Na začátek je vhodné upřesnit, že do kategorie pedagogických pracovníků podle zákona patří kromě učitelů například také asistenti pedagoga, školní psychologové atd. Vedle nich se pak rozlišují také nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, mezi které se řadí školníci, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT apod. 

V rámci našeho odůvodnění se zaměřujeme na pedagogické pracovníky v regionálním školství, tedy v mateřských školách a na základních, středních a vyšších odborných školách, v tomto případě zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kraji a obcemi (.pdf, str. 1). Naše analýza nezahrnuje vývoj platů pracovníků vysokých škol, kteří tvoří samostatnou kategorii.

Platy pedagogických pracovníků upravuje školský zákon. Podle něj MŠMT stanovuje, jaký objem finančních prostředků daná škola ročně dostane na tarifní část platů pedagogických pracovníků, příplatky a odměny. Dané tarify je možné nalézt ve vládním nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách.

Původní návrh novely

Vláda Petra Fialy 17. srpna 2022 schválila návrh novelizace školského zákona. Dokument obsahoval ustanovení (.pdf, str. 17–18), podle kterého by se stanovovaly celkové prostředky určené na platy pedagogických pracovníků pro danou školu. Jejich výše přitom měla být taková, aby plat jednoho pedagogického pracovníka v průměru odpovídal „nejméně 1,404násobku“ průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství „za předminulý kalendářní rok“.

To podle důvodové zprávy k návrhu (.pdf, str. 44–45) mělo odpovídat 130 % předpokládané průměrné mzdy v roce, kdy se platy aktuálně vyplácejí. Výpočet vycházel z toho, že v letech 2010–2022 rostla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v průměru o 4 % ročně. Doplňme, že Český statistický úřad údaje o průměrných mzdách zveřejňuje se zpožděním, na začátku roku jsou tak obvykle k dispozici právě jen data za předminulý rok.

Není 130 % jako 130 %

Uvedený vládní návrh prošel v prosinci 2022 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Ve třetím čtení pak Sněmovna novelu schválila 21. dubna 2023. Součástí schváleného návrhu byl ovšem i pozměňovací návrh (.pdf, str. 6) Marka Výborného, kterým došlo ke dvěma změnám.

Zaprvé se ukotvení platu nově začalo vztahovat jen na učitele, nikoli na všechny pedagogické pracovníky (tato změna reflektuje aktualizaci programového prohlášení, kterou vláda provedla na začátku března 2023). Zároveň se změnila věta, podle níž původně měl plat jednoho učitele odpovídat v průměru 1,404násobku průměrné mzdy za předminulý rok (.pdf, str. 17–18, 44). Místo toho návrh přikazuje ministerstvu nastavit koeficienty tak, aby plat učitelů vyšel na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6) – bez určení roku, ze kterého má údaj o průměrné mzdě vycházet.

Jak v této souvislosti později upozornila Pedagogická komora, tato formulace dovoluje ministerstvu použít průměrnou mzdu z jakéhokoliv roku, například z roku předminulého. V takovém případě by už nemusel plat učitele v průměru odpovídat 130 % průměrné mzdy v daném roce, protože ta se každoročně zvyšuje.

Upřesněme, že pro výše zmíněný pozměňovací návrh hlasovaly všechny vládní strany. Proti návrhu se postavila pouze většina poslanců z hnutí ANO, druhé opoziční hnutí, SPD, se hlasování zdrželo.

Návrh novely zákona v této pozměněné podobě putoval do Senátu, který jej následně schválil (.pdf). V doprovodném usnesení ale požadoval (.pdf, str. 1), aby MŠMT zajistilo, že průměrný plat učitele bude dosahovat 130 % průměrné mzdy predikované pro aktuální rok.

Po podpisu prezidentem republiky byla novela 23. června 2023 vyhlášena ve Sbírce zákonů. Popisované ustanovení, které ukotvuje průměrný plat učitele na „130 % průměrné mzdy“, má vstoupit v účinnost od ledna 2024.

Vyjádření ministra školství

Obavy Pedagogické komory, že stát bude chtít při výpočtu použít starší, a tím pádem nižší hodnotu průměrné mzdy, se později naplnily. V září a v říjnu 2023 totiž ministr školství Mikuláš Bek uváděl (STAN), že se platy učitelů pro rok 2024 budou odvozovat z průměrné mzdy roku 2022. Ta tehdy konkrétně dosáhla 40 317 Kč. Podle Beka by se proto průměrný učitelský plat v roce 2024 měl dostat přibližně na 52 400 Kč.

Ministerstvo financí přitom ve své makroekonomické predikci (.pdf, str. 35) z listopadu 2023 předpokládá, že průměrná mzda bude v roce 2024 v ČR odpovídat 46 265 Kč. Mikulášem Bekem zmiňovaných 52 400 Kč tak představuje jen 113 % z této predikované průměrné mzdy.

Dosavadní vývoj platů ve školství

Doplňme, že platové tarify stanovuje vládní nařízení č. 341/2017 Sb., které vláda Petra Fialy od svého nástupu upravila celkem třikrát. Jedna ze změn se přitom týkala i navýšení tarifů pedagogických pracovníků, konkrétně se od ledna 2022 z rozhodnutí vlády zvýšily původní platové tarify o 2 %. Výši platů pedagogických pracovníků tak má vláda možnost ovlivňovat i tímto způsobem, ne jen přímo novelou zákona.

Podívejme se ale nyní na vývoj celkových platů pedagogických pracovníků i učitelů v poměru k průměrné hrubé mzdě. Informace o průměrných platech v regionálním školství lze nalézt na webu MŠMT. Podle těchto dat v roce 2021, tedy na konci vlády Andreje Babiše, průměrný plat pedagogických pracovníků odpovídal 118,91 % průměrné hrubé mzdy za rok 2021. Po nástupu vlády Petra Fialy došlo v roce 2022 k poklesu na 111,92 %. Pokles lze pozorovat i u platů samotných učitelů ze 126,45 % v roce 2021 na 119,5 % v roce 2022.

Zdroje dat: ČSÚ a MŠMT – 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .xlsx, list T2.3.E), 2022 (.xlsx, list 3.2c)

Pro úplnost je vhodné dodat také srovnání s průměrnou hrubou mzdou za předminulý rok. Jak jsme totiž zmínili výše, v lednu každého roku ještě nebývají k dispozici data za aktuální a předcházející rok. V tomto vyjádření odpovídal průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2021 131,85 % průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý rok. To je ve shodě s tím, že vládní slib mluví o „udržení“ platu pedagogických pracovníků na 130 % průměrné mzdy. V roce 2022 poté průměrný plat pedagogických pracovníků činil 126,83 % průměrné hrubé mzdy z roku 2020. I v tomto případě tak došlo ke snížení.

K poklesu vzhledem k průměrné mzdě za předminulý rok došlo i u platů samotných učitelů, a to ze 140,21 % v roce 2021 na 135,42 % v roce 2022.

Podíl nadtarifních složek

Jak jsme uvedli výše, platy pedagogických pracovníků tvoří pevně daná tarifní složka a zčásti také příplatky (např. za třídnictví apod.) a odměny. Poslanci vládních stran v této spojitosti mluvili o tom, že by nadtarifní složka měla tvořit nejméně 20 % prostředků vynaložených na platy. Ředitelé by tak díky tomu měli mít dostatek prostoru, aby mohli ocenit kvalitní pedagogy.

Koncem roku 2022 se tehdejší ministr školství Vladimír Balaš sešel se zástupci školských odborů, se kterými se dohodl, že plánované navýšení platů učitelů v roce 2023 by mělo směřovat z 80 % do tarifní složky platů. Tento návrh odborů se 13. března 2023 po schůzi se školskými odbory MŠMT zavázalo předložit vládě. Odbory tím chtěly zajistit, aby prostředky určené na platy směřovaly skutečně k učitelům a pedagogickým pracovníkům, a školy je nemohly využít na placení jiných výdajů. Podle záznamů v elektronické knihovně dokumentů vlády MŠMT nicméně daný návrh vládě dosud (ke 30. listopadu 2023) nepředložilo.

Doplňme, že v roce 2022 odpovídala tarifní složka 62,3 % průměrného platu pedagogických pracovníků, zbývající nadtarifní část 37,7 % (.xlsx, list 4.2c).

Závěr

Shrňme tedy, že vláda Petra Fialy přijala novelu školského zákona, která ukotvuje platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy. Toto ukotvení se však netýká ostatních pedagogických pracovníků, ani nestanovuje rok, ze kterého se má uváděných 130 % odvozovat. Podle vyjádření ministra školství Mikuláše Beka chce vláda k výpočtu pro rok 2024 použít průměrnou mzdu z roku 2022. Podle aktuálních predikcí tak nemá průměrný plat učitelů v roce 2024 dosahovat 130 % průměrné mzdy v daném roce, ale jen 113 %. Co se týče nadtarifní složky platu, ta skutečně dle dostupných dat za vlády Petra Fialy neklesla pod slibovaných 20 %. Z těchto důvodů hodnotíme slib jako částečně splněný.