Biopaliva

Pro kontext nejprve uveďme, že biopaliva 1. generace se vyrábí z plodin potravinářského charakteru, přičemž u nás se jedná především o řepku. Původním záměrem podpory biopaliv bylo omezit dovoz ropy a snížit emise u pohonných hmot. Výroba biopaliv 1. generace, která se v Česku začala přidávat do pohonných hmot od roku 2007, však není zcela bezproblémová.

Pěstování plodin pro tyto účely totiž zabírá ornou půdu, kterou pak třeba nelze využít k produkci jiných důležitých plodin, jež se poté musí pěstovat jinde. Podle některých studií tak při započítání emisí, které souvisí s tzv. nepřímou změnou ve využívaní půdy (označováno jako ILUC; .pdf, str. 6), produkují biopaliva 1. generace větší či srovnatelné množství emisí skleníkových plynů jako fosilní paliva (.pdf, str. 233–234).

Výroba tohoto typu biopaliv má také negativní dopad na lokální biodiverzitu (.pdf). Například řepka vyžaduje velké množství chemických postřiků, které kontaminují vodu v krajině. Doplňme, že podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky z roku 2022 (.pdf, str. 28) se v roce 2021 k pěstování biopaliv 1. generace využívalo 12 % obhospodařované orné půdy v Česku. 

Zrušení povinných biosložek

Povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo v Česku zavedeno v září 2007. Tehdy museli prodejci začít přidávat biopaliva do motorové nafty a od roku 2008 se povinnost začala vztahovat i na motorový benzin. Minimální podíl biosložek byl tehdy stanoven na 2 %. Později se zmíněný podíl navýšil, od roku 2010 tak činil 4,1 % u benzinu a 6 % v případě nafty. Tyto poměry následně zachoval i nový zákon o ochraně ovzduší z roku 2012.

Vláda Petra Fialy se v lednu 2022 ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 45) zavázala podporu biopaliv první generace ukončit a v dubnu 2022 předložila Sněmovně návrh novely, který tuto povinnost ruší (.pdf, str. 19). V květnu 2022 novelu schválil Parlament a podle aktuálního znění zákona tak od 1. července 2022 už dodavatelé nemusí biopaliva do pohonných hmot přidávat.

Vláda rozhodnutí poprvé prezentovala na tiskové konferenci 9. března 2022 v reakci na rostoucí ceny energií v souvislosti s válkou na Ukrajině. Petr Fiala k biopalivům řekl: „Naši občané i firmy už léta platí tady ty peníze za věc, jejíž ekologický dopad už je dnes sporný a asi překonaný. Stojí to peníze stát, stojí to peníze naše občany, vydělává na tom pár firem. Rušíme to. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí, což vzhledem k situaci, jaká je na Ukrajině, bude určitě i v dalších letech potřeba.“

Distributoři pohonných hmot se však nadále musí řídit povinností snižovat emise v benzinu a naftě (.pdf, str. 20), přičemž přimíchávání biopaliv je stále nejlevnější alternativou. „I když nám stát řekne, že biosložku nemusíme přimíchávat, tak ji přimíchávat budeme,“ uvedl předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Přesto rozhodnutí vlády hodnotí jako správné: „K tomu, abychom snižovali CO₂, může v budoucnu vést celá řada cest. Ve chvíli, kdy nemáte povinnost přidávat biosložky, máte motivaci hledat jiné, lepší, efektivnější a rychlejší cesty.“ 

Bioplynové stanice 

Součástí vládního slibu je také ukončení podpory bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Konkrétní kroky, které by vláda v tomto směru podnikla, se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. 

Upřesněme, že bioplynové stanice fungují na principu přeměny biomasy na bioplyn, tedy směs metanu, CO₂ a dalších plynů (.pdf, str. 10, 14), ze kterého poté stanice vyrábí elektrickou energii, teplo, případně biometan (který se řadí mezi paliva 2. generace). Biomasu lze rozdělit do několika kategorií (.pdf, str. 103), především na biomasu ze zemědělství, z lesnictví a biomasu z průmyslových a komunálních odpadů. Bioplynové stanice používají z velké části jako vstupní surovinu cíleně pěstované plodiny (.pdf, str. 14), jednou z nejvíce využívaných rostlin je v současnosti především kukuřice.

Nutné je zde zmínit, že není zcela jasné, co má vláda ve svém slibu „technickými plodinami“ přesně na mysli. Český statistický úřad (.pdf) i Ministerstvo zemědělství (.pdf, str. 11) ve svých přehledech řadí mezi technické plodiny např. řepku či konopí, nikoli však kukuřici. Ministerstvo životního prostředí naopak v některých dokumentech o kukuřici jako o technické plodině mluví (.pdf, str. 33). Někdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula v únoru 2022 pro Hospodářské noviny řekl, že mu vadí, kolik ploch orné půdy slouží k pěstování kukuřice, která pak směřuje do bioplynových stanic. Více podrobností o tomto tématu však nedodal.

Na základě zákona o podporovaných zdrojích energie se na bioplynové stanice vztahuje několik druhů podpory. Bioplynové stanice uvedené do provozu do konce roku 2021 si mohou v případě elektřiny zvolit podporu formou garantovaných výkupních cen (.pdf, str. 5). Dále mohou u elektřiny bioplynové stanice využít tzv. aukční bonus. Pravděpodobně nejvýznamnější formou podpory je zelený bonus, který se vztahuje jak na vyrobenou elektřinu, tak i na vyrobené teplo a biometan. 

Zelený bonus na biometan lze získat, jen když je vyráběn z biomasy „splňující kritéria udržitelnosti“ a „úspory emisí skleníkových plynů“, která stanovují další právní předpisy. Daná kritéria musí splňovat i větší bioplynové stanice, pokud chtějí získat podporu na elektřinu a teplo. Zmíněnými právními předpisy jsou především vyhláška č. 110/2022 Sb. a dále také nařízení vlády č. 189/2018 Sb., které se nicméně vztahuje spíše jen k tomu, na jakých typech ploch se biomasa může pěstovat.

Vyhláška č. 110/2022 Sb. z května 2022 říká, že v případě výroben elektřiny nebo tepla uvedených do provozu od ledna 2021 musí při použití paliva z biomasy úspora emisí v porovnání s fosilními palivy činit nejméně 70 %. U stanic uvedených do provozu po roce 2025 to pak bude 80 %. V přílohách k této vyhlášce se sice uvádí, že při použití samotné kukuřice činí standardizovaná hodnota úspory nejvýše 53 %, při použití směsi mrvy a kukuřice v poměru 60 : 40 to nicméně může být pořád až 82 %. To je více, než činí požadovaná úspora po roce 2025. Další konkrétní příklady plodin už vyhláška neuvádí – zmiňuje jen pravidla, podle nichž se úspora vypočítává. 

Z dané vyhlášky tak nevyplývá, že by vláda podnikla kroky k ukončení podpory elektřiny, tepla či biometanu, k jejichž výrobě se používá kukuřice. Ve veřejně dostupných zdrojích nelze dohledat ani informace o tom, že by k ukončení podpory došlo např. u řepky či dalších rostlin, které by mohly spadat do kategorie technických plodin.

Pro více informací jsme se v červnu 2023 obrátili na i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Odbor komunikace MPO pro Demagog.cz uvedl, že podpůrná opatření „směřují k tomu“, že se při produkci pokročilého bioplynu a biometanu budou využívat suroviny, které jsou uvedené v evropské směrnici 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (.pdf, str. 123). Dále podle ministerstva na úrovni EU probíhala jednání o vymezení surovin pro výrobu zmíněných pokročilých biopaliv, bioplynu a biometanu. 

Doplňme, že Petr Fiala např. v červnu 2022 uvedl, že chce objem domácího bioplynu v rámci dosažení energetické suverenity zvýšit. Nezmiňoval však tehdy, z jakých surovin by se dle něj měl bioplyn přednostně vyrábět. Vláda od té doby svoji politiku ohledně bioplynových stanic blíže nespecifikovala, v programovém prohlášení pouze zmiňuje, že vhodným doplňkem energetického mixu je bioplyn z odpadu.

Ministerstvo životního prostředí zároveň v červenci 2023 otevřelo dotační výzvu na podporu cirkulární ekonomiky. Část z prostředků ve výši jedné miliardy korun je vyhrazená i na modernizaci nebo výstavbu kompostáren a bioplynových stanic, ze kterých putuje kompost na zemědělskou půdu.

V srpnu 2023 pak MPO zahájilo jinou dotační výzvu, v rámci které je na budování nových bioplynových stanic vyčleněna také 1 miliarda korun (.pdf, str. 2). Cílem tohoto dotačního programu je, kromě podpory šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a výstavby nových bioplynek, také podpora modernizace stávajících bioplynových stanic.

V říjnu 2023 Evropská komise schválila český program v hodnotě 2,4 miliardy eur na výrobu udržitelného biometanu. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) tento program pomůže s transformací bioplynových stanic na biometanové.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2022 zrušila povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot. V otázce bioplynových stanic zatím Fialův kabinet nepřistoupil k žádným výrazným krokům, které by ukončily podporu výroby energie či biometanu z cíleně pěstovaných nebo „technických“ plodin. Slib proto hodnotíme jako rozpracovaný pouze na základě aktivity k ukončení podpory biopaliv 1. generace.