Snahy o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se v české politice objevují opakovaně, docházelo k nim i během vlád Petra Nečase, Bohuslava Sobotky či Andreje Babiše. Zahrnutí České televize (ČT) a Českého rozhlasu jakožto veřejnoprávní média mezi kontrolované subjekty bylo součástí všech těchto návrhů (vše .pdf, str. 2), žádný z nich se však prosadit nepodařilo. 

Působnost NKÚ

Zmiňme, že na základě Ústavy ČR NKÚ vykonává dohled nad hospodařením se státním majetkem. Česká televize je přitom ze zákona právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Stát tak neodpovídá za závazky ČT a NKÚ Českou televizi nemůže kontrolovat. Stejná situace pak platí rovněž u Českého rozhlasu. Kromě nich NKÚ nemůže dohlížet na hospodaření např. obcí, krajů nebo vysokých škol.

Dle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu tak v současnosti úřad vykonává kontrolu:

1. hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,
2. státního závěrečného účtu,
3. plnění státního rozpočtu,
4. hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
5. vydávání a umořování státních cenných papírů,
6. zadávání státních zakázek.

Na konci října 2022 společným prohlášením vyzvaly zákonodárce k rozšíření působnosti NKÚ na veřejnoprávní média i organizace s expertizou v mediální oblasti – jmenovitě šlo o Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu, Rekonstrukci státu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Dodejme, že tyto organizace také ocenily předloženou – a později i úspěšně prosazenou – vládní novelu zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase, ve které se mimo jiné navrhovalo (.pdf, str. 2 a 5 z 48), aby se Senát zapojil do voleb mediálních rad. Tímto krokem měla být podpořena reprezentativnost navrhovaných kandidátů (.pdf, str. 9 z 48).

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v květnu 2023 na půdě Poslanecké sněmovny potvrdil, že vláda svůj závazek ohledně prosazení návrhu novely zákona o rozšiřování působnosti NKÚ na veřejnoprávní média stále plánuje dodržet.

Mediální novela

5. září 2023 vládní koalice představila tzv. velkou mediální novelu, která od roku 2025 navrhuje zvýšit poplatky za veřejnoprávní média. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti s touto novelou na tiskové konferenci zmínil i téma rozšíření pravomocí NKÚ: „Za Piráty považuji za důležité, že se nám podařilo vyjednat, že hospodaření České televize a Českého rozhlasu bude kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, což posílí transparentnost veřejnoprávních médií (…). Věřím, že i opozice toto jednoznačné posíleni transparentnosti veřejných prostředků podpoří, jelikož se jedná o změnu Ústavy, kde bude nutná shoda napříč opozicí a koalicí.“ Doplňme, že dle Ústavy České republiky může být Ústava „měněna pouze ústavními zákony“. K její změně je přitom zapotřebí souhlasu 3/5 všech poslanců a 3/5 všech přítomných senátorů.

To, že by novela měla možnost kontroly hospodaření veřejnoprávních médií ze strany NKÚ obsahovat, uvedl v září i Martin Baxa. Součástí návrhu nicméně takové opatření není (.docx) a ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP) se nenachází ani návrh novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, který by rozšíření působnosti NKÚ zaváděl.

Závěr

Podle vyjádření vládních politiků by měla možnost kontroly hospodaření veřejnoprávních médií ze strany NKÚ zavést připravovaná mediální novela, její návrh ale dané opatření neobsahuje. Vzhledem k tomu, že vláda ke 30. listopadu 2023 nepředložila ani žádnou jinou právní úpravu, která by pravomoc NKÚ rozšiřovala, slib hodnotíme jako nerealizovaný.