Situace v letech 2022 a 2023

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem zdravotního pojištění za určité skupiny lidí. Mezi ně se řadí např. důchodci, uchazeči o zaměstnání či rodiče na rodičovské dovolené.

Výše této státní platby podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 Kč za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 Kč (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon). Výše těchto částek tehdy ještě vycházela z rozhodnutí předchozího kabinetu Andreje Babiše.

Fialova vláda poté v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 Kč. Tento pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje. Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc Kč, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V minulém roce tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 Kč.

Do roku 2022 vyměřovací základ, a tím pádem i platby za státní pojištěnce, dlouhodobě rostl. Docházelo k tomu vždy změnou (.pdf, str. 2) zákona, případně mohla vláda tyto částky ještě upravit pomocí vládního nařízení.

Valorizace plateb od roku 2024

Výše zmiňovanou novelu Fialův kabinet Poslanecké sněmovně předložil v březnu 2022. Původní návrh obsahoval pouze snížení vyměřovacího základu (.pdf, str. 3), valorizaci plateb za státní pojištěnce nezmiňoval (.docx, str. 1). Ta se do výsledné novely dostala až díky pozměňovacímu návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Phillipem (KDU-ČSL).

Návrh automatickou valorizaci zavedl s účinností od 1. ledna 2024 (.docx, str. 2–3). Vláda má povinnost vydat každý rok nařízení, které zvýší vyměřovací základ vždy od ledna v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (inflace) a reálné mzdy. Konkrétně procentuální navýšení odpovídá součtu „růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy“ (.docx, str. 2, 4–5). Jedná se tedy o podobný mechanismus, jakým jsou pravidelně valorizovány důchody.

Poslanecká sněmovna návrh této novely včetně pozměňovacího návrhu (.pdf) odsouhlasila v červenci 2022 (.pdf). Pro schválení pozměňovacího návrhu i novely zvedli ruku všichni přítomní poslanci vládní koalice. Po schválení Senátem sice tehdejší prezident Miloš Zeman návrh vetoval (.pdf), jeho veto však dolní komora přehlasovala (.pdf).

Podle informací ČT chtěl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v březnu 2023 kvůli vysokému růstu cen zpomalit automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění. Proti tomu se ale postavil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), podle kterého se valorizace snižovat neměla, a to především kvůli předvídatelnosti plateb.

Fialova vláda schválila (.pdf) na začátku září 2023 návrh nařízení, kterým vyměřovací základ od ledna 2024 narostl na 15 440 Kč (.pdf). Stát tak za pojištění dětí, nezaměstnaných či seniorů v roce 2024 platí 2 085 Kč měsíčně. Toto zvýšení bylo prvním, při kterém se valorizace platby měnila automaticky, přičemž výpočet bral v potaz inflaci z června 2023.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2022 prosadila zavedení automatické valorizace plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Vyměřovací základ se od 1. ledna 2024 zvýšil podobným způsobem jako důchody, konkrétně o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Přestože původní návrh novely tuto valorizaci neobsahoval, díky schválení pozměňovacího návrhu vládních poslanců se ve výsledné podobě objevil. Slib z těchto důvodů hodnotíme jako splněný.