Vládní programové prohlášení (.pdf, str. 40) zmiňuje rozsáhlý výčet dopravních staveb, které mají být dokončeny či zahájeny.

Obchvat Českých Budějovic a další části dálnice D3

Nejdříve prohlášení zmiňuje zprovoznění obchvatu Českých Budějovic, které má proběhnout do konce roku 2025. Podle Ministerstva dopravy se tato stavba, jež je součástí dálnice D3, skládá ze dvou částí: úseku Úsilné–Hodějovice (.pdf) a úseku Hodějovice–Třebonín (.pdf). Výstavba obou těchto částí byla zahájena na jaře 2019 (.pdf, .pdf, vše str. 4), dokumenty Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uvádějí, že by k uvedení do provozu mělo dojít v průběhu roku 2024. V květnu 2024 zástupci ŘSD zmiňovali, že se celý obchvat zprovozní na konci prosince 2024. Podle dřívějších plánů z roku 2019 se měly úseky využívat už v roce 2022 (.pdf, .pdf, vše str. 5), dokončení ale brzdily zejména komplikace se stavbou kilometrového tunelu Pohůrka.

S obchvatem Českých Budějovic souvisí také zprovoznění dalších úseků dálnice D3. K červenci 2024 jsou ve výstavbě dva výše zmíněné úseky (mezi Úsilným a Třebonínem) a také navazující úsek Třebonín–Kaplice (.pdf, str. 4). V jeho případě začalo výběrové řízení v roce 2020, stavba poté začala za vlády Petra Fialy v únoru 2022 (.pdf, str. 4). Podle ŘSD po této části D3 řidiči začnou jezdit v průběhu roku 2024 (.pdf, str. 4). Během roku 2025 ŘSD plánuje uvést do provozu ještě středisko správy a údržby dálnice u Borku (.pdf, str. 4). Jedinou částí dálnice D3, u níž došlo ke zprovoznění za Fialova kabinetu, je prozatím (k 31. červenci 2024) odpočívka v Chotýčanech, která byla dokončena v září 2023 (.pdf, str. 4).

V úseku spojujícím Kaplici a Dolní Dvořiště u rakouských hranic se v roce 2024 na D3 začaly stavět další tři dálniční stavby. Ty se podle ŘSD dočkají uvedení do provozu až v letech 2026 a 2027 (.pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4).

Dalších osm částí dálnice D3 je ve fázi přípravy. Sedm z těchto staveb by mělo propojit Jesenici u Prahy (.pdf) a obec Nová Hospoda u Tábora (.pdf). V jejich případě ale Ministerstvo dopravy počítá se zahájením výstavby výhledově až v roce 2027 a dokončení se předpokládá v roce 2031 (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf, .pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4). V přípravě je také jedna dálniční stavba u Kaplice na jihu Čech, která bude podle ŘSD dostavěna v roce 2027 (.pdf, str. 4).

Prodloužení dálnic D4, D6, D7, D49 a D55

Dále programové prohlášení zmiňuje prodloužení dálnic D4, D6, D49 a D55. Aktualizované prohlášení pak obsahuje také zmínku o prodloužení dálnice D7.

• Dálnice D4
  
  Dálnice D4, jejíž trasa se line z Prahy na jihozápad (.pdf, str. 4–5), momentálně (k červenci 2024) prochází velkou výstavbou v úseku vedoucím z Příbrami směrem na Písek. V lednu 2024 Ministerstvo dopravy uvedlo, že už je hotových „téměř 80 % stavebních prací“. Podle smlouvy českého státu a sdružení Via Salis má být stavba dokončena v prosinci 2024.
  
  V současnosti (v červenci 2024) probíhá stavba šesti úseků dálnice mezi Příbramí a Pískem v celkové délce 31,9 km. Úseky Háje–Milín, Milín–Lety, Lety–Čimelice, Čimelice–Mirotice (vše .pdf, str. 4) i rozšíření u Mirotic (.pdf, str. 4) byly zahájeny v roce 2021 a dokončeny by podle ŘSD měly být na konci roku 2024. Ve výstavbě je také odpočívka u Krsic, k jehož zprovoznění (.pdf, str. 4) by mělo také dojít v prosinci 2024.
  
  Uvedené úseky dálnice D4 financuje sdružení Via Salis, které sdružuje francouzské firmy Vinci Highways a Meridiam. Později bude mít toto sdružení na starosti také údržbu a provoz. Jedná se o první projekt stavby dálnice za peníze soukromých investorů, který v České republice probíhá.
   
• Dálnice D6
  
  Prodloužení dálnice D6, vedoucí z Prahy přes Karlovy Vary a Cheb směrem k německé hranici, také probíhá. Stavba nejnovějšího úseku, tedy části D6 mezi Petrohradem a Lubencem v Ústeckém kraji začala (.pdf, str. 4) v červenci 2024. K 31. červenci 2024 probíhaly práce na dalších čtyřech stavbách, konkrétně na odpočívadle u Kolešova (.pdf), obchvatu obce Hořovičky (.pdf) a dvou přeložkách dálniční trasy u obcí Krupá (.pdf) a Hořesedly (.pdf).
  
  U většiny těchto rozestavěných úseků by podle ŘSD mělo k uvedení do provozu dojít v roce 2025, v jednom případě už v roce 2024 (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4). U úseku mezi Petrohradem a Lubencem ŘSD předpokládá, že se první část zprovozní do konce roku 2025, zbývající část až v roce 2027 (.pdf, str. 4).
  
  Dalších šest úseků D6 bylo v červenci 2024 ve fázi příprav. Podle ŘSD se tyto úseky řidičům otevřou až v letech 2027 až 2031 (.pdf, str. 4).
  
   
• Dálnice D7
  
  Trasa dálnice D7 vede z Prahy do Chomutova. V současné době (k červenci 2024) se aktivně nepracuje na žádných úsecích. V době vlády Petra Fialy byly na dálnici D7 zprovozněny celkem tři úseky – přídatný pruh u Loun v září 2023 (.pdf, str. 4), připojovací a odbočovací pruh u Kněževsi v březnu 2024 (.pdf, str. 4) a přidané pruhy u Chlumčan v červnu 2024 (.pdf, str. 4).
  
  Dalších osm úseků je v přípravě a jejich zahájení se plánuje v letech 2024 (.pdf, .pdf, pdf, .pdf, vše str. 4), 2025 (.pdf, str. 4), 2026 (.pdf, .pdf str. 4) a 2027 (.pdf, str. 4).
  
   
• Dálnice D49
  
  Na dálnici D49, vedoucí z Hulína kolem Zlína směrem na Slovensko, probíhají práce od prosince 2021. Jedná se o 17,3 km dlouhý úsek mezi Hulínem a Fryštákem (.pdf, str. 4). Jeho výstavba původně začala už v roce 2008, v roce 2010 ji ale Ministerstvo dopravy, tehdy vedené Vítem Bártou, pozastavilo z důvodu úspor. Později se stavba pozdržela kvůli stížnostem některých ekologických spolků, soudní spory týkající se povolení stavby přitom stále nejsou úplně uzavřené. I přesto ŘSD uvádí, že ke zprovoznění tohoto úseku dojde ještě v průběhu roku 2024 (.pdf, str. 4).
  
  Kromě úseku mezi Hulínem a Fryštákem se zatím na žádné části budoucí D49 nepracuje. Čtyři úseky jsou v současné době (k červenci 2024) v přípravě. U jedné stavby byla v lednu 2022 podána žádost o vydání územního rozhodnutí (.pdf, str. 4), kde ukončení územního řízení ŘSD předpokládá v průběhu roku 2024. Podobně je tomu i v případě jedné z dalších částí D49 (.pdf, str. 4). K zahájení výstavby těchto dvou úseků by mělo dojít v roce 2028. U zbývajících dvou připravovaných částí D49 ŘSD počítá se začátkem výstavby výhledově v letech 2029 až 2031 (.pdf, .pdf, str. 4).
  
  ŘSD na svém webu dříve uvádělo, že součástí dálnice D49 budou i tři plánované úseky od Vizovic směrem ke slovenské hranici. Od podzimu 2023 ale tyto části, které by se měly začít stavět v roce 2031 (.pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4), ŘSD označuje už jen jako silnici I. třídy, nikoliv tedy jako dálnici.
   
• Dálnice D55 a slib zprovoznění tří úseků
  
  Trasa dálnice D55 spojuje Olomouc a Břeclav. K otevření zatím posledního zprovozněného úseku došlo v listopadu 2021 (.pdf, str. 4), tedy ještě za vlády Andreje Babiše.
  
  K červenci 2024 se pracuje na celkem šesti úsecích, odpočívadlech a mostech. U dvou z nich se s výstavbou začalo už v letech 2020 (.pdf, str. 4) a 2021 (.pdf, str. 4). Další část se začala stavět v září 2022 (.pdf, str. 4). Zprovoznění těchto tří úseků, které dohromady měří 21,4 km, je plánováno na rok 2024. V dubnu 2023 pak došlo k zahájení stavby mostu u Napajedel, nového dálničního úseku mezi Olomoucí a Kokory a odpočívky u Majetína (.pdf, str. 4). Most i nový úsek by měly být zprovozněny v roce 2025 (.pdf, .pdf, vše str. 4), odpočívka pak v roce 2028 (.pdf, str. 4).
  
  Dalších šest částí D55 je k červenci 2024 zatím v přípravě. U dvou úseků ŘSD přepokládá zahájení stavby v roce 2026 (.pdf, .pdf, vše str. 4). U úseků od Bzence směrem na jih na Břeclav se předpokládaný termín zahájení stavby plánuje dokonce až na rok 2028 (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4).
  
   

Obchvat Frýdku-Místku a dálnice D48

Obchvat Frýdku-Místku se skládá ze tří dálničních staveb. Dvě z nich, přesněji první etapa obchvatu (.pdf, str. 4) a připojení dálnice D56 na dálnici D48 (.pdf, str. 4), jsou plně v provozu od září 2022. Druhá etapa obchvatu (.pdf, str. 4), která se začala stavět v září 2019, je v plném provozu od července 2023.

V případě dalších částí dálnice D48, jejíž trasa vede z Bělotína právě kolem Frýdku-Místku až do Českého Těšína, byl za Fialovy vlády do provozu zatím uveden (.pdf, str. 4) jen úsek Bělotín–Dub. K zahájení jeho výstavby došlo už v roce 2021, k úplnému zprovoznění nakonec v prosinci 2023.

Na D48 se k červenci 2024 budují dva jiné úseky. Jedná se o úsek Palačov–Šenov u Nového Jičína (.pdf, str. 4), který se staví už od roku 2021 a v provozu by měl být ještě v roce 2024. Dalším je úsek Dub–Palačov (.pdf, str. 4), který se začal stavět na začátku června 2023. Dle dokumentů ŘSD by po něm řidiči měli začít jezdit až v roce 2026.

V procesu přípravy jsou i dvě další stavby, a to II. etapa části Bělotín–Rybí (.pdf, str. 4) a mimoúrovňová křižovatka u Nošovic (.pdf, str. 4). Dle informací ŘSD by měly být uvedeny do provozu až v letech 2028 a 2029.

Brněnský velký městský okruh

V rámci brněnského velkého městského okruhu, který tvoří velkou část silnice I. třídy I/42 (.pdf), došlo ke zprovoznění prozatím posledního dokončeného úseku v roce 2020 (.pdf, str. 4). Podle přehledu ŘSD probíhají v červenci 2024 práce na pěti stavbách, z nichž tři byly zahájeny ještě v letech 2020 a 2021 (.pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4), další pak už za současné vlády v listopadu 2022 (.pdf, str. 4) a v dubnu 2023 (.pdf, str. 4). U čtyř z nich ŘSD předpokládá uvedení do provozu v roce 2024, u jedné pak o rok později (.pdf, str. 4).

Tři úseky velkého městského okruhu Brno jsou k červenci 2024 ve fázi příprav. Se zahájením stavby se počítá v letech 2027 až 2030 (.pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4). V případě posledních dvou úseků okruhu (.pdf, .pdf, vše str. 4) ještě nebyly k červenci 2024 dokončeny technicko-ekonomické studie. Ředitelství silnic a dálnic uvádí, že výstavbu těchto staveb lze očekávat až po roce 2030.

Závěr

Obchvat Českých Budějovic k červenci 2024 prozatím zprovozněn nebyl. ŘSD předpokládá, že k tomu dojde na konci roku 2024. Na D3 se během vlády Petra Fialy dokončila jedna dálniční stavba, další dvě se podle plánů ŘSD zprovoznění dočkají do konce roku 2025. U ostatních rozestavěných a připravovaných částí D3 ŘSD počítá s tím, že budou v provozu až po roce 2026.

Co se týče prodloužení dálnice D4, všech šest zbývajících úseků je ve výstavbě a zprovoznění je dle ŘSD plánováno na rok 2024. V případě dálnice D6 je v realizaci pět úseků, jejichž uvedení do provozu se plánuje na roky 2024 a 2025. Na dálnici D49 je rozestavěný jeden úsek, po kterém by dle ŘSD měli řidiči začít jezdit v roce 2024.

V případě dálnice D55 probíhá výstavba šesti úseků. Tři z nich, které dávají dohromady 21,4 km, budou podle ŘSD v provozu ještě v roce 2024. Další dvě stavby ŘSD plánuje zprovoznit do konce roku 2025, jednu v roce 2028.

O něco složitější je situace s „dokončením dálnice D48“, o kterém vládní slib mluví. K dokončení obchvatu Frýdku-Místku, který je součástí D48, došlo v červenci 2023. Za Fialovy vlády se také otevřel úsek D48 u Bělotína. Ve výstavbě jsou další dva úseky, jeden z nich by měl být řidičům k dispozici v průběhu roku 2024, druhý až v roce 2026. Poslední dvě části D48 jsou nyní jen ve fázi přípravy, ŘSD přitom počítá s jejich zprovozněním až v letech 2028 a 2029, tedy po roce 2025, kdy Fialově kabinetu skončí funkční období.

Pět staveb velkého městského okruhu v Brně je nyní (k červenci 2024) v realizaci, s jejich zprovozněním se počítá v roce 2024 a 2025. Tři další stavby jsou pouze ve fázi příprav, ŘSD uvádí, že by se měly začít stavět až v roce 2027 a později. U dvou zbývajících prozatím probíhají technicko-ekonomické studie.

Na závěr tedy shrňme, že v řadě bodů, které vládní slib vyjmenovává, výstavba probíhá. Celý slib tak hodnotíme jako rozpracovaný.