se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.
Třetí, a znovu mimořádná, valorizace se v roce 2022 odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.
V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od roku 2023 se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.
V pravidelném termínu se budou důchody zvedat i od 1. ledna 2024, kdy se vyplácené částky zvýší o 360 korun (.pdf, str. 2).
Mimořádná valorizace v červnu 2023
Dle původního znění zákona o důchodovém pojištění mělo po pěti měsících, tj. v červnu 2023, dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 % (.doc, str. 1). Pro stanovení mimořádné červnové valorizace byl rozhodující vývoj inflace od července 2022, zmíněnou hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023, a to dokonce, i kdyby byl posuzován jen růst za samotný leden. Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci.
Změna způsobu výměry důchodů se skládá ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se konkrétně každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem chce vláda zajistit, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).
Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec v březnu 2023 schválili a po prezidentově podpisu novela 20. března nabyla účinnosti. Upřesněme, že toto zvýšení se týkalo i pozůstalostních důchodů (.pdf, str. 1). Nepromítlo se však u těch, kteří pobírají dva důchody zároveň (typicky starobní a vdovský), u těchto lidí dojde k navýšení pouze u jednoho z důchodů (.pdf, str. 1).
Dodejme, že hnutí ANO se kvůli této změně obrátilo na Ústavní soud, přičemž uvádí hlavní dva důvody pro zrušení této novely. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Toto opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna,“ odůvodňuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.
Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednával ve zkráceném jednání. Doplňme, že kvůli přijetí ve stavu legislativní nouze se na Ústavní soud obrátila také skupina senátorů.
Ústavní soud začal toto zpomalení valorizace penzí projednávat v listopadu 2023. Jeho předseda Josef Baxa k tomu uvedl, že do konce roku se tuto otázku pravděpodobně nepodaří vyřešit. Ve druhé půlce listopadu 2023 Ústavní soud nařídil, že v této záležitosti proběhne veřejné jednání, které se uskuteční v lednu 2024.
Změny v důchodovém systému v roce 2023
Kabinet Petra Fialy v květnu 2023 představil úsporný konsolidační balíček a také chystané změny v systému důchodovém pojištění. Tyto změny zahrnovaly např. nastavení odchodu do důchodu podle aktuální doby dožití tak, aby lidé v důchodu strávili průměrně 21,5 roku. Tato důchodová reforma pak zmírňuje podmínku pro znovunabytí vdovského a vdoveckého důchodu, jelikož se po ztrátě nároku na vdovský důchod prodlouží doba, kdy je možné jej znovu získat. V současnosti je dvouletá, vláda ji chce změnit na pět let.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil 15. listopadu 2023 konkrétní podobu reformy penzí (.doc), která zahrnuje 12 opatření pro udržitelné důchody. Následující den poslalo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákona o důchodovém pojištění do legislativního procesu. Tato novela zahrnuje mj. zmíněné prodloužení doby pro znovuzískání nároku na pozůstalostní důchod na pět let (.doc, str. 9; .docx, str. 8–9). Zvýšení pozůstalostních důchodů ovšem nenavrhuje.
Závěr
Průměrná výše vdovských a vdoveckých důchodů tedy během Fialovy vlády roste a zvýšila se i v případě upravené valorizace v červnu 2023. Toto zvyšování důchodů se však váže na inflaci, přičemž jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákonné povinnosti. Vláda je tedy musí zvýšit. Prozatím (ke 30. listopadu 2023) se pouze chystá zmírnit podmínky pro znovunabytí pozůstalostních důchodů.
Zmiňme, že nad rámec zákonné valorizace důchody zvýšil např. minulý kabinet Andreje Babiše, Fialova vláda však obdobný krok prozatím neučinila a nepředstavila žádný konkrétní návrh týkající se zvyšování pozůstalostních důchodů nad rámec zákonné valorizace. Slib proto hodnotíme jako nerealizovaný.