Jednotné inkasní místo, jehož prostřednictvím by lidé platili jak daně, tak sociální a zdravotní pojištění, mělo být v rámci daňové reformy zavedeno již během vlády Petra Nečase, kdy stál v čele Ministerstva financí Miroslav Kalousek. Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa byl schválen v roce 2011, ovšem s účinností až od roku 2015. V roce 2014 nicméně Ministerstvo financí, tentokrát v čele s Andrejem Babišem, prosadilo novelu, která zrušila velkou část bodů původního zákona i souvisejících změn a jednotné inkasní místo tak dosud nebylo zavedeno.

Hospodářská komora v květnu 2022 vyzvala vládu Petra Fialy, aby jednotné inkasní místo kvůli zjednodušení administrativy vzniklo. Tehdejší prezident komory Vladimír Dlouhý navrhoval, aby zaměstnavatel jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala daň z mezd jeho zaměstnanců, povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance a také pojistné odvody.

Fialův kabinet si závazek zavést jednotné inkasní místo a sjednotit poplatkové a odvodové povinnosti vytyčil v programovém prohlášení (.pdf, str. 31). K 31. červenci 2024 se ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP) nenachází žádný návrh zákona, který by takové opatření zaváděl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v květnu 2023 v rozhovoru pro Hospodářské noviny pouze zmínil, že vliv zvýšení limitu u dohod o provedení práce „je vlastně předstupeň tomu, abychom měli jednotné inkasní místo“. V listopadu 2023 Stanjura řekl, že jednotné inkasní místo bude připraveno poté, co vznikne nový daňový informační systém. Na ten ale dle jeho slov tehdy ještě nebyla zahájena veřejná zakázka. V březnu 2024 pak pro Českou televizi uvedl, že jednotné inkasní místo v tomto volebním období podle něj nevznikne, ačkoli práce na přípravě zakázky probíhá.

Fialova vláda tedy k 31. červenci 2024 neuskutečnila žádné kroky ke splnění tohoto závazku, a proto jej hodnotíme jako nerealizovaný.