Minimální mzda

Minimální mzdu zákoník práce popisuje jako „nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu“. Mzda, plat nebo odměna z dohody přitom nesmí být nižší než právě minimální mzda. Základní výši minimální mzdy poté stanovuje vláda nařízením, které zpravidla zvyšuje tuto základní sazbu na začátku roku. K poslednímu navýšení tak došlo 1. ledna 2024, v současnosti základní sazba minimální mzdy činí 112,50 Kč za hodinu nebo 18 900 Kč za měsíc při 40hodinové týdenní pracovní době.

Výše minimální mzdy se poté propisuje do zaručených mezd. Ty podle zákoníku práce představují nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Rozvržena je do osmi skupin. Nejnižší 1. skupina zaručené mzdy přitom nesmí být nižší než částka, která je stanovena jako základní sazba minimální mzdy. Nejvyšší, tedy 8. skupina zaručené mzdy, zároveň musí představovat alespoň dvojnásobek minimální mzdy. Podle nařízení Fialovy vlády pro rok 2024 je nejnižší sazba zaručené mzdy (v 1. skupině prací) stanovena na 18 900 Kč, v nejvyšší kategorii se jedná o 37 800 Kč.

Automatická valorizace minimální mzdy

Záměr projednat automatickou valorizaci minimální mzdy avizovala vláda již v lednu 2022, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že chce záležitost projednat v první polovině roku, a poté o ní diskutovat se zástupci tripartity. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru 2022 uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

V říjnu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že do meziresortního připomínkového řízení poslalo návrh novely zákoníku práce, který zavádí valorizační mechanismus u minimální mzdy (.docx). Návrh v březnu 2024 schválila vláda, v červnu 2024 i Poslanecká sněmovna a o měsíc později také Senát. Prezident novelu podepsal na konci července 2024, kdy tak vyšla ve Sbírce zákonů, a to s účinností od 1. srpna.

Nový mechanismus stanoví minimální mzdu součinem predikce průměrné mzdy na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Ten stanoví vláda nařízením vždy na období dvou let (.pdf, str. 4–5 ze 178). Minimální mzda by díky automatické valorizaci měla do roku 2029 podle slov Mariana Jurečky dosáhnout 47 % průměrné mzdy (.pdf, str. 1).

Novela upravuje také zaručenou mzdu. Od roku 2025 bude platit pouze pro zaměstnance ve veřejném sektoru a formálně tak bude existovat jen zaručený plat (.pdf, str. 5 ze 178). Původních osm skupin se sníží na čtyři a odstupňované budou podle kvalifikační náročnosti (.pdf, str. 2). Výdělek v nejvyšší skupině bude představovat 1,6násobek minimální mzdy (.pdf, str. 5 ze 178).

Směrnice EU

Evropský parlament (EP) se v červnu 2022 předběžně dohodl s Radou EU na směrnici, která by zavedla nová pravidla pro minimální mzdy zaměstnanců v členských státech EU. V září 2022 pak EP tuto směrnici přijal a v říjnu tak učinila i Rada. Podle orgánů EU by minimální mzda měla mj. dosáhnout 50 % průměrné mzdy a měla by být navázána na kupní sílu a pohyb cen. Směrnici (.pdf) musejí členské země EU splnit, ovšem rozhodnutí, jak formulovat příslušné vnitrostátní zákony a jak dosáhnout cílů je ponecháno na jednotlivých vládách. Na provedení směrnice mají členské státy dva roky.

V rámci zemí EU patří minimální mzda v Česku mezi ty nižší. Nižší mzda je na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku, Maďarsku nebo Bulharsku.

Závěr 

Vláda Petra Fialy si dala za cíl zavést automatickou valorizaci minimální mzdy. Tento krok je v souladu se směrnicí EU o minimálních mzdách, kterou orgány EU definitivně přijaly v říjnu 2022. Vláda v březnu 2024 odsouhlasila návrh novely zákona, který mechanismus valorizace zavádí, v červnu pak novelu schválila Sněmovna a v červenci také Senát. Novelu odsouhlasil i prezident a vyšla tak ve Sbírce zákonů. Slib proto hodnotíme jako splněný.