Tento výrok byl ověřen jako

Kandidátka do Evropského parlamentu Klára Dostálová (ANO) v debatě obhajuje právo veta, jelikož podle ní v EU garantuje kompromis. Dále kritizuje koalici SPOLU kvůli tomu, že je v postoji k právu veta nejednotná. Poukazuje na fakt, že Luděk Niedermayer (TOP 09) je na rozdíl od lídra kandidátky Alexandra Vondry (ODS) pro jeho zrušení.

Právo veta v hlasování Rady EU

V Radě EU, která se skládá z ministrů členských zemí, fungují tři způsoby přijímání rozhodnutí. Pro schválení procedurálních otázek je potřeba prostá většina, kterou tvoří alespoň 14 států. Většinu právních předpisů Rada schvaluje tzv. kvalifikovanou většinou. Tu představuje minimálně 55 % členských států, které zastupují alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU. 

Právo veta mohou státy využít při třetím typu hlasování, při kterém je nutné dosáhnout jednomyslnosti a které se týká oblastí evropské politiky, jež členské země považují za citlivé. Jedná se například o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, daňovou politiku nebo rozšiřování EU. Návrh projde, i pokud se některý stát zdrží hlasování. 

Niedermayer a veto

Europoslanec Luděk Niedermayer omezení práva veta v některých oblastech označil za dobrý nápad například už v dubnu 2019 (video, čas 0:35). Jako důvod uvedl, že členské státy často jednotlivá rozhodnutí blokují v rámci strategie, kdy veto využívají jako druh „vydírání“ při jednání o jiném bodu (video, čas 7:04).

Zneužívání veta komentoval v dubnu 2022 také na svém facebooku. V příspěvku tehdy kritizoval především Polsko, které se chystalo vetovat společná pravidla globálního zdanění velkých firem: „Je bohužel nedobrou praxí v EU, že země s něčím nespokojené, blokují veškerá, či některá jednomyslná rozhodnutí a tím dostávají EU do krizových situací.“ V červnu 2022 za to samé kritizoval Maďarsko, které vetovalo zavedení minimální 15% sazby daně pro velké společnosti.

Ve spojitosti s maďarským blokováním dohody o korporátní dani poté Luděk Niedermayer předložil spolu s dalšími europoslanci návrh usnesení, které se týkalo právě omezení práva veta. Dokument zdůrazňoval, že by členské státy EU „měly zvážit přidanou hodnotu přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou, jak to doporučila Konference o budoucnosti Evropy“. Závěrečná zpráva z dané konference konkrétně doporučovala (.pdf, str. 83, 180 z 336), aby se o všech otázkách, o kterých se v současnosti hlasuje jednomyslně, rozhodovalo jen kvalifikovanou většinou. Výjimkou by dle závěrů konference měly být jen případy, kdy se hlasuje o přijetí nových členů do Unie a o změnách základních principů EU.

V říjnu 2023 Niedermayer také reagoval na prezidenta Petra Pavla, který omezení jednomyslnosti podpořil. Ve svém příspěvku na portálu Aktuálně.cz uvedl, že debata o vetu podkopává vzájemnou důvěru: „Dobře nemůže fungovat ani Unie, ve které část politiků přesvědčí veřejnost o potřebě pojistky ve formě veta s odkazem na to, že se ostatní proti nám mohou kdykoliv spiknout.“ Dále zmiňoval, že pokud k sobě členské země budou mít dostatek důvěry, „je vlastně skoro jedno, zda veto zůstane nebo bude v některých oblastech oslabeno“.

Svůj postoj Niedermayer vyjádřil i v rozhovoru pro Deník N v listopadu 2023. Vyzdvihl sice fakt, že EU je postavená na jednomyslnosti, ovšem dodal: „Pokud existuje vůle k dohodě, je skoro jedno, co se rozhoduje jednomyslně a co většinově.“ Vyjádřil také obavu, že lpění na jednomyslnosti může zablokovat rozšiřování Unie. 

Naproti tomu Alexandr Vondra v námi ověřované debatě (video, 9:00) i ve svých dřívějších vyjádřeních uváděl, že zrušení práva veta nepodporuje. Jednou z oblastí, kde by podle Vondry mělo jednomyslné hlasování zůstat zachováno, jsou např. přímé daně. Do této kategorie se přitom řadí výše zmíněná korporátní daň. 

Závěr

Luděk Niedermayer v minulosti skutečně několikrát kritizoval právo veta v Radě EU. Argumentoval například tím, že jednomyslnost se dá zneužít jako zbraň při vyjednávání. V Evropském parlamentu byl také jedním z předkladatelů dokumentu, který doporučoval zvážit přechod od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou. Zmíněný text se tehdy vztahoval především k případu, kdy Maďarsko využitím veta blokovalo zavedení minimální sazby korporátní daně. Alexandr Vondra naproti tomu zmiňoval, že zrušení práva veta nepodporuje a zachováno by podle něj mělo být například právě v oblasti přímých daní. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.