Vláda Petra Fialy slíbila posílit své pravomoci při rozhodování o vyslání vojáků do zahraničí např. za účelem osvobození českých občanů nebo účasti na zahraničních operacích v rámci Sil velmi vysoké pohotovosti NATO (v angličtině Very High Readiness Joint Task Force). Tyto mnohonárodnostní speciální jednotky slouží k rychlé reakci na různé druhy bezpečnostních hrozeb pro členské státy Severoatlantické aliance, přičemž jsou schopny reagovat během dvou nebo tří dnů.

Současný článek 43 Ústavy

Podmínky vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území státu (spolu např. s vyhlášením válečného stavu) jsou uvedeny v článku 43 Ústavy ČR. Dosavadní znění neumožňuje vládě rychlé vyslání vojáků do zahraničí například za účelem osvobození českých občanů. To by měla slíbená ústavní novela změnit.

V současné době může vláda vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu na nejvýše 60 dnů ve třech různých případech: při plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Pokud takovou akci do zmíněných 60 dnů Parlament neodsouhlasí, musí se vojáci vrátit. Parlament ovšem může takové vládní rozhodnutí zrušit ještě před vypršením 60denní lhůty, pakliže se na tom usnese alespoň jedna jeho komora hlasy nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Novela zákona

Kabinet Petra Fialy navrhl současné znění článku 43 upravit (.pdf), přičemž návrh ústavní novely vláda schválila v červnu 2022. Vláda navrhla, aby Parlament nemusel schvalovat vyslání vojáků do zahraničí na nejvýše 60 dnů ani v případě ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). V důvodové zprávě mezi argumenty pro doplnění čtvrtého případu vyslání vojáků uvádí (.pdf, str. 4) mj. i evakuaci českých občanů z Afghánistánu v srpnu 2021.

Celkově vládní návrh pozměňuje odstavce 3 až 5 zmíněného článku 43 (.pdf, str. 1) a mění formulace ohledně potřeby souhlasu Parlamentu k vysílání českých ozbrojených sil do zahraničí a k pobytu zahraničních jednotek na území ČR. V navrhovaném znění musí Parlament vždy vyslovit souhlas s dlouhodobým vysláním ozbrojených sil ČR do zahraničí, pokud se nejedná o čtyři výše zmiňované body ve čtvrtém odstavci (.pdf, str. 1).

Pokud se nejedná o dlouhodobý pobyt ozbrojených jednotek jiných států na českém území, vláda může podle pozměněného znění odstavce 5 bez souhlasu Parlamentu povolit zahraničním složkám průjezdy a přelety přes území ČR (.pdf, str. 1). Vláda také bez souhlasů komor Parlamentu rozhoduje o povolení cvičení českých ozbrojených jednotek na vojenském výcviku v zahraničí nebo o účasti zahraničních ozbrojených sil na vojenských cvičeních na území ČR (.pdf, str. 1). Současný návrh tedy rozšiřuje okruh vymezených případů, kdy může vláda na maximálně 60 dní bez předchozího parlamentního souhlasu vyslat vojáky mimo české území.

Legislativní proces

Vláda tedy návrh novely ústavního zákona schválila na svém jednání v červnu 2022 (.pdf) a ve stejný den jej předložila Poslanecké sněmovně. První čtení v dolní komoře proběhlo v lednu 2023, poté byl návrh přikázán k projednání Ústavně-právnímu výboru, Výboru pro obranu a také Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky (.pdf). Druhé čtení k 30. listopadu 2023 ještě neproběhlo.

Dodejme, že v minulosti byly ve Sněmovně předloženy i další návrhy na úpravu pravomocí vlády ve vysílání vojáků do zahraničí (.pdf, str. 4). První z nich podala v době vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 skupina poslanců, mezi nimiž byl i tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický. Druhým byl návrh z roku 2019, který předložili poslanci ODS, hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Mezi předkladateli byl tehdy i někdejší premiér Andrej Babiš. Ani jeden návrh však dolní komora neschválila.

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy Poslanecké sněmovně předložil ústavní novelu o vysílání vojáků do zahraničí v červnu 2022. Návrh novely dává české vládě možnost flexibilněji rozhodovat o vyslání vojáků bez souhlasu Parlamentu, a to mj. v případě účasti na operacích NATO nebo nově za účelem osvobození občanů ČR. Slib z těchto důvodů hodnotíme jako splněný.