Tento slib ve vládním programovém prohlášení (.pdf, str. 6) se týká změn v oblasti daně z přidané hodnoty. Konkrétně se vláda zavázala zvýšit hranici obratu, při jejímž překročení má fyzická nebo právnická osoba povinnost stát se plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), a to na dva miliony korun. Zároveň vláda slíbila zvednout na stejnou částku i maximální výši ročních příjmů pro přihlášení podnikatele k režimu paušální daně.

Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH

V době nástupu vlády Petra Fialy do úřadu byl limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH 1 milion Kč (.pdf, str. 22). Uvedená hranice platila od května 2004. Dříve, od října 2003 (.pdf, str. 57), odpovídala 2 milionům korun, ještě na počátku 90. let to bylo např. 6 milionů korun československých.

Novelu zákona o DPH, v rámci níž vláda navrhla limit posunout na nynější 2 miliony Kč (.pdf, str. 1), kabinet Petra Fialy předložil ve Sněmovně v červnu 2022. Parlament tuto změnu schválil v listopadu téhož roku, 1. ledna 2023 úpravy vstoupily v účinnost.

Doplňme, že podle pravidel EU by měl limit pro registraci k DPH v ČR odpovídat jednomu milionu korun, Česko ale dříve Unii požádalo o možnost tuto hranici zvýšit (.pdf, str. 26, 34). Tomu EU v polovině roku 2022 vyhověla, ačkoli novela evropské směrnice počítá s navyšováním těchto limitů až na 85 000 eur až od roku 2025.

Zvýšení hranice příjmů pro využití režimu paušální daně

Ruku v ruce s výše zmíněným zvýšením limitu pro registraci k DPH jde i zvýšení hranice pro možnost využití režimu paušální daně. Ta se také navýšila až na 2 miliony Kč, a to z původní hranice 1 milionu Kč (.pdf, str. 24). Stejně jako v předchozím případě nabyla daná úprava zákona o daních z příjmů účinnosti 1. ledna 2023, došlo k ní totiž v rámci stejné novely.

Upřesněme, že v této oblasti se nejedná o navýšení jednotné příjmové hranice, kterou podnikatelé nesmí překročit, aby mohli využívat režim paušální daně, ale nově se zde zavádí tři pásma (.pdf, str. 25). Ta jsou odvozena jednak od samotné výše příjmů, jednak od toho, do jaké kategorie výdajového paušálu spadá činnost, z níž má podnikatel příjmy. 

Vhodné je doplnit, že výdajový paušál znamená, že podnikatel v daňovém přiznání neuvádí reálné náklady, ale místo nich své výdaje vyčísluje jen procentem z dosaženého příjmu – nemusí tak vést účetnictví. Nejvyšší, 80% výdajový paušál přitom mohou uplatňovat podnikatelé u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmů z řemeslných živností, pro příjmy z dalších živností je možné používat 60% výdajový paušál. 30% paušál lze uplatnit např. u příjmů z pronájmů.

Pokud podnikatel vstoupil do režimu paušální daně, je administrace jednodušší. Odpadá mu totiž povinnost podávat daňové přiznání, na jehož základě se jinak určuje výše daně, a podnikatel platí jen předem stanovenou paušální částku (zálohu). Ta zahrnuje jak daň z příjmů, tak i pojistné na důchodové a zdravotní pojištění.

K novým pravidlům paušální daně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v roce 2022 uvedl, že „paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. Většina bude zařazena v prvním pásmu a nic se pro ně nemění“. Dále doplnil, že první pásmo je určeno „pro živnostníky s ročními příjmy do 1 mil. Kč a pro živnostníky s vyššími příjmy v 60 či 80% výdajovém paušálu“.

Nová pásma režimu paušální daně a jejich podmínky uvádíme v tabulce níže. Ve všech třech pásmech je horní hranice stanovena právě na vládou slibované 2 miliony Kč.

Zdroje dat: zákon č. 586/1992 Sb., Ministerstvo financí

Oba závazky, které si vláda Petra Fialy určila v oblasti DPH a paušálních odvodů, byly tedy splněny k 1. lednu 2023. Ke 30. listopadu 2023 přitom žádné změny v tomto opatření nenastaly. Slib tak hodnotíme jako splněný.