Limity těžby uhlí v České republice existují od roku 1991, kdy je zavedla vláda Petra Pitharta, a týkají se hnědouhelných lomů v severních Čechách – konkrétně se jedná o lomy ČSA, Bílina, Vršany a lom Nástup-Tušimice. Původně byly těmito omezeními dotčeny i lom Ležáky a lom Chabařovice, v nich však těžba již skončila. Důvodem pro zavedení limitů byla ochrana krajiny a životního prostředí a také zajištění existence obcí v oblasti. V 70. a 80. letech minulého století totiž kvůli těžbě zaniklo 106 obcí.

Za dobu existence limitů těžby došlo k několika pokusům o prolomení. První pokus o překročení limitu přišel ze strany Českého báňského úřadu už v roce 1998, ovšem neúspěšně. Následně se o částečné prolomení či zrušení pokoušeli také bývalý premiér Jiří Paroubek a bývalí ministři průmyslu a obchodu Martin Říman a Martin Kocourek. Ve všech třech případech však byly pokusy neúspěšné.

Už v dubnu 2022 se tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) k prolomení limitů těžby stavěla odmítavě, když uvedla: „Takováto situace nesmí být návratem uhlí a já rozhodně odmítám jakékoli snahy o prolomení limitů těžby. Desítky let jsme si ničili životní prostředí, desítky let jsme si ničili svou krajinu, pálením fosilních paliv oteplovali naši krajinu, a skutečně chceme-li žít ve zdravém prostředí, není cesta návratu uhlí.“

Lom Bílina a lom ČSA

V roce 2008 vláda Mirka Topolánka potvrdila (.pdf) usnesení Pithartova kabinetu z roku 1991, zároveň ale upravila hranice v případě lomu Bílina. Tohoto lomu se týkalo i usnesení (.pdf) Sobotkovy vlády v roce 2015, kdy rozhodla o zrušení územně ekologických limitů ve prospěch budoucí těžby. Důvodem, jak tehdy uváděla vláda, byly vysoká nezaměstnanost v regionu a také „potřeby českého teplárenství a s tím spojená energetická bezpečnost země“.

Tento návrh na prolomení limitů počítal s tím, že nová hranice bude minimálně 500 metrů od hranic obcí. Česká televize tehdy informovala také o tom, že prolomení automaticky neznamená začátek těžby, ale otevírá jen byrokratický proces, který k němu směřuje. Nicméně ani v roce 2020 těžba v lomu Bílina nepřesáhla původně stanovené limity z roku 1991.

Lomu Bílina se týká také další jednání o limitech těžby. Společnost Severočeské doly, která lom spravuje, požádala v prosinci 2022 o prodloužení těžby v dole do roku 2035. Dříve povolení umožňovalo těžbu o pět let kratší, tedy do roku 2030. Záměr prodloužení těžby ovšem v březnu 2023 schválil Obvodní báňský úřad v Mostě. Mluvčí ČEZ v červnu 2024 nicméně uvedl, že by těžba mohla skončit už do roku 2030 a v následujících pěti letech by se těžba obnovila pouze v případě neočekávané situace.

V květnu 2024 zároveň Severní energetická přerušila těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA, přičemž o ukončení provozu by se mělo rozhodnout ve zbytku roku. Generální ředitel Severní energetické Petr Lenc ani v červnu 2024 na otázku, kdy dojde k definitivnímu ukončení těžby, neodpověděl jednoznačně. V oblasti poté těžební společnost zajistí rekultivaci, kdy by na místě lomu mělo vzniknout jezero.

Závěr

Výše zmíněné prodloužení těžby v dole Bílina do roku 2035 vychází z usnesení Sobotkovy vlády, přičemž jej schválil Obvodní báňský úřad. Podle mluvčího ČEZ by ale těžba mohla být ukončena už do roku 2030. V elektronické knihovně legislativního procesu se žádný návrh k úpravě či prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách nenachází. Fialův kabinet k němu tedy nepřistoupil, a proto slib hodnotíme jako rozpracovaný.